ČJA 2

228 křížaly (2107) — mapa s. 475

1    M         křížaly (kříšťata 433, kříšťali 225)

křížalky (gřižalke 639) — kříželky 638, 668, 669

křížanky 729, 730, 746

kroužaly

kroužalky (-álki 162) — krouželky

krájanky (krajánky 672, 679, 711,712, krajanky 678, 684, 685, 709, 727, 731, 745)

krajački 712–714

sušenki (též -énki 713) — sušánki (-anki 442, šušanki též 306, 307)

sušené 643, 718, 734 (suché 729, 744)

sucháry

sucháří 727, 729

pečky (-k’i)

ščepány (ščepaně 682, 683)

ščípałky

ščípky (ščjépki 755, ščepinki 681, šípki 701)

hloza (hlóza 716, hlomoz 661)

mrňa 642 (suchá m. 641, 719)

špajtle 675 (eplšpejtle 306, špargle 307, 308, eplšparkle 311)

2                 Mapa ukazuje územní rozšíření nář. pojmenování křížal, tj. usušeného, zpravidla rozkrájeného ovoce (nej-
častěji jablek). Výzkum této položky narážel na některé problémy: místy (zvl. na jihu Čech) se sledovaná reálie
běžně vyskytuje až v novější době a její označení má buď povahu pojmenování popisného (sušené ovoce, suše-
ná jablka
) – to nebylo mapováno –, nebo bylo přejato ze spisovného jazyka. Někde se jedním názvem pojme-
novávají všechny druhy usušeného ovoce, ať už krájeného, nebo celého (týká se často slov sušenky, sucháry, hlo-
za
), jinde se přesně odlišují sušená jablka, event. hrušky, od sušených švestek (tak je tomu např. ve Slezsku a na
vých. Moravě zejména u výrazů pečky, krájanky, štípalky, štípky, které zde mají jen význam krájených křížal).
Slovo hloza a mrňa znamená místy ještě ‚rozvařené sušené ovoce‘. V b. 512, 605 a 748 příslušné pojmenování pro křížaly označuje též sušený nakrájený tuřín.

Kromě diferencí lexikálních přináší zapsaný nářeční materiál diference slovotvorné (např. křížaly × kří-
žalky
× křížanky, sušenky × sušené, krájanky × krajačky, štěpany × štípalky × štípky) a hláskoslovné (např. su-
šenky
× sušánky, křížalky × kříželky). Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl doplněn podle KLA.

 

Pokud jde o motivační zdroje nář. pojmenování, převažují lexémy odvozené od sloves označujících děle-
ní nebo okrajování ovoce (krajanky, křížaly, kroužaly, štěpany) nebo proces sušení křížal (pečky, eplšparkle).

3                 S poměrně jednoduchou nářeční situací v Čechách kontrastuje Morava s větším počtem lexémů, navíc slo-
votvorně bohatě obměňovaných.

Kromě jzč. okraje, kde se vyskytují výrazy sušenky/-ánky, charakterizuje v podstatě celé Čechy s malými
přesahy na záp. Moravu výraz křížaly. Formální dem. křížalky zabírá velkou část střm. nářečí; většinou dublet-
ně se vyskytuje též na sz. okraji Čech.

Větší územní celky vytvářejí na Moravě pojmenování kroužaly (mezi Jihlavou a Znojmem) a jeho slovo-
tvorná obměna kroužalky (zejména sev. Znojemsko, Moravskokrumlovsko a již. Brněnsko), dále výraz krájanky
(zvl. střed. část vm. nářečí a Kroměřížsko), štěpány (Zábřežsko a Litovelsko). Slezská nářečí se liší pojmenová-
ním pečky. Další slova (často jde o slovotvorné obměny výše uvedených výrazů) tvoří mikroareály; jde zejména
o pojmenování sušenky na Břeclavsku, křížanky na sz. Uherskobrodsku, sucháry zvláště na Hranicku, sucháří na
sev. od Uh. Brodu, krajačky na vých. od Kyjova, štípalky na širším Vsetínsku, štípky porůznu na Lipnicku a hlo-
za
na Kyjovsku.

4    hloza  jen nář.; Bš, Kl též loza, lohaza (Jg ‚ovoce‘ zastar.) — Málo jas-
né. Podle Mch je snad východiskem slovo hlomozina ‚padal-
ky, ovocné paběrky, to, proč se děti hlomozí po stromech‘.

krajačky  jen nář. — Deverb. od nář. krájat.

krajanky  jen nář. — Od nář. adj. krájaný, to od nář. krájat.

kroužalky  jen nář. — Formál. dem. ke kroužaly, viz tam.

kroužaly  jen nář. — Deverb. od nář. krúžat, krúžlat ‚krouhat‘ (okra-
jovat slupku, krájet na plátky), popř. od subst. křížaly konta-
minací s krouhat.

krouželky  jen nář. — Formální dem. k subst. kroužaly, viz tam.

křížalky  Jg i SSJČ dem. — Formální dem. k subst. křížaly, viz tam.

křížaly  stč. též křížěly, Jg, SSJČ (SSJ křížalka, nář. i krúžalka, krú-
žala
‚čtvrtka bramboru nebo jablka‘) — Málo jasné. Snad
souvisí s rus. čakryžiť a srbocharv. križati, obě ‚krájeti‘.

křížanky  jen nář. — Viz křížaly.

kříželky  jen nář. — Formální dem. k subst. křížaly, viz tam.

mrňa  jen nář.; Kt, Bš — Nejasné.


pečky  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Deverb. k péci.

sucháry  v sled. významu jen nář. (Jg ‚něco suchého nebo usušené-
ho, např. suché ovoce‘) — Od adj. suchý.

sucháří  jen nář. — Kolektivum od sucháry, viz tam.

sušánky  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz sušenky, s jzč. změnou e > a po měkkých souhláskách.

sušené  v sled. významu jen nář.; pol. susz — Substantivizované adj.
slovesné, to od sušit.

sušenky  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., hluž. — Od adj. sušený,
to od sušit.

špajtle  jen nář. — Přejato z něm. (Spaltel).

štěpány  jen nář.; SSJČ nář., SSJ štiepanky — Od slovesného základu
štěp- (štěpiti, rozštěpovat); ovoce se před sušením rozštěpu-
je na díly.

štípalky  jen nář. — Od slovesa štípat, srov. štěpány.

štípky  v sled. významu jen nář.; Jg mor. slc., SSJ štiepky — Od slo-
vesa štípat, srov. štěpány.

5    křížali Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 1, 4 — křižalki Ju 4 — ščípalky Ju 7 — sušénki Ru 5 — suški Ju 6 — suchí japka Ru 2, 3

6    —

Bh