ČJA 3

11 stodola (649) — mapa s. 65

1    M         stodola

stodole 649, 650, 654

mlat

mlatevňa (mlatebňa 716)

homno 651, 666

X          storola 301–303, 305, 310, 324, 432, 44

2                 Nářeční názvy pro stodolu, tj. hospodářskou budovu k ukládání nevymláceného obilí a slámy, vykazují
vedle lexikálních diferencí též rozdíly slovotvorné (mlat × mlatevně), morfologické (stodola × stodole) a hlásko-
slovné (stodola × storola).

Pokud jde o význam slov mlat, mlatevně a humno, srov. III-12 mlat.

3                 Vedle téměř celoúzemního pojmenování stodola (s hláskovou obměnou storola zvláště na Chodsku a s va-
riantou stodole zejména na Litovelsku) se ostatní názvy objevují jen v malých areálech většinou jako dubletní.

Slovo mlat je běžné v jv. části střm. nář., označení mlatevně se vyskytuje ve středním pásu vm. nář. a na šir-
ším Prostejovsku, lexém humno se ojediněle dokládá pouze z Litovelska.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.


4    humno  v sled. významu jen nář.; stč., Jg, SSJ, Bš humenco ‚malá sto-
dola‘ St. Hrozenkov, pol. gumno (SSJČ ‚mlat‘) — Psl.
*gumьno ‚stodola‘ i ‚mlat‘.

mlat  v sled. významu jen nář.; stč., SSJČ nář., SSJ nář. (SSJČ ‚část sto-
doly s rovnou udusanou podlahou určená k mlácení obilí‘) —
Psl.
*moltъ, rozšířením významu. Viz III-12 mlat.


mlatevně  jen nář.; SSJČ mlatevna nář. — Derivací od mlat, viz tam.

stodola  Jg, SSJČ, SSJ, pol. stodoła Přejato z něm. (sthn. stadal).

stodole  jen nář. — Viz stodola; změnou morfologické charakteristiky
příklonem subst. na
-la k typu růže.

storola  jen nář. — Viz stodola; jzč. změna d > r mezi samohláskami.


5    stodola Po 1, Ju 1–5, Ru 3 — stodoła Ju 7 — mlat Ru 2

6    ASJ IV 190, AJŚ 427, AJK 5:3

Fi