ČJA 3

17 oploteň (653) — mapa s. 73

1    M         (v)oplot m.

voplotek

voploť f.

voploteň

(v)oplotňa (voplotovňa 641)

(v)oplota (úplota 669, 670, 676)

voplotna (též 251, 406)

voploťí 201,206

voplotňí

záteň f. — zátiň — zátoň (zátuň 456)

zátina — záťina

zátiňe

humeňica

humeňičňik

holomeňica 702, 703

vohlubeň f.

holebňe f. 256–258 (holebmje 456)

(v)omlatňice 452, 459, 460 (oumlatňice 459)

řimsa

sus’ečňica (sumśečňica 832–834)

srub

plaňk 704, 705, 752, 756

parňice 454, 455

straňica 708, 743

kalandr 753 (kalander 755)

S          vlhlada 816

N          bedňeňí 501, hrazeňí 426, humeňičňi deska, humeňičňi dřevo 809, 810, 825, ohrada 828, pažeňí 240, přehrada 817, přehraďífka 740

2                 Perny jsou odděleny od mlatu (aby do nich nepadalo zrní) asi 1,5 m vysokým pažením – oplotní. Tato pře-
pážka má v našich nářečích řadu pojmenování, jež se liší především lexikálně, ale také slovotvorně (např. záteň
× zátyna, humenice × humeničník, oplota × oploteň), mluvnickým rodem (např. oploť f. × oplot m. × oplotí n.)
a hláskoslovně (např. zátyň × záteň × zátoň). Hláskové rozdíly záteň, zátoň, zátyň jsou u etymologicky neprů-
hledného slova dány přiřazením k jiným výrazům.

Podél vých. hranic Moravy se reálie nevyskytuje, a proto tam přirozeně také schází její označení.
Na mapě registrujeme slovo plaňk. To může mít místy i další, poněkud odlišný význam: označuje také ce-
lou prkennou stěnu s velkými otvory pro podávání snopů, jež oddělovala perny od mlatu. Rovněž výraz srub
může označovat speciální typ pažení. Zatímco oploteň bývala zhotovena většinou z fošen, srub se skládal ze sil-
ných přitesaných klád.

Zcela ojediněle se v našem materiálu vyskytly výrazy neterminologické povahy, které označují jakékoli
hrazení; ty jsme samozřejmě nemapovali.

Podle Mch slova oploteň a záteň spolu etymologicky souvisí (viz zde odd. 4). Pro značně odlišné znění
těchto základních – i četných odvozených – výrazů považujeme rozdíl mezi nimi za lexikální.

Náš materiál byl konfrontován s materiálem KLA. Nejasné slovo vlhlada, zapsané jen z bodu 816, je ně-
kolikrát doloženo korespondenční anketou z Místecka (také v podobě vihlada).

3                 Slova oploteň a záteň a jejich četné varianty zabírají většinu zkoumaného území. Ostatní výrazy mají po-
vahu okrajových regionalismů.

Pro téměř celá střč. a vč. nářečí a přilehlé Novoměstsko je charakteristický výraz oploteň. Slovotvorná va-

rianta oplotna pokrývá široké Vysokomýtsko, forma oplotek pak jv. okraj Čech a hlavně jz. úsek Moravy.
Varianta
oplotně se rozprostírá na území vých. Třebíčska, vých. Moravskokrumlovska, Brněnska a sev.
Břeclavska. Na toto území navazuje rozsáhlé teritorium slova
oplota; dosahuje až k záp. hranici výrazu humeni-
ce
, jež probíhá zhruba od Mor. Berouna směrem na Lipník nad Bečvou a na Vsetín.

Úzký pruh obcí na záp. Rakovnicku a Lounsku se vyděluje variantami oplotí a oplotní. Malé územní roz-
šíření má ještě slovo oploť; vyskytuje se na celistvém území záp. od Boskovic a pak na Roudnicku. Název oplot
byl zachycen ve třech od sebe značně oddělených mikroareálech, a to záp. od Roudnice nad Labem, dále na
Náchodsku a sev. od Uherského Brodu.

Výraz záteň a jeho další obměny se nacházejí na území jzč. nářečí. Nejzápadněji – na širokém Plzeňsku –
se vyskytuje slovo zátina (mezi Klatovy a Příbramí také v hláskové podobě zátyna), v širokém pásu na Chodsku,
Klatovsku, Sušicku a dále k východu na Prachaticku, sev. Českobudějovicku a záp. Jindřichohradecku je běžné
slovo záteň, jež má na Strakonicku, již. Příbramsku a záp. Táborsku také formu zátyň (ve vých. polovině tohoto
areálu dubletně s variantou zátyně), na již. Českobudějovicku pak podobu zátoň.

Poměrně značné území zabírá lexém humenice, popř. slovotvorná varianta humeničník. Zahrnuje sev.
úsek vm. nářečí a větší část nářečí slezských. Frýdecko a Těšínsko se vydělují označením sousečnice.

Další četné nář. ekvivalenty se vyskytují jen na velmi malých územích. K nim patří slovo římsa (v širším
okolí Prahy), ohlubeň (na území vých. od Tábora a již. od Jindřichova Hradce), omlatnice (jv. Českobu-
dějovicko), holebně a párnice (obě již. od Českých Budějovic). Na Uherskobrodsku se ojediněle vyskytují slo-
va kalandr a stranice. Ve vm. nářečích a na
Frýdecku-Místecku se porůznu nacházejí slova srub a plaňk.

4    holebně  jen nář. (SSJ holovňa ‚perna‘) — Snad k stč. holovnicě
(to z holohumnicě přes holumnicě ‚humno, mlat‘).
Přenesením. Nelze vyloučit ani přesmyk z ohlobně, srov.
ohlubeň.

holomenice  jen nář. Stažením ze stč. holohumnicě a přenesením (Jg
holohumnice, holomnice
říd. ‚mlat‘).

humenice  v sled. významu jen nář. Přenesením (SSJČ perna‘, Jg
‚trám, pozednice‘).

humeničník  jen nář. K adj. humeniční (to k humno).

kalandr  v sled. významu jen nář. Adaptací výrazu přejatého z něm.
(Geländer
‚zábradlí, brlení‘).

ohlubeň  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ obrubeň studny‘)
K hlobiti (stč. vhlobiti ‚zatlouci‘).

omladnice  jen nář. Snad z předlož. spojení o + mlatnice (stč. mlatni-
mlat‘).

oplot  m. jen nář.; Jg (stč. oplocení‘) K oplésti (se střídovým -o-).

oplota  SSJČ říd. (stč. oplocení‘, SSJ oplotka zeměd. plot‘) Rodová
varianta slova oplot, viz tam.

oplotek  SSJČ říd. (stč. opletení‘) Formál. dem. k oplot, viz tam.

oplotek  f. Jg, SSJČ Od oplot (viz tam); pův. substantivizované de-
verbální adj. se změnou rodu.

oplotí  SSJČ říd. Rodová varianta k oplot, viz tam.

oplotna  jen nář.; Jg Morfologická varianta slova oploteň, viz tam.

oplotně  jen nář. Viz oplotna.


oplotní  jen nář. Rodová varianta výrazu oploteň; vlivem sousedící varianty oplotí.

oploť  f. jen nář.; SSJČ nář. Rodová varianta k oplot m., viz tam.

parnice  v sled. významu jen nář. K nář. parna ,perna‘.

plaňk  jen nář. (stč. hrazení, plot‘, Jg planka i plaňka ,dřevo, jímž se
zahrazuje pole‘, SSJČ nář.
plaňka ,plaňkový plot‘, planka n. pl.
dřevěná ohrada starého chodského dvoru, se stříškou‘)
Adaptací výrazu přejatého z něm. (
Planke ‚prkno, trámek‘).

římsa  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ vodorovný pás vystupující
z plochy stavby‘)
Přenesením adaptovaného výrazu přejaté-
ho z něm. (střhn.
simz, něm. Sims ‚římsa‘).

sousečnice  jen nář. K nář. sousek ,perna‘.

srub  v sled. významu jen nář. (stč., Jg i SSJČ zastar. dřevěné oploce-
ní‘, SSJ
zrubstěna z otesaných břeven‘) — Specifikací.

stranice  v sled. významu jen nář. (SSJČ boční stěna‘) K strana.

vlhlada  jen nář. Nejasné.

záteň  jen nář.; SSJČ nář. Nejasné, podle Mch ze *zá-oteň místo za
oplotní‘;
oteň asi zkrácením z oploteň. Přenesením pak na
oploteň.

zátina  jen nář. Od záteň, viz tam.

zátoň  jen nář. Od záteň, viz tam.

zátyna  jen nář.; Jg Od záteň, viz tam, vlivem slovesa zatýnitohradit‘.

zátyň  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz záteň a zátyna.

zátyně  jen nář.; Jg — Viz záteň i zátyna.

5    voploteň Ju 1–3, Ru 3 — woploteň Po 1, Ju 2 — voplotňe Ju 1

6   

Bh