ČJA 3

38 a) plaz (998), b) zakončení plazumapa s. 121

1a  M         plaz

splaz (též 216, 227, splask 738, splyz 830) — spuz

 

1b  M         oplaz

pata

patka (pja- 811, 814)

botka 110 (botek 813)

přínos 443–445

příplata

oplata 722–724, 748

náplata 515

střela (střełka 828, střaa 835, 836, střoka 835, 836)

prístrelek 755, 756

postřełek (postřeł 725, ostřełek 725)

sáňka (-nka 703, 814)

smyk 201, 827

šína 722, 814 (šinka 703, 814)

šlinčuch 820 (šlinčuk 830, svinčuch 808)

S          podráška 105, pantofel 804, papuč 814, avica 832

2                 Původně byla položka zaměřena pouze na nář. pojmenování pro plaz, tj. vodicí součást pluhu upevněnou
na slupici. V některých oblastech zkoumaného území se však používá navíc ještě specifického názvu pro za-
končení plazu (popř. pro jeho spodní část), tj. pro kovovou součástku zpravidla přišroubovanou dvěma šrouby
na konci plazu, která hladce klouže po zemi a po opotřebování se vyměňuje. Na zobrazení pluhu v Dotazníku
(i v KLA) je totiž vidět právě jen koncovou část plazu, kterou informátoři zřejmě někdy považovali za předmět
otázky. U některých odpovědí, zejména pokud v dané lokalitě bylo zapsáno pouze jedno pojmenování, nelze
vyloučit jeho přenesení na celý plaz. Na základě celkového zhodnocení materiálu a srovnání s KLA jsme došli
k závěru, že pouze výrazy plaz, splaz a spluz lze jednoznačně přiřadit významu ‚plaz‘, ostatní zachycená pojme-
nování znamenají s největší pravděpodobností ,zakončení plazu‘. Nář. vyjádření pro oba významy zobrazujeme
společně na jedné mapě jako položky a) (izoglosami s nápisy a lineární značkou) a b) (plošnými značkami a šra-
fou). Protože během našeho výzkumu byly doklady pro položku b) zapisovány jen nesystematicky, využíváme
zde v plné míře materiálu KLA a uvádíme jej výjimečně v celém rozsahu na mapě (a to i výrazy, které námi za-
chyceny nebyly, pokud s naším materiálem souvisejí motivačně nebo slovotvorně) – jednotlivé dialektismy mají
totiž podle tohoto staršího sběru zpravidla větší rozsah, než jak by ukazovaly pouze nesoustavné doklady za-
chycené naším výzkumem.

Položka a) vykazuje jen jednu výraznou diferenci slovotvornou – plaz × splaz a jeden okrajový rozdíl hlás-
koslovný – splaz × spluz. V rámci položky b) bylo však zachyceno mnoho rozmanitých pojmenování, diferen-
covaných zejména lexikálně, ale i slovotvorně (např. příplata × oplata × náplata, střela × přístřelek × postřelek).

Některá pojmenování, často územně nesouvisící, tvoří sémantické okruhy výrazů vzniklých přenesením
významu na základě umístění, tvarové podobnosti nebo průvodní okolnosti (dotyk se zemí, klouzavý pohyb):
pata/patka patrně podle umístění vzadu a dole, odtud snad dalším významovým posunem botka, pantofel a pa-
puč
(podobá se botě; dotýká se země) a dále podešva, podrážka (motivací je zřejmě přímý styk se zemí; prav-
děpodobná je i souvislost s něm. ekvivalentem, srov. odd. 4), podle klouzavého pohybu pak sáňka a smyk; tatáž
motivace je snad obsažena v přejatých slovech šlinčuch a šína. Některé názvy mohly vzniknout i přenesením
jmen pro jiné části pluhu (srov. např. v odd. 4 příplata, přínos).

3                 Pokud jde o položku a) plaz, lexém plaz/splaz/spluz pokrývá celé zkoumané území. Hlavní územní proti-
klad je v rovině slovotvorné – plaz × splaz. Větší rozsah má varianta splaz, doložená z celé Moravy a Slezska
(bez nejvýchodnějšího okraje, kde se užívá přejímky z pol. dialektu spluz) a dále z již. Čech s přesahy na jv.
Klatovsko a širší Benešovsko, odděleně pak ze sev. části svč. nář.; na ostatním území Čech byla zachycena zá-
kladní podoba plaz (na Moravu zasahuje jen úzkým výběžkem kolem Ledče nad Sázavou k Telči).

Nář. pojmenování pro zakončení plazu – položka b) – byla zaznamenána jen na části zkoumaného území,
a to na již., sev. a sv. okrajích Čech, na záp. Moravě až po Brno, ve vm. nář. a též ve Slezsku, převážně v jeho záp.
polovině. Největší rozsah má výraz pata (s méně častou dem. variantou patka), zaznamenaný na záp. Moravě
a v jv. Čechách, při sev. a sv. okraji Čech, ve zbytcích sev. od Rakovníka, na Volyňsku, na Slovácku a v záp. po-
lovině Slezska. Ostatní ekvivalenty zaujímají menší, zpravidla prolínající se nekompaktní oblasti nebo mikroa-
reály: pojmenování příplata je doloženo z již. Čech, přínos z Volyňska, oplaz z Podkrkonoší a Chrudimska, podešva z Uher-
skobrodska, Břeclavska a Opavska, střela s variantami ze stř. části vm. nář. a z Jablunkovska, oplata a šína ze sev.
okraje vm. nář., sáňka z Opavska a Příborska, šlinčuch ze sev. Hlučínska.

4a  plaz  Jg, SSJČ zeměd., SSJ zeměd., pol. ploz, plóz (stč. jen obecný vý-
znam ‚zařízení umožňující klouzavý pohyb‘) — Psl. *polzъ ‚co
se plazí‘; specifikací významu.

splaz  v sled. významu jen nář.; Jg též zplaz — Podle Mch starý útvar;
s- je předpona asi stejného původu a významu jako ve slově
smyk. Viz plaz.

spluz  jen nář.; ALJ laš. — Hlásková varianta slova splaz (viz tam) v ná-
vaznosti na pol. nář. Viz plaz.

 

4b  botka  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

lavice  v sled. významu jen nář. — Přenesením (patrně podle po-
dobnosti).

náplata  jen nář. — Patrně od naplátat, to od plátat ‚spravovat, flikovat‘.

oplata  v sled. významu jen nář. — Od oplátat, viz náplata.

oplaz  v sled. významu jen nář. — Od oplaziti.

pantofel  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

papuč  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

pata  v sled. významu jen nář.; ALJ ‚pata u saní, pluhu apod.‘, SSJ päta
(jinak jen obecný význam: stč. ‚spodek, podstavec‘, SSJČ
‚spodní, zadní nebo ukončující část předmětu‘) — Přenesením.

patka  v sled. významu jen nář.; Bš „část splazu pod rocháčem viditel-
ná slove patka“ (jinak jen obecný význam: stč. a SSJČ dem.
k pata, viz tam, Jg „zadní díl neb spodní díl něčeho“) —
Přenesením dem. k pata, viz tam.

podešva  jen nář. — Přenesením nář. podoby slova podešev (stč. a Jg
‚chodidlo‘, SSJČ podešev ‚podrážka‘); nelze vyloučit vliv pa-


ralelního něm. pojmenování Sohle ‚plaz‘ nebo ‚zakončení pla-
zu‘, jinak ‚podrážka‘, ‚chodidlo‘, ‚pata (např. hory)‘.

podrážka  v sled. významu jen nář.; ALJ „opěra pod radlicí u sloup-
ku“ Kladsko — Přenesením. Srov. podešva.

postřelek  jen nář. — Od předložkového výrazu po střele, viz střela.

přínos  v sled. významu jen nář. — Od přinášet, přinést; patrně přene-
sením názvu jiné části pluhu nebo rádla (Jg „přínos u rádla
jest tolik co zhlaví u pluhu“; pozn.: zhlaví – podle Jg – „dřevo
pod křídlem pluhovým“).

příplata  jen nář. (stč. ‚spojení‘, příplatek ‚přibitý plech na nástroji‘ —
Viz náplata a oplata. Doslova asi ‚část plazu, nějaké zpevnění
k němu přibité, připojené‘. Nelze vyloučit ani přenesení ná-
zvu jiné části pluhu, srov. III-40 radlice pluhu (Jg též příplatek
„přibitý plech na hlavní desku u pluhu“).

přístřelek  jen nář. — Od předložkového výrazu při střele, srov. postře-
lek.

sáňka  jen nář. — Přenesením nář. výrazu pro sáně nebo pro sanici.

smyk  v sled. významu jen nář. (Jg ‚co se smýká‘) — Specifikací význa-
mu, nebo přenesením (Jg též „zadní díl selských saní, jenž se
po zemi smýká“).

střela  v sled. významu jen nář. — Přenesením snad podle podobnosti
a rychlého klouzavého pohybu. (Mch: střela měla původně
význam ‚šíp‘.)

šína  v sled. významu jen nář. — Přenesením slova přejatého z něm.
(Schiene ‚kolejnice‘, ‚železná tyč nebo traverza‘).

šlinčuch  jen nář. — Adaptací něm. Schlittschuh ‚brusle, bota s bruslí‘.

5a  plaz Ju 1–3, Ru 3 — splaz Ju 3, 4, 6, 7, Ru 4

5b  pata Ju 5 — podeše m. Po 1

6a  MAGP 15, AJŚ 62, AJK 282

6b  —

Či