ČJA 3

50 průvlačka (1015) — mapa s. 149

1    M         prúvlačka (spr- 513, 462, 463, prúvlaček 255, 405) – provláčka (provlačka 505)

prúvlač f. (spr- 512, 605, 620)

prúvlak (spr- 601)

             svlak (sflak, slak)

                   meč

                                mečík (menčík 224)

šviňha — švinha (též švíha 461) — švinka 225, 227, 229, 329

deska

deščka (déščka 724, 725)

deščica

jahla

šinka

íčka

S          rameno 302, šabla 672

2                 Průvlačka, příčka prostrčená paprsky bran (srov. III-49) a tak je spojující v určité vzdálenosti, patří k čás-
tem bran, jejichž pojmenování upadla v zapomenutí nejvíce. Zejména na území záp. Čech se nepodařilo ani s vy-
užitím KLA příslušná označení doložit. Po této stránce se příliš neliší střední Morava, Kyjovsko, Břeclavsko
a Uherskohradišťsko. Tam byl sice poměrně hojně zapsán výraz příčka, ale o něm lze právem mít pochybnosti,
zda jde o skutečný termín, a ne o pojmenování ad hoc. (Svědčí o tom poznámky v KLA, které upozorňují, že
starý nář. výraz tu schází.)

Dochované výrazy pro sledovanou reálii se liší lexikálně, slovotvorně (např. průvlačka × průvlač, deska
× deštice × dešťka, mečík × meč) i hláskoslovně (např. švinha × šviňha).

Pojmenování průvlačky se ve značné míře shodují s pojmenováními ploché příčky v žebřinách, mnohdy se
kryje i jejich geografický rozsah (srov. III-122). Na srovnání obou položek lze pozorovat, jak dochází k ústupu
nář. výraziva v souvislosti se zánikem reálie. Také proto jsou obě položky zpracovány samostatně.

3                 Největší územní rozsah má slovo mečík (sev. polovina Čech, střední Morava a záp. úsek Slezska) a jeho
základní, neodvozená podoba meč (Uherskohradišťsko, Holešovsko a frenštátská skupina slezských nářečí).

Jižní části zkoumaného území jsou členěny daleko bohatěji než části severní. Tak v záp. Čechách se vydě-
luje větší oblast výrazu svlak. Týž výraz vytváří ještě enklávu na Ledečsku. V již. Čechách zabírá Strakonicko,
Prachaticko a již. Jindřichohradecko výraz šviňha, jv. Českobudějovicko slovo švíhně a pruh mezi oběma výra-
zy varianta švinha.

Značné teritorium pokrývá slovo průvlačka. Vyskytuje se na širším Táborsku, dále pak směrem k výcho-
du na sev. Jindřichohradecku a na jz. a již. Moravě dosahuje až k Mikulovu. Podoba provláčka je běžná
v Podkrkonoší. Menší areál zhruba mezi Třebíčí a Novým Městem na Moravě vytváří slovotvorná varianta prů-
vlač
. V oblasti slova průvlačka se porůznu ještě objevuje forma průvlak.

Výraz šinka je typický pro vých. část Slezska, slovo dešťka pro Vsetínsko, deštice zejména pro
Uherskobrodsko. Označení jahla tvoří mikroareál na jz. Strakonicku.

4    deska  v sled. významu jen nář. — Specifikací.

deštice  jen nář. — Formální dem. od deska, specifikací.

dešťka  jen nář. — Viz deštice.

jahla  jen nář. — Přenesením na základě tvarové podobnosti.
Hláskoslovná obměna jahla vznikla z formy jehla pravidel-
nou jzč. změnou e > a.

meč  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu na základě tva-
rové podobnosti, srov. šable.

mečík  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ zeměd. ‚plochá příčka v žeb-
řinách‘) — Formální dem. k meč, viz tam.

provláčka  v sled. významu jen nář. — Od provláčet (provléci); jde
o dřevo provlečené skrz paprsky bran.

průvlak  jen nář. — Od provléci; podoba se zdlouženou předponovou
samohláskou.

průvlačka  jen nář.; Jg — Viz provláčka a průvlač.

průvlak  v sled. významu jen nář. (SSJČ staveb. ‚nosný trám podporu-
jící jiné trámy‘) — Viz průvlač.


příčka  v sled. významu jen nář. — Specifikací (SSJČ ‚součást nějakého
zařízení, která spojuje napříč dvě části‘).

rameno  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

svlak  v sled. významu jen nář.; Jg „bidla brány spojující (SSJČ ‚prk-
no upevněné napříč a spojující několik prken‘) — K vléci (psl.
*velk-ti).

šable  jen nář. — Nář. podoba spis. šavle. Přenesením na základě tva-
rové podobnosti, motivace stejná jako u meč, mečík.

šinka  jen nář. — Přenesením (SSJČ ob. a zast. šína ‚železná tyč‘).

švíhně  jen nář. — Přesmykem ze švinha a adideací k švihat, viz švinka.

švihda  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schwinge ‚prů-
vlačka, příčka‘).

šviňha  jen nář.; Jg (SSJČ nář. ‚příčka v žebřinách‘) — Viz švinha.

švinka  jen nář.; Jg — Ze švinha (viz tam) přiřazením k slovům s běž-
nějším zakončením na -ka.

5    mečík Ru 5 — švinka Ru 2 — deščička Ru 5 — svlak Ju 2 — příčka Ju 5 — dřevo Ju 6

6    —

Bh