ČJA 3

43 rádlo (1009) — mapa s. 131

1    M         rádlo (rádle n. 119) — radlo

rádilko (rádílko 144, 644, radilko 620, 624, 676)

radla plt. 677, 678

hák (hak 202, 208, 656–658, 660, 661, 673)

háček

hakovišťe 103 (hakovísko 135)

perc-hák 205, 206, 237, 325 (perc 206, šperc-hák 313, 314) — percák (prcák 304, špercák též 322)

nákolesňík (též 309)

ohrňák (ohŕňák 706, 725, obhrňák 703, 747, 802, 817, ohrnovak 817, nahrňák 707)

ohrňač 756 (-áč 720, ohŕňač 744, obhrňač 734, 737)

(v)ohrnovač 677, 678, 816 (ohrbovač 816)

ploužek (púžek 757)

płužyca

voborávadlo (vovorávadlo 149, 659)

voborávátko (vovorávátko 151, vobvorávátko 152)

(v)oborávač (vovorávač 337, 449, 640, 643, voboráč 461)

(v)oborávák 144, 670 (oboravák 702)

přivorávák 203, 210, 211, 213

kopčák

dvoudešák 331, 336, 337

()opsypok 826, 835

S          krahulík (kraulík) 304, šinťák 225

N          bramborák, ruchadlo, rouchadlo, rachadlo, ruchátko, racháč 422, pšírák 461

2                 Zjišťovaly se nář. názvy pro rádlo, tj. staré nářadí k orání s trojhrannou radlicí odhrnující půdu na obě
strany. Jde o reálii z větší části dřevěnou, dnes málo užívanou. Rádlo sloužilo zejména k přihrnování okopanin
(brambor, řepy), bez ohrnovačky se užívalo místy též k orání.

Výzkum nepřinesl vždy plně srovnatelný materiál, neboť se u sledované reálie vyskytují věcné rozdíly (zá-
kladním rozlišujícím znakem by měla být dvě křídla, jimiž se rozhrnuje země do stran). Podle Technického slov-
níku naučného (Teyssler – Kotyška, 1935) bývají mezi rádlem, nákolesníkem a hákem drobné regionální dife-
rence v konstrukci nářadí a možnosti regulovat odhrnovačku. Uvedená zařízení mají však stejnou funkci,
a proto jejich pojmenování zachycujeme na jedné mapě.

Protože nejde o reálii běžnou, informátoři rádlo často již nedovedli pojmenovat a vytvářeli popisná po-
jmenování ad hoc (např. vyorávák, rozorávák, vyorávadlo, pohrnovač, rypák), ta jsme ze závěrečného zpraco-
vání vyloučili. Některé výrazy ne plně terminologické povahy jsme však mapovali pro jejich poněkud větší frek-
venci (např. oborávák, přiorávák).

Z hlediska slovotvorného jsou některé nář. výrazy deverbativa od oborat/oborávat (např. oboráč, oborá-
vač
, oborávák, oborávátko, oborávadlo), ohrnout/ohrnovat (ohrňák, ohrňáč, ohrnovač, ohrnovák), obsýpat (ob-
sýpák
), kopčit (kopčák).

V získaném materiálu se projevily zejména diference lexikální, četné jsou též rozdíly slovotvorné
(např. rádlo × rádýlko), případně morfologické (radlo sg. × radla plt.), ojediněle hláskoslovné (rádlo ×
radlo).

Srovnání s materiálem obsaženým v KLA umožnilo zpřesnit hranice rozsahu jednotlivých lexémů, ze-

jména však potvrdilo existenci výrazů vyskytujících se v našem materiálu jen sporadicky (dvoudešák, krahulík,
šinťak, obsýpák).

Upozorňujeme, že přejatý výraz perc-hák, užívaný v návaznosti na něm., jsme přepsali se spojovníkem, aby
nedošlo k jeho chybnému čtení.

3                 Nejrozsáhlejší část zkoumaného území pokrývá výraz rádlo, ostatní pojmenování mají buď charakter re-
gionalismů, nebo jsou rozšířena nesouvisle po celém území.

Slovo rádlo zabírá téměř celá střč. nář., dále Táborsko, v dubletě s jinými výrazy je doloženo též ze svč.
nář. (kromě širšího Královéhradecka), na záp. Moravě zhruba až po řeku Svitavu se vyskytuje v obměně radlo
(hranice starého mor. krácení probíhá téměř přesně po česko-moravské hranici). Ze Zábřežska je častěji dolo-
žena varianta rádýlko.

Záp. Čechy se vydělují výrazem hák (ojediněle háček), který se objevuje méně často i v okrajových úsecích sev.
Čech, dále na Náchodsku, areál tvoří též na centrální Hané a také v záp. části slez. nář. Z Chodska je doložena
podoba perc-hák.

Mezi Klatovy a Příbramí bylo zachyceno pojmenování dvoudešák. Rozsáhlejší oblast jzč. nář. (mezi
Klatovy, Příbramí a Prachaticemi) zabírá výraz nákolesník. Pro Českobudějovicko je typické slovo oborávač, to
je rozšířeno též na Moravě v oblasti mezi Kyjovem a Uherským Brodem.

Na Roudnicku je zaznamenán výraz přiorávák. Soustředěněji v sv. Čechách (na Královéhradecku)
a zvláště pak na východě slez. nář. je doložen ekvivalent ploužek; záp. okraj slez. nář. se vyděluje výrazem plu-
žice
.

Na Moravě zabírá protáhlé území od Břeclavi až po Lipník nad Bečvou výraz kopčák. Sev. a stř. úsek vm.
nář. se vyznačuje výrazem ohrňák. V svč. nář. se dubletně vyskytují podoby oborávadlo, oborávátko, na Moravě
pak ohrnovač, v jižní části Moravy též ohrňač.

4    dvoudešák  jen nář. — Pojmenování motivováno vzhledem rádla: dvě
desky slouží k odhrnování.

háček  v sled. významu jen nář.; Jg dem. k hák — Formální dem. k hák,
viz tam.

hák  Jg ‚pluh bez koleček‘, SSJČ „často též hak“, SSJ — Ze střhn.
hake(n) ‚hák‘.

hakoviště  v sled. významu jen nář. (Jg ‚násada u háku‘, SSJČ též há-
koviště
‚násada k pluhu háku‘) — Rozšířením významu.

kopčák  jen nář.; (SSJČ kopčidlo ‚hrobkovač, oborávač‘, kopčit ze-
měd. ‚oborávat‘) — Od kopčit.

krahulík  v sled. významu jen nář. — Nejasné, snad podle tvaru křídel
letícího ptáka.

nákolesník  Jg „lehký pluh čili nástroj k orání (rádlo), bez koleček
zove hák“, SSJČ — Z předložkového spojení na kolese.

oborávač  SSJČ, SSJ — Od oborávat.

oborávadlo  SSJČ ‚oborávač‘ — Od oborávat.

oborávák, oborávátko  jen nář. — Od oborávat.

obsýpák  jen nář. — Od obsypat (‚obklopit, pokrýt něčím nasypaným‘).

ohrnovač  jen nář.; SSJ i ohrňovač ‚stroj na okopávání, ohrnování
okopanin (brambor, řepy apod.)‘ — Od ohrnovat.


ohrňač, ohrňák  jen nář. — Od nář. ohrňat/ohřňat (Bš ohŕňat zemáky
„přihrnovati k nim hlínu z obou stran, takže jsou pak zemá-
ky v dlouhých řádkách, jinde tomu říkají kopčit“).

percák  jen nář. — Z perc-hák (viz tam) zánikem hlásky -h- v proudu
řeči.

perc-hák  jen nář. — Adaptací výrazu něm. původu (Bärzhaken).

ploužek  v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. k pluh ‚nářadí, jímž se
orá, rozrývá a obrací půda‘) — Specifikací.

plužice  jen nář. (Jg ‚druh pluhu s rukověťmi‘) — K pluh, specifikací.

přiorávák  jen nář. (SSJČ přiorávač ,oborávač‘) — Od přiorávat (stč.,
SSJ priorať ‚přihrnout oranou zemí, zaorat‘).

radla  plt. jen nář. — Viz radlo.

radlo  stč., SSJČ zast. (SSJ, pol., hluž. — u všech ,primitivní nástroj na
orání‘, Jg ‚druh pluhu užívaný hlavně v horách‘) — Hlásková
varianta výrazu rádlo (viz tam), podoba reflektující tzv. starou mor. krátkost v dvojslabičných slovech.

rádlo  stč., SSJČ — Z psl. *ordlo.

rádýlko  SSJČ též rádélko, SSJ radielko — Dem. k rádlo, viz tam.

šinťák  jen nář. — K nář. šintovat (to z něm.) ‚okopávat, plít‘, případně
adaptací výrazu přejatého z něm. (Schindeisen).

5    rádlo Ju 1, 6, Ru 3, 4 — radlo Ju 3 — rádilko Ju 4 — hak Po 1 — ploužek Ju 2 — płúžek Ju 7 — deški Ru 2

6    MAGP 182, AJK 281, SSA 1.6, OLA 560

Vj