ČJA 2
209 doušek (2022) — mapa s. 443
1 M lok (luk 605, 618, 624, 625)
lyk (též łyg 83)
glk 652, 93 (glg 73)
hlt (hĺt 727, hylt 829, hynt 833) – hut – hłt (ht 725, hułt 812, 817, 823)
šluk
doušek
S lunk 618, zunk 642
N kapka, krapka, slza, troška
2 Mapa
zachycuje nář. pojmenování pro doušek, tj. množství tekutiny, které lze najednou spolknout.
Výzkum byl regionalizován na Moravu.
Materiál přináší především diference lexikální. Z hláskoslovných rozdílů
sledujeme podoby hłt a hut.
Územní rozšíření střídnic starého tvrdého ł se totiž odlišuje od stavu registrovaného na mapě PRO
E4.
Až na slovo doušek
jsou všechna pojmenování odvozena od slovesných základů. Jako výrazy spisovné
jsou hodnocena téměř všechna zachycená slova, a to doušek, lok, hlt, šluk (to je charakterizováno jako řídké)
a zunk (spolu s hláskovou variantou zuňk je hodnoceno jako zastaralé a expresivní).
3 K výrazné
česko-moravsko-slezské trichotomii, již představují pojmenování lok (v
Čechách), hlt (na
Moravě a v záp. Slezsku) a lyk (na zbývajícím území Slezska, v návaznosti
na polské jazykové území), se přiřa-
zuje výraz doušek (porůznu zejména na záp. polovině Moravy a na Opavsku) a
řídce doložené označení šluk
(menší areál vytváří v dubletě s jinými výrazy jen jz. od Opavy). Ojediněle se objevuje označení glg (jako expr.
výraz má širší územní rozsah).
Z hláskových variant slova hlt
zaujímá podoba hłt střední část vm. nář. a obměna hut pokrývá sev. úsek
vm. a záp. část sled. nář.
Situace ve městech se většinou shoduje s venkovským okolím, do
moravských a slezských měst proniká
novější název lok.
4
doušek Jg, SSJČ též douška říd. — Od psl. *duchъ ‚dech‘ (např.
douškem jedním vypiti ‚jedním dechem‘).
glk jen nář.
(Kt glgotat ‚klokotat‘, SSJČ klkat (o
koních) ‚polykat
vzduch tak, že vzniká zvláštní zvuk‘) — Od onomatopoické-
ho nář. slovesa glgat.
hlt Jg, SSJČ, SSJ — Od hltat (psl. *glъtati).
hłt, hut jen nář.; Kt hut Opavsko — Viz hlt; nář. realizace
původního
tvrdého l sonans.
lok Jg, SSJČ — Od lokat (psl. *lokati).
lunk jen nář.; Jg též luňk — Od nář. lunkat ‚pít‘.
lyk jen
nář.; pol. łyk — Od slovesného základu -lykat (srov. např. po-
lykat).
šluk SSJČ říd. — Přejato z něm.
zunk Jg zuňk, SSJČ též zuňk, oba zast. expr. — Od nář. zunkat ‚hlta-
vě pít‘.
5 lok Ru 4 — hlt Ju 4, 6 — hutek Ru 4 — šluk Po 1 — polk Ru 2 — polknuťí Ju 5 — glut Ju 1
6 —
Fi
