ČJA 3

5 čeleď (630) — mapa s. 55

1    M         čeleď — čeladz’ 832, 834 (čeladž 835, 836)

čelátka

čeleďíňi (čeleďíňí 623, čeleďiné 748, čeledz’instvo 822)

chasa (kasa 819, chasňicy 833)

služebňí (služebňә 614, slúžebňí 737, sužebňí 738, sužebňí 729, 731, 732, súžebňí 734, služebňíci 461, 626,
727, słuhovja 755)

N          pacholci a ďífky 704, 728, 740, 756

2                 Zkoumala se dřívější nář. pojmenování pro osoby zaměstnané v zemědělství za mzdu, stravu a byt.
Výzkum byl zaměřen především na souhrnné názvy, kolektiva; ta jsou v našich nářečích většinová, nebyla
zaznamenána jen v některých oblastech v nejvýchodnější části zkoumaného území. Jde o lexémy čeleď (s hlás-
kovou variantou čelaď a formál. dem. čeládka) a chasa. (Výrazy čeleď, čeládka a chasa se shodují se spis. ja-
zykem.)

Obě pojmenování jsou velmi stará; podle jejich územního rozložení zejména v Čechách lze snad předpo-
kládat, že slovo chasa se rozšířilo od středu Čech i do oblastí staršího výrazu čeleď. Svědčí pro to i skutečnost,
že slovo čeleď je v okolních slovanských jazycích v sledovaném významu ‚zemědělské služebnictvo‘ doloženo,
kdežto slovo chasa nikoliv – k jeho specifikaci došlo tedy patrně až na našem území.

Kolektiva jsou někdy nahrazována plurálovým označením pro příslušníka čeledi (čeledíni) nebo služeb-
nictva vůbec (služební). To je příznačné především pro východní oblasti, kde často vůbec ekvivalentní pojme-
nování neexistuje; řídce se zde objevují také plurálové formy názvů příslušníků čeledi podle pohlaví (pacholci
a dívky
), ty však jako neekvivalentní nebyly mapovány.

3                 Výraz chasa je typický pro Čechy (nepronikl jen na Strakonicko, sev. okraj a vých. oblasti Čech) a dále pro
sev. Moravu a velkou část Slezska, zejména Opavsko.

Téměř na celém ostatním území byly zachyceny varianty slova čeleď; ty často zasahují i do oblastí slova
chasa. Největší rozsah má formál. dem. čeládka. V Čechách bylo zapsáno ve výše uvedených oblastech, kde se
nevyskytuje chasa, na Moravě pak až po linii Šumperk – Boskovice – Brno – Znojmo, východněji (a rovněž tak
ve Slezsku) jen sporadicky. Mnohem menší rozsah má samotný výraz čeleď; souvisle byla zaznamenána zejmé-
na na území mezi Jihlavou, Svitavami, Prostějovem, Kyjovem a Moravským Krumlovem a dále na menších are-
álech na Klatovsku, Táborsku a Náchodsku, jinak jen rozptýleně. Hlásková varianta čelaď je charakteristická
pro nejvýchodnější cíp Slezska. Plurálová forma čeledíni je doložena ze značné části slez. nář. (již. od Ostravy)
s přesahem na sev. okraj Valašska, občas se objevuje i jinde na vých. polovině Moravy.

Zejména při jz. okraji Čech, při již. a vých. okraji Moravy a na Boskovicku bylo zachyceno pojmenování
služební.

Výsledky výzkumu byly konfrontovány s KLA; zejména při čes.-mor. hranici se v tomto starším materiá-
lu objevuje častěji slovo čeleď.


4    čelaď  jen nář.; pol. czeladź (SSJ poněk. zast. ‚členové rodiny‘ i ‚slu-
žebnictvo vůbec‘, ‚mládež‘) — Z psl. *čeljadь s pův. významem
‚rodina a služebnictvo‘, tj. ti, kteří podléhají hlavě rodiny.
Specifikací. Původní nepřehlasovaná podoba uchovaná zřej-
mě vlivem polštiny.

čeládka  stč. i Jg též čelédka, obě dem. k čeleď, SSJČ, SSJ čeliadka,
pol. czeladka dem. — Formál. dem. z pův. *čeljadь, viz
čeleď.

čeleď  SSJČ. hluž. čeledź (stč. i Jg též čeled, obě ‚rodina, děti a služeb-


níci k rodině příslušní‘) — Z psl. *čeljadь přehláskou ’a > ’e, viz
čelaď.

čeledíni  — Plurál od slova čeledín, to k čeleď, viz III-6 čeledín.

chasa  Jg chasa služebná, SSJČ též ‚lidé zaměstnaní v hospodářství,
v řemesle ap.‘, ‚vesnická mládež, svobodní mladí lidé‘, říd.
‚děti, drobotina‘, hanl. ‚sebranka, banda‘, stč. a hluž. ‚chátra‘,
SSJ ‚mládež‘) — Z psl. *chasa, souvisí s gót. hansa (to i v něm.)
‚skupina lidí‘. Obojí je přejetí z neznámého pramene.
Specifikací významu.

služební   v sled. významu jen nář.; Bš sluha ‚čeledín‘, pl. sluhovja St.
Hrozenkov (stč. sg. zpodst. m., Jg i SSJČ služebník, SSJ slu-
žobník
, pol. służebnik, hluž. služabnik – vše ,sluha‘) —


Plurálová forma k služebný, to k psl. *služьba < *služiti.
Specifikací významu.

5    čeleď Ju 7 — čelátka Ju 2, 4, Ru 4 — chasa Ju 7, Ru 3 — služebňící Ru 5

6    SSA 1.83

Či