ČJA 3

13 půle vrat (643) — mapa s. 67

1    M         vrato (vrá- 121, 301, 404, vráta f. 685, 727, 745)

vráteň f. (vrátně f. 101)

vrátna 109, 121

vrátňice

vraťice (vrá- 311)

púl vrat (púlvrat) — púl vrát (puł vratuf 822, pu vrut 832, 835; púlvrát)

púla vrat (pula v. 118) — púla vrát (pola v. 464)

púle vrat — púle vrát

púlka vrat — púlka vrát

polovička vrat — polovička vrát

polovice vrát

křídlo (k. vrat 816, 817)

S          fligel 805

2                 Mapa postihuje nář. označení pro půlku vrat. Byly zachyceny dva typy pojmenování – jednoslovné termí-
ny (výraz vrato a slovotvorné obměny vrátnice, vratice, vrátna, vráteň a označení křídlo) a dvouslovná popisná po-
jmenování, jejichž základem je podstatné jméno půl nebo jeho slovotvorné varianty půla, půle, půlka, polovička,
polovice. Tato substantiva bývají zpřesňována neshodným přívlastkem vrat, popř. jeho hláskoslovnou obměnou
vrát (v běžné komunikaci se uvedené přívlastky zpravidla neužívají). Na mapě je výskyt podoby se zdlouženou
kořennou samohláskou vrát vyznačen šrafovaním. Tam, kde se gen. pl. v označení sledované reálie nevyskytuje,
bylo využito údajů z položky dotazníku č. 642 (2. pád substantiva vrata), aby mohl být uvedený hláskový jev
představen v celém územním rozsahu. Popisná pojmenování byla často utvořena ad hoc a jsou neustálená.

Náš nářeční materiál byl porovnán s údaji v KLA a v několika případech byl jimi doplněn. Mohli jsme tak
zpřesnit průběh izoglos zejména v Čechách.

U nář. pojmenování půl vrát jsme ani po srovnání s materiálem KLA nemohli určit, kdy se jedná o spoje-
ní substantiva půl s genitivním přívlastkem vrát a kdy jde o jednoslovné označení půlvrát (gen. půlvratu), proto
na mapě tento rozdíl nezachycujeme.

3                 Areály jednoslovných pojmenování se soustřeďují v Čechách, na Moravě a ve Slezsku převažují pojme-
nování dvouslovná, popisná.

Výraz vrátnice se vyskytuje na širokém okraji záp. Čech zhruba po linii Plzeň – Strakonice, dále ve vých. čás-
ti střč. nář. s výběžky do sousedních nář. oblastí (na severu až k Hradci Králové); víceméně ojediněle bylo toto
označení zachyceno sev. od Mladé Boleslavi a záp. od Nové Paky, na Sedlčansku a na vých. Prostejovsku.

Nář. ekvivalent vrato byl zaznamenán na Rakovnicku, Příbramsku a Strakonicku, menší areály vytváří
v podorlickém úseku a sev. od Nového Města na Moravě. Dále bylo zapsáno především v okrajových oblastech
Čech, zejména v širším Podkrkonoší, v náchodském úseku, na Českobudějovicku, na jv. Plzeňsku, na Chodsku.
Na Moravě bylo zachyceno na Slovácku.

Pojmenování vráteň je doloženo z velkého areálu v svč. nář. a na přilehlém Kolínsku.

Výraz vrátna byl ojediněle zachycen sv. od Mladé Boleslavi, slovo vratice je charakteristické pro sev.
Plzeňsko.

Z dvouslovných pojmenování zaujímá největší areál spojení půlka vrat, p. vrát, a to v záp. části střč. nář.,
v již. Čechách a téměř na celém území Moravy – kromě sz. Zábřežska, pro něž je typické pojmenování půle vrat,
p. vrát (to se roztroušeně vyskytuje též ve střč. nář. a na Náchodsku), a kromě území, na němž je zaznamenáno
označení půl vrat, p. vrát. Toho se užívá na Moravskokrumlovsku, na sz. Brněnsku s úzkým výběžkem na záp.
Prostějovsko, dále na téměř celém území slez. nář. (mimo jv. Frenštátska) s přesahem k Lipníku nad Bečvou;
v Čechách je doloženo především z Roudnicka a Rakovnicka.

Pojmenování půla vrat, p. vrát bylo roztroušeně zachyceno v Čechách. Spojení polovička vrat, p. vrát se
sporadicky vyskytuje především na širokém Uherskobrodsku, označení polovice vrát bylo zaznamenáno zejmé-
na na Holešovsku a na sev. okraji vm. nář.

Výraz křídlo byl soustředěněji zapsán v již. Čechách, na Uherskobrodsku a Příborsku.

4    fligel  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Flügel ‚křídlo‘).

křídlo  Jg, SSJČ, SSJ krídlo, pol. skrzydło, hluž. křidło — Přenesením.

polovice vrát, polovička vrát, půl vrát, půla vrát, půle vrát, půlka
vrát
  jako spojení jen nář. — Popisná pojmenování.

polovička vrat. půl vrat, půla vrat, půle vrat, půlka vrat  Popisná po-
jmenování.


vráteň  Jg, SSJČ, Kt vrateň — K vrato, viz tam.

vratice  jen nář. — K vrato, viz tam.

vrátna  jen nář.; Kt, pol. zast. wrotnia, wrótnia K vrato, viz tam.

vrátnice  Kt, SSJČ poněk. zast. — K vrato, viz tam.

vrato  jen nář.; Jg, SSJČ nář., dluž. wrotno, rotno Psl. *vorto ‚vrata‘.
Patrně jde o sekundární dotvoření singuláru k plt.
vrata.

5    vráteň Ju 2 – vrátňice Ju 1, 2, 5, Ru 2 — vratňice Ru 2 — púl vrat Ju 5, Ru 4 — púłvrát Ju 7 — púla wrat Po 1 — púla vrat Ju 1 — púlka vrat Ju 2, 3,
Ru 2 — pulka vrát Ju 6 — polovic vrat Ru 3 — púla vrátňice Ju 1 — jeden bog vrát Ru 5

6    AJŚ 429

Ir