ČJA 2

210 pondělí (1526) — mapa s. 443

1    M         ponďelí n. (punďelí 303, 304)

ponďelek m.

ponďele f. (ponďele n. 101)

N          ponďelí m. 235, 626, 645, 678

2                 Nářeční názvy pro první den v týdnu následující po neděli jsou variantami slova pondělí, které jsou dány
změnami v rodovém zařazení i změnami slovotvornými, v malé míře též změnami hláskoslovnými (např. chod.
pundělí). Při těchto změnách působilo vzájemné formální ovlivňování názvů pro jiné dny v týdnu. Slovo pondě-
bylo ve staré češtině muž. rodu a patřilo k malé skupince slov příslušejících k typu Jiří, která si sice v dalším
vývoji tvary všech pádů zachovala, ale přešla k rodu střednímu, k vzoru stavení (srov. i obdobný vývoj u slova
úterý, II-211).

Výzkum ukázal, že v mluveném jazyce je dnes slovo pondělí jen středního rodu (ojedinělé doklady na
muž. rod jsou málo spolehlivé a byly z mapy vypuštěny), třebaže v jazyce psaném najdeme bezpečné doklady
na rod mužský ještě v obrozenecké literatuře (V. V. Tomek). Živé je však i v nářečích maskulinum pondělek, do-
ložené ojediněle – obdobně jako forma úterek – už ve staré češtině. Konečně je dosvědčena i forma žen. rodu,
podoba ponděle, utvořená analogicky podle slova neděle.

3                 Neutrum pondělí je dnes označením běžným na téměř celém území českého národního jazyka. V sz.
Čechách se však vyčleňuje výrazný areál feminina ponděle. Tato podoba se zde uplatňuje většinou jako duble-
ta k neutru pondělí. Naproti tomu maskulinum pondělek povahu vyhraněné oblastní varianty většinou nemá,
s výjimkou přechodových nářečí česko-polských, kam neutrum pondělí nezasahuje a kde je tedy podoba pon-
dělek
užívanou formou jedinou. Jinak se této formy maskulina dubletně užívá téměř v celých Čechách a dále ze-
jména v sz. části Moravy, ojediněle i jinde (srov. analogický rozsah formy úterek, II-211).


4    ponděle  f. Jg slc., SSJČ zast. — Viz pondělí; analogií podle neděle
(srov. společný svč. akuz. tvar na -i ve spojení n. v ponděli
a f. v neděli).

pondělek  m. stč., Jg, SSJČ, SSJ pondelok, pol. poniedziałek
Mladší slovotvorná varianta (analogií podle čtvrtek, pátek,
srov. i úterek), viz pondělí.

 

pondělí  n. stč. jen m., Jg m. i n., SSJČ n., zast. m., hluž. póńdźela,
dluž. pońźalk — Ze spojení po neděli. Pův. mask. přešlo
v historické době k neutrům vzoru stavení.


5    ponďelí n. Ju 5 — ponďeli n. Ju 4–6, Ru 5 — ponďelek Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 4

6    PLPJ 99, SSA, 9.13, OLA 2401, ALE 533