ČJA 3

12 mlat (650) — mapa s. 65

1    M         mlat (mlát 432, mlať f. 630)

mlatevňe (mlatebňa 641)

mlateveň 752, 753 (-oveň 756)

humno — húno 118, 119, 134, 137

N          přimlatek 626, mlátek 223, 402 ‚místo k mlácení mimo stodolu‘

2                 Nářeční pojmenování pro mlat, tj. část stodoly s rovnou udusanou podlahou určenou k mlácení obilí, se
diferencují nejen lexikálně, ale též slovotvorně (mlat × mlatevně), morfologicky (mlatevně × mlateveň) a hlás-
koslovně (humno × húno). Z mapování jsme vyloučili názvy míst, kde se sice mlátívalo, ale která byla mimo sto-
dolu, tedy na poli, na dvoře apod., např. mlátek.

Starobylý výraz humno místy (zejména na již. Moravě a na Brněnsku) pojmenovává též pozemek za sto-
dolou nebo venkovskou usedlostí, zpravidla zahradu nebo sad; v tomto významu je častá plurálová podoba
humna.

3                 Výrazná je dichotomie ekvivalentů humno a mlat.

Pojmenování humno je běžné ve Slezsku, na sev. Valašsku, na sev. okraji střm. nář. a též v okrajových čás-
tech vých. Čech; na Kladsku a v již. části Orlických hor byla sporadicky zapsána i hlásková varianta húno.

Na ostatním území českého národního jazyka se vyskytuje slovo mlat. To ve vých. Čechách proniká jako
novější výraz i do areálu názvu humno stejně jako do mluvy měst. Slovotvorná varianta mlatevně je častá pře-
devším na jv. Moravě, jen na širším Holešovsku a sev. Zlínsku byla zapisována spíše jako nedubletní. Na samém
moravsko-slovenském pomezí se ojediněle objevuje podoba mlateveň.

4    humno  stč., Jg, SSJČ, pol. gumno, hluž. huno (SSJ ‚pole, zahrada za
stodolou‘) — Psl. *gumьno ‚mlať i ,stodola‘.

húno  jen nář. — Viz humno; zjednodušením souhláskové skupiny mn
> n s následným dloužením kmenové samohlásky.

mlat  stč., Jg, SSJČ, SSJ — Psl. *moltъ (to od psl. *moltiti ‚mlátit‘).

 

mlateven  jen nář.; Jg mlateň — Z mlatevně, viz tam; změnou morfolo-
gické charakteristiky (přikloněním k typu
píseň).

mlatevně  jen nář.; stč. mlatebna, Jg mor., Kt mlatevna, mlatebna,
SSJČ
mlatevna nář., Bš mlatebňa, SSJ mlatovňa — Od mlátit.

5    mlat Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 1–3 — humno Ju 5, 7

6    ASJ IV 191, AJŚ 431, OLA 936, ALE 271

Fi