ČJA 2

223 posvícení (císařské) (2098 b) — mapa s. 467

1    M         posvíceňí (posvicéň 610–614, posceňi 130, 147, 148, pochceňi 161, 162)

hody

krmaš (též krmáš 749) — kermaš (k’ermaš 831, 833–836, 84) — karmaš

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty pro tzv. císařské posvícení. Jeho vznik je spojen s osobou císaře Josefa II.,
který z důvodu omezení počtu posvícení stanovil v r. 1786 jednotné datum konání posvícení na neděli po sv.
Havlu (16. říjen). Toto tzv. císařské posvícení se však zcela neujalo (srov. chybějící pojmenování v řadě lokalit

na stř. a vých. Moravě) nebo bylo slaveno jako další vedle tradičního posvícení, tj. pův. výroční oslavy vysvě-
cen
í kostela. Od nář. ekvivalentů pro tzv. titulární slavnost (viz II-222) se liší jednak nedostatkem výrazů odpust
a pouť, jednak poněkud odlišným územním rozložením shodných pojmenování.

Nář. materiál se člení lexikálně, ale i hláskoslovně (krmaš × kermaš × karmaš).

Poměrně často, avšak nesystematicky zachytil nář. výzkum pojmenování posvícení, hody, krmaš/ker-
maš
/karmaš ve spojení s adjektivem. Tyto rozlišující atributy, vztahující se k původu posvícení (císařský,
starý), k jeho charakteru (velký, hrubý ,velký‘), popř. k období jeho konání (např. havelský, václavský, mar-
tinský
, kateřinský aj.), byly podobně jako u ekvivalentů pro pouť (podle patrona kostela) z mapování vy-
loučeny.

U výrazu posvícení má pravidelné krácení koncového í v Čechách poněkud menší rozsah, než je uvedeno
v PRO A lc. Krácení se omezuje zejména na nář. oblast východočeskou.

3                 Mapa dokládá výraznou lexikální, v podstatě česko-moravsko-slezskou trichotomii představovanou lexé-
my posvícení × hody × krmaš/kermaš/karmaš.

Výraz posvícení, shodný se spisovným jazykem, je charakteristický pro celé Čechy a záp. Moravu (ve
vých. okraji svč. nář. se jako ojedinělé relikty dochovaly hláskové podoby poscení a pochcení).

Pro zbývající území Moravy je typické označení hody.

Slezsko se vyčleňuje nář. ekvivalenty krmaš, kermaš a karmaš. Forma krmaš je rozšířena ve frenštátském
úseku slez. nář. a v úseku ostravickém, označení kermaš se vyskytuje zvláště v přechodných nář. česko-pol-
ských, podoba karmaš byla zapsána v záp. úseku slez. nář.

Situace ve městech je téměř shodná s nář. okolím, výraz posvícení byl v mor. a slez. městech zachycen jen
sporadicky.

4    Viz II-222 pouť (titulární slavnost), oddíl 4.

5    posvícení Ju 3, 5, Ru 2, 4 — posvíceni Ju 1, 2 — hodi Ju 6, Ru 4 — hody Ju 7 — kirvaj Ru 4

6   

Ši