ČJA 3

28 podélný trámek v plotě (639) — mapa s. 97

1    M         lať (laťka 646)

lata

íčka

tesa (tes m. 130)

blaňka 110, 140 (zblaňka 125, plaňka 125, blanka 140)

blaňek 151, 153,154, 218

rígl (ríkl 304, rygl 682, 702–704, 706, prigl 662, 670) — rygel (rýgel 739, 740) — rihl 116–119 — lígr

rygle f. — ligre 405, 406, 412

riglina 439, 440 (ligrina 439)

žerď (žerdž 836, žerďe f. 252, 433)

šlahoun 204, 217, 219

mlovjina 455, 458, 459 (mlovjína 457, mlovjička 460)

špona 458, 460

drát

hradba 254, 255, 424

hráz 115,118,135,136

hrázka 105, 135

hrazda 106,107

patfa 801 (platvica 802, patefka 820)

šraňek 310, 742, 751, 753 (šraňk 241, 316, šrank 335, šraňka 327)

vostrev 443, 445, 447

bidlo 108, 206, 233

S          třeslo 117, ližina 222, sflak 332, lajsna 456, rajzle n. 669 nedubl., brlina 748, bryga 750 nedubl., parchaňica 810
nedubl.

N          tyčka, tyč

2                 Mapa zachycuje nářeční výrazy pro podélný nosný trámek v tyčkovém plotě. Shromážděná pojmenování
se liší nejen lexikálně, ale i slovotvorně (např. hráz × hrázka × hrazda, rýgl × ryglina), rodově (např. rýgl × ryg-
le
), morfologicky (např. lať × lata) a hláskoslovně (např. rýgl × rygel × rýhl × lígr).

SSJČ pro sledovanou reálii registruje jednak označení rýgl (s variantami rygl, rýgle, rygle), které hodnotí
jako výrazy slangové z oblasti stavebnictví, jednak pojmenování paždík jako odborný výraz z téhož oboru.

Většina mapovaných nářečních pojmenování jsou specifikované názvy různých tyčí, např. žerď, bidlo,
mlovina, hráz, ostrev, nebo přenesená pojmenování označující původně určité druhy trámků, např. platva, šla-
houn
, ližina. Nelze vždy s jistotou stanovit, zda jde o skutečné termíny. Je pravděpodobné, že informátoři do-
konce některé výrazy použili jen ad hoc.

Z velké části jde o názvy přejaté, např. rýgl, lať, blanek. Srov. III-27 tyčka v plotě, I-206 lať.

Výraz rýgl nepodléhá pravidelným hláskovým obměnám, nápis na mapě a podobu slova v komentáři uvá-
díme v tomto případě s písmenem ý, protože takto je pravopis slova kodifikován v SSJČ.

3                 Nejrozšířenější výraz rýgl je běžný téměř po celém území našeho národního jazyka s výjimkou některých
okrajových oblastí; není také doložen ze dvou areálů vnitrozemských, a to z Benešovska s Příbramskem a z úze-
mí mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem. Pro Čechy je charakteristická spíše podoba lígr, na Náchodsku
a v přilehlých bodech v Kladsku vytváří mikroareál varianta ryhl, již. úsek slez. nář. a sev. okraj vm. nář. se vy-
děluje formou rygel. Řídké jsou obměny rodové a slovotvorné: podoba rygle byla zaznamenána na širším
Příbramsku (s dubletou ligre) a porůznu na Moravě a odvozenina ryglina na Jindřichohradecku.

Pojmenování lať vytváří několik od sebe oddělených areálů, a to na Rakovnicku, Příbramsku a Be-
nešovsku, v Podkrkonoší s Novopackem a dále na Zábřežsku s výběžkem až na sev. okraj čm. nář. Forma lata je
typická pro Slezsko, Litovelsko s Prostějovskem a dále pro Uherskobrodsko.

Kompaktní areály tvoří také další výrazy: drát na širším Břeclavsku, mlovina na Doudlebsku a Čes-
kobudějovicku, žerď zejména na Strakonicku a Prachaticku, tesa na Královéhradecku a Vysokomýtsku.

V záp. polovině svč. nář. se porůznu vyskytuje výraz blaňka, podoba blaněk je doložena ze sev. a vých.
Kolínska, na Kolínsku se také objevuje označení šlahoun. Z Náchodska a podorlického úseku se dokládá po-
jmenování hráz, obměna hrázda byla zapsána v úseku podještědském. Pojmenování hradba se uvádí především
z území sv. od Tábora a lexém ostrev z Prachaticka, na vých. Doudlebsku byl zaznamenán název špona, sev.
Opavsko charakterizuje označení platva.

Rozptýlenější výskyt mají lexémy šraněk (zejména na sev. Plzeňsku a jv. Valašsku), příčka (na
Prostějovsku, již. od Brna aj.) a bidlo (řídce v Čechách). Ostatní pojmenování byla zapsána pouze sporadicky.

Ve městech byla položka zkoumána jen u staré generace a stav městské mluvy – až na nepatrné výjimky
– odpovídá venkovskému okolí.

4    bidlo  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, u všech ‚delší tyč,
žerď‘) — Specifikací.

blaněk  jen nář. — Změnou rodu z blaňka, viz tam.

blaňka  jen nář. (Jg blaňky „dřeva v chlévě dohromady daná“, Kt ‚po-
losilný kmen‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (
Planke
‚laťka, fošna‘).

brlina  v sled. významu jen nář. (Jg brla ‚hůlka‘, Kt „tlustá tyč“, SSJČ
též
brlenka ‚tyčka, lať v brlení, Bš ‚tyč, tenké dřevo‘) —
Specifikací.

bryga  jen nář. (Bš ‚žerď‘ Novojičínsko) — Specifikací.

drát  v sled. významu jen nář. — Snad z nář. draň tenká deska, tříska‘
(psl.
*dьranь z *dьrati ,drát‘), které bylo lid. etymologií při-
kloněno k běžnému
drát m.

hradba  v sled. významu jen nář. (Jg hradba z prken ‚deskový plot‘) —
Přenesením výrazu pro celek na jeho část (SSJČ ‚plot, hraze-
ní‘).

hráz  v sled. významu jen nář. (Jg i hráze „jakýkoliv sloup, kolí slou-
pané k jakékoliv potřebě“) — Specifikací.

hrázda  jen nář. (Jg „bidlo rovné, uťaté z jakéhokoli stromu“) — Od
hráz, viz tam.


hrázka  v sled. významu jen nář. (Jg „samorostlá tyč, lať, bidlo“) — Od
hradit, hráz.

lajsna  jen nář. (Kt, SSJČ ob., SSJ lajšna — vše ‚lať‘) — Přenesením nář.
výrazu přejatého z něm. (
Leiste ‚lišta‘).

lata  v sled. významu jen nář. (stč., Jg nář. mor., SSJ, pol. a hluž. lata,
u všech ,lať‘) — Specifikací výrazu přejatého z něm. (Latte
‚žerď, tyčka, bidlo‘).

lať  v sled. významu jen nář. (Jg „žerď dlouhá, obyčejně čtverohran-
ná“, SSJČ ‚plochá dřevěná tyč‘) — Specifikací.

lígr  jen nář. — Přesmykem z rýgl, viz tam.

ligre  n. jen nář. — Viz lígr a rygle.

ližina  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚dřevěný trámec
pro posouvání těžkých břemen‘).

mlovina  jen nář. (Jg též mlov ‚žerď, ostrev, plot‘, popř. „tyčky, jimiž se
pole ohražují“) — Specifikací.

ostrev  v sled. významu jen nář. (Jg ‚tyč, žerď‘, Bš vostrev záp. Morava,
ostrba slez. ‚žerď, tyč, tyčka‘) — Specifikací nebo přenesením
(Jg i SSJČ zast. a nář., oba ‚okleštěný strom s delšími pahýly
větví, užívaný kdysi jako žebřík‘).

parchanice  jen nář. (SSJČ parkán, parkan ‚menší hradba kolem pří-

kopu‘, Bš parkan ‚prkenná ohrada kolem zahrady‘ vých.
Morava) — Specifikačním sufixem k výrazu přejatému z něm.
(nář.
Parchan ‚prkenný plot‘).

platva  jen nář. (ALJ plátva ‚podkrovnice, tj. základní trám ve střeše‘
slez., pol.
płatwa, płatew ‚trám spojující krokve‘) — Specifikací
nebo přenesením.

příčka  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚co spojuje dvě postranní
části‘) — Specifikací.

rajzle  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Reis(el) větev‘).

rygel  jen nář. — Viz rýgl, odstraněním pobočné slabiky.

ryhl  jen nář. — Viz rýgl.

rýgl  SSJČ též rygl stav. slang (Jg rygel ‚závora‘) — Přejato z něm.
(Riegel příčné dřevo, příčka‘).

rygle  f. SSJČ též rýgle ž. pomn. stav. slang — Viz rýgl, změnou rodu.

ryglina  jen nář. — Viz rýgl, specifikačním sufixem.

svlak  v sled. významu jen nář. (Jg „příční dřevo, kteréž dvě neb více


dřev jiných dohromady uváže“, SSJČ tech. ‚výstužné prkno
napříč spojující několik prken‘) — Specifikací.

šlahoun  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg „silné dvě hráze
přes střechu uvnitř položené a do krovu zadělané, aby jej dr-
žely“, SSJČ ‚silná větev‘).

špona  v sled. významu jen nář. (Jg špon ‚tříska‘, SSJČ tech. slang ‚třís-
ka, hoblina‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Span
třís-
ka‘).

šraněk  jen nář.; Jg — Přenesením (Jg též šraňk, SSJČ šraňk, říd. šrank
ob. — oba ‚závora, ohrada, zábradlí‘).

tesa  v sled. významu jen nář.; Bš záp. Morava (Jg též teseje, tesej ote-
sané dřevo‘, SSJČ i
tes m. ,lať, trám‘) — Specifikací.

třeslo  jen nář. (podle Mch treslo slc. ‚laťka v plotě‘, tréslo ‚ohradní
dřevo‘) — Specifikací.

žerď  v sled. významu jen nář. (Jg „hůl dlouhá nestrouhaná“, SSJČ
‚delší tyč, zprav. dřevěná‘) — Specifikací.

5    lať Ju 3, 6, Ru 2, 3 — rígl Ju 2, 4, Ru 4 — rigl Ru 5 — lígr Ju 2 — ligr Ju 3 — příčka Ju 7 — linka Ju 7 — štafl Ju 2 — štafle f. Ju 2 — šlemeno Ju 1

6    AJŚ 438

Fi