ČJA 2

209 doušek (2022) — mapa s. 443

1    M         lok (luk 605, 618, 624, 625)

lyk (též łyg 83)

glk 652, 93 (glg 73)

hlt (hĺt 727, hylt 829, hynt 833) – hut – hłt (ht 725, hułt 812, 817, 823)

šluk

doušek

S          lunk 618, zunk 642

N          kapka, krapka, slza, troška

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování pro doušek, tj. množství tekutiny, které lze najednou spolknout.
Výzkum byl regionalizován na Moravu.

Materiál přináší především diference lexikální. Z hláskoslovných rozdílů sledujeme podoby hłt a hut.
Územní rozšíření střídnic starého tvrdého ł se totiž odlišuje od stavu registrovaného na mapě PRO E4.

Až na slovo doušek jsou všechna pojmenování odvozena od slovesných základů. Jako výrazy spisovné
jsou hodnocena téměř všechna zachycená slova, a to doušek, lok, hlt, šluk (to je charakterizováno jako řídké)
a zunk (spolu s hláskovou variantou zuňk je hodnoceno jako zastaralé a expresivní).

3                 K výrazné česko-moravsko-slezské trichotomii, již představují pojmenování lok (v Čechách), hlt (na
Moravě a v záp. Slezsku) a lyk (na zbývajícím území Slezska, v návaznosti na polské jazykové území), se přiřa-
zuje výraz doušek (porůznu zejména na záp. polovině Moravy a na Opavsku) a řídce doložené označení šluk
(menší areál vytváří v dubletě s jinými výrazy jen jz. od Opavy). Ojediněle se objevuje označení glg (jako expr.
výraz má širší územní rozsah).

Z hláskových variant slova hlt zaujímá podoba hłt střední část vm. nář. a obměna hut pokrývá sev. úsek
vm. a záp. část sled. nář.

Situace ve městech se většinou shoduje s venkovským okolím, do moravských a slezských měst proniká
novější název lok.

5    lok Ru 4 — hlt Ju 4, 6 — hutek Ru 4 — šluk Po 1 — polk Ru 2 — polknuťí Ju 5 — glut Ju 1

6    —

Fi