ČJA 3

40 radlice pluhu (1000) — mapa s. 125

1    M         radlice (radlička 802, 822)

náklad

(v)ostří

núž

želísko (též 807) — želésko (žolesko 801) — želosko

želko

plát 302, 303, 334

příplata 322–324

vocílka 324, 333, 441

šorna 751 (-ňa 705)

šnajdy 805, 806, 811

konec 113, 114

S          říz 701

2                 Mapa podává obraz zeměpisného rozšíření nář. názvů pro radlici pluhu, tj. zaostřenou, zprav. vyměnitel-
nou ocelovou desku, kterou se při orání krájí půda.

Pouze výjimečně se v záznamech z výzkumu objevují v případě dublet rozdíly v názvech pro napevno při-
vařenou radlici (v době výzkumu už naprosto ojedinělou) a pro část vyměnitelnou (někdy v již. Čechách: náklad
– pevná součást, želízko – „na dva šrouby“); zpravidla však není vyměnitelnost pro výběr pojmenování rele-
vantním rysem.

Materiál se diferencuje zejména lexikálně, pouze okrajově byl zachycen též rozdíl slovotvorný (želízko
× želko) a odlišnosti hláskoslovné (želízko × želézko × želozko).

Jednotlivá pojmenování vznikla (vedle přenesení významu – část za celek – u slova radlice a celek za část
– u slov ocílka a ostří) zpravidla specifikací obecných názvů s širším významem. Motivována jsou různě: tvarem
plát, materiálem – želízko, ocílka, funkcí – ostří, nůž, říz (obdobná motivace je i u přejatého šnajdy), skuteč-
ností, že jde o něco přídatného, připojeného – náklad, příplata, polohou – konec.

3                 Zkoumané území se člení do několika velkých, zpravidla poměrně kompaktních areálů odlišných lexémů
(radlice, želízko, náklad, nůž, ostří), jež jsou na okrajích doplněny drobnými, většinou též homogenními oblast-
mi dalších výrazů (plát, příplata, ocílka, konec, šnajdy, šorna).

Rozsáhlý, téměř čistý areál zaujímá výraz radlice na většině Moravy (bez záp., sev. a sv. okrajů). Jinde se
vyskytuje jen řídce a rozptýleně, kompaktně jen v hor. Pojizeří, ale tam zpravidla dubletně se slovem nůž.
Dalším výrazem pokrývajícím značnou plochu je náklad – zabírá dva oddělené areály: v záp. Čechách a ve stře-
du zkoumaného území (vých. polovina svč. nář., sz. Morava, široký pruh po obou stranách čes.-mor. hranice od
Nového Města na Moravě až k Slavonicím). Většinou v dubletě se objevuje i jinde, zejména v již. Čechách, v kom-
paktním výskytu pak na Hranicku a Novojičínsku. V záp. části střč. a svč. nář. je běžné pojmenování nůž. Na
ostatním území Čech, tj. v jejich větší střední a jižní části, se užívá názvu želízko (na severu areálu ve formě žel-
ko
). Tentýž výraz se objevuje odděleně i v nejvýchodnější části zkoumaného území – zde ve třech hláskových
variantách: želézko na Vsetínsku a Opavsku, želízko podél Ostravice, želozko v čes.-pol. přechodném pruhu.
Posledním frekventovanějším výrazem je ostří. Kompaktní areál zaujímá na již. Opavsku a Příborsku, na sev.
okraji vm. nář. a na sv. okraji střm. nář. Jako dubletní byl pak zapsán i jinde, zejména podél vých. poloviny hra-
nice střč. a svč. nář., na Náchodsku a v podorlickém úseku.

K okrajovým výrazům s malým územním rozsahem patří plát (Chodsko), příplata a ocílka (obě jv.
Klatovsko), konec (Náchodsko), šnajdy (již. okraj Opavska) a šorna (Vsetínsko).

4    konec  v sled. významu jen nář. (stč. i SSJČ ‚místo, kde něco končí, po-
slední část něčeho‘) — Specifikací.

náklad  v sled. významu jen nář.; Jg „u kovářů přivařené železo na ra-
dlici dlouhým oráním umetenou“, Kl ‚součást pluhu‘ —
Starobylý název kovového obložení pův. dřevěných nástrojů.
Od nakládat.

nůž  v sled. významu jen nář.; ALJ „spodní část ruchadla“ —
Specifikací.

ocílka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚čepel, želízko
nože‘). Formální dem. od ocel.

ostří  v sled. významu jen nář. — Přenesením (stč., Jg i SSJČ – u všech
‚ostrá hrana nejčastěji řezacího nástroje‘).

plát  v sled. významu jen nář. (stč., Kt a SSJČ – u všech ‚kovová, ten-
ká deska; plech‘) — Specifikací; ze střhn. blat, plat ‚list‘, s tím
splynulo u nás i ve střhn. blate, plate ‚kovový plát‘.

příplata  jen nář.; Jg též příplatek „přibitý plech na hlavní desku u plu-


hu“ (stč. ‚spojení‘ ‚příplatek ,přibitý plech na nástroji‘) —
Souvisí zřejmě s plátati ‚spravovat‘; podobně jako náklad (srov.
tam) byla i příplata původně dřevěná deska pobitá plechem.

radlice  Jg, SSJČ, SSJ, pol., hluž. — U záp. Slovanů *ordlica od *ordlo (to od orati).

říz  v sled. významu jen nář. — Od řezat.

šnajdy  jen nář. — Adaptací něm. výrazu (schneiden ‚řezat‘, ‚krájet‘).

šorna  jen nar. (SSJČ zast. ob. ‚škrabka na saze‘. Jg „nástroj, kterým se
šaruje neb strouhá, die Scharre“) — Adaptací něm. výrazu.

želézko  jen nář. (Jg viz želízko) — Viz želízko, podoba s nezúženým
-é- v základu.

želízko  v sled. významu jen nář. (Jg a SSJČ ‚předmět ze železa, zprav.
nějaké náčiní nebo jeho část‘) — Specifikací.

želko  jen nář. — Haplologií z želízko, viz tam.

želízko  jen nář. — Viz želízko; podoba -ozko se samohl. o nepravidel-
ná, patrně analogií.

5    radlice Po 1, Ju 1, 2, 4, 5, Ru 3, 4 — radlica Ju 6, 7, Ru 5 — radlička Ru 2 — želísko Ju 3 — lemeš Ju 7

6    MAGP 13, AJŚ 61, PLPJ 212, AJPP 99, SSA 1.7, OLA 563, ALE 260

Či