ČJA 2

205 poslední dny masopustu (2064) — mapa s. 437

1    M         konec masopustu (konec masopústu 149, 201, 203, 207, 208, Slezsko: koňedz masopusta)

masopust

masopustňí úterí 108, 110 (m. outerej 109, m. vouterej 101, 106, 107, m. úterek 102, 111, m. outerek
103–105)

masopustňí dňi (masopušťňí dňi, masopušťňí dňí 243, 405)

blázňiví dňi (bláznoví dňi 303–305, 308, 321, 323)

končiny

(v)ostatky

vostatek (též 235)

ostateg masopust 802, 819, 820 (o. masopusta 801)

fašank (fašaňk 712–716, 733–735, fašanky 753–757, též 726)

N          škaredňí dňí 241, tuční dňi 315, maškarňí dňi 246, 250, 427

2                 Masopustní doba zabíjaček, tance a svateb, která v rámci tradičního zvykového roku trvala od Tří králů do
Popeleční středy, vyvrcholila zvláště v posledních třech dnech před postem o masopustní neděli, masopustním
pondělí a úterý (někde ještě předcházel „tučný čtvrtek“). Zatímco celé období se na území českého jazyka ozna-
čuje vcelku jednotně termínem masopust, mívá období posledních tří dnů zvláštní, regionálně odlišná pojmeno-
vání. Vedle jednoznačných termínů (ostatky, končiny) jsou jimi i popisná slovní spojení (konec masopustu, ma-
sopustní dni
, bláznivé dni), která nejsou tak terminologicky vyhraněná. Na některých úsecích se i poslední dny
masopustu označují slovem masopust, tedy termínem pro celé masopustní období.

Výzkum, v jehož průběhu bylo nutno sledovaný význam ještě více zpřesnit, ukázal na existenci odlišného
etnografického areálu v sv. Čechách (na mapě je vyznačen šrafováním), kde se závěr masopustu slavil pouze je-
diný den, a to o masopustním úterku. Na vyšrafovaném území je tedy sledovaný význam ekvivalentů konec ma-
sopustu
a ostatky (včetně svč. varianty ostatek) zúžen pouze na význam ‚masopustní úterý‘.

Také v některých střč. bodech (např. 223, 239) se konec masopustu slavil jen o masopustním úterku. Zde
však jde už zřejmě o nejnovější nivelizační vývoj daný celkovým úpadkem tohoto zvyku, a proto nejsou tyto pří-
pady na mapě zvlášť vyznačeny. Stejně tak se nezahrnují údaje z městské sítě, protože jsou nesourodé.

Poslední den masopustu mívá někde i zvláštní název (např. zč. okrajové označení pěkná hodinka 305, 308,
317, pěkná 319 nebo čm. výraz končák 503), většinou se však tento den označuje jen odvozenými a zeměpisně
málo vyhraněnými pojmenováními (jako masopustní úterek, ostatkový ú., fašankový ú. apod.). Zvláštní mapa
těchto názvů se proto nezařazuje.

3                 Dominantní postavení mezi danými ekvivalenty má v rovině lexikální výraz ostatky. Jeho rozsáhlý areál
(včetně menší oblasti singulárové formy ostatek na Královéhradecku a Náchodsku) zahrnuje vých. polovinu svč.
nářečí a téměř celou Moravu, s výjimkou její vých. části s areálem ekvivalentu končiny (na Valašsku s přesahem
do Slezska) a přejatého výrazu fašank (v dolských nářečích a na Slovácku). Odděleně se vyskytuje ještě ve vých.
polovině Slezska.

V záp. části čes. jazykového území, tj. téměř v celých Čechách a na jz. Moravě, převládají označení vzta-
hující se k slovu masopust. Nejrozšířenější z nich je na tomto území slovní spojení konec masopustu, zvl. v záp.

části. Zde – stejně jako v jzm. části celého rozsáhlého areálu – se i v sledovaném významu častěji užívá souhrn-
ného označení masopust, na širší oblasti pak (často dubletně) slovních spojení masopustní dni nebo bláznivé dni.
Obě posledně jmenovaná sousloví vytvářejí samostatný společný areál, sahající v širokém pruhu od Klatovska
a Strakonicka do vých. poloviny střč. oblasti a do jv. Čech. V úseku podještědském a v podkrkonošském, které
náleží do oblasti, kde se oslavoval (zde v omezené míře) pouze poslední masopustní den, se tento den označuje
jen obecně užívaným souslovím masopustní úterý.

Spojení konec masopustu se odděleně vyskytuje dále i na opačné straně čes. jazykového území ve Slezsku
na Opavsku. Paralelou k tomuto sousloví je spojení ostatek masopust, užívané na sev. Opavsku a v čes. bodech
na pol. území.

4    bláznivé dni  Jg blázniví dnové, SSJČ zast. ob. — Sousloví z adj.
bláznivý a subst. den.

fašank  jen nář.; Jg, SSJČ též fašang, fašanek, fašaněk, fašangy, vše
nář., SSJ fašiangy, říd. fašiang, fašianok nář. — Přejato z něm.

končiny  jen nář.; SSJČ nář. — Od končit.

konec masopustu  jako sousloví jen nář. — Pův. opisné slovní spoje-
ní.

masopust  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚doba od Tří králů do
Popeleční středy‘, SSJ mäsopust kniž. zast. v témž význa-
mu) — Církevní termín (pův. *męso-postъ ‚půst od masa‘),
změněný lidovou etymologií (mylné sdružení s pustit dovo-


luje chápat buť tak, že je maso dopuštěno, dovoleno, nebo že
se musí opustit, Mch).

masopustní dni  jako sousloví jen nář. — Slovní spojení, často neter-
minologické povahy.

masopustní úterý  SSJČ ‚poslední ú. před Popeleční středou‘ (Jg jen
masopustní neděle, m. pondělí) — Slovní spojení.

ostatek  SSJČ obl. mor. (!) a zast. ob., říd. (stč. ‚zbytek, konec‘, SSJ
‚konec, poslední část‘) — Viz ostatky.

ostatek masopust  jako sousloví jen nář. — Ostatek viz ostatky, ma-
sopust
viz tam.

ostatky  Jg mor., SSJČ obl. mor. a zast. ob. — Plt., od ostat ‚zůstat‘.

5    konec masopustu Ju 3 — vostatki Ju 1,2 — wostatki Ju 2 — fósnoch Po 1 (ve významu ‚masopustní úterý‘)

6    —