ČJA 2

218 velikonoční bochníček (2076) — mapa s. 463

1    M         mazanec

bochánek (též 71) — bochňíček

křechťik 103, 104

2                 Zjišťovaly se názvy velikonočního bochníčku, tj. tradičního velikonočního pečiva okrouhlého tvaru, peče-
ného z pšeničné mouky a navrchu obvykle označovaného řezem ve tvaru kříže.

Mapovány jsou rozdíly v rovině lexikální a slovotvorné (mazanec × křehtík × bochánek; bochánek × boch-
níček
).

Řadu dalších pojmenování, typických především pro Moravu i Slezsko, mapa nezachycuje, protože ozna-
čují pečivo připravované z odlišného těsta, popřípadně i jinak tvarované a namnoze plněné masem.

3                 Na většině území je základním nedubletním označením název mazanec, charakteristický především pro
východní polovinu Čech a pro přilehlou část Moravy (Novoměstsko a Třebíčsko). Dále na Moravě se toto po-
jmenování vyskytuje zcela sporadicky a rozptýleně, směrem k východu postupně mizí, ve Slezsku pak vůbec ne-
existuje. V západní polovině Čech (vymezené zhruba tokem Vltavy) převládá slovotvorná dvojice
bochánek/bochníček zachycená častěji též v Podkrkonoší. Názvu mazanec se užívá i na Domažlicku a v okrajo-
vých úsecích szč. Sporadické označení křehtík bylo zaznamenáno v Podkrkonoší. Ne plně ekvivalentní pojme-
nování křehňatka ‚velikonoční bochníček určený spíše pro chasu‘ jižně od Českých Budějovic nebylo mapová-
no.

Situace ve městech se nezjišťovala.


4    bochánek  Jg též bochének a bochýnek, obě mor., dem. od bocheň,
SSJČ, pol. bochenek. — Přejato přes něm. z latiny.

bochníček  Jg, SSJČ (stč. bochnec ‚b. chleba‘, SSJ dem. k bochník
‚pecen chleba‘) — Viz bochánek.


křehtík  jen nář.; Jg ‚pečivo z mouky‘, SSJČ nář. — K křehký (psl.
*krъchъkъ), popř. k slovesu křehnout.

mazanec  stč., Jg, SSJČ (SSJ ‚druh koláče pečeného obvykle na svát-
ky‘) — Od adj. mazaný.


5    mazanec Ju 4, Ru 4 — klecinprót Ju 5

6    —