ČJA 2

202 pápěrka (2049) — mapa s. 431

1    M         pápjerka (fafjerka 103, 105, 133, papjerka 62, pabjerka 110) — páperka

pápjera 101, 149, 32

pápjerek 628 (páperek 720)

páperko 756

pimpjerka (fimfjerka 502, 507, finfjerka 509)

pimpera (finfera 655)

ťinťerka 626, 627, 629

ťinťera

stonek (stoňek 626 — stomek 709, 723, 724, 739)

stonek (též 673)

(v)ostenka (v)oinka 643, 825, 826, 828, 667, os’c’unka 826, 82, (v)osténka 639, 641, 658, 661, 677,
(v)osťenka 659, 816) — vostanka 202, 204, 210 (vostaňka 204) — vospenka 312, 313, 315–317
(vospjenka 311, hospenka 312, 31)

vostenek 640 (osc’enek 829, os’c’inek 827, ()śćunek 832, 833, 84, vostanek 203, vostaňek 203)

stopka (též 83, též stopňice 655) — stupka — šťopka (též 108, stopka 141)

špička

špenka (špeňka 710, 732) — špinka 680, 731, 821 (špyňka 820) — spinka 701, 703, 804, 814 (spynka 738,
747, 803, spyňka 802, spyňa 801, cpynka 702, 703, 722,
též cpinka 683)

spinek 701, 805, 806 (spynek 721, 811, spiňek 701, špinek 71, špynek 820, špeňek 685, cpynek 702,
śp’iňok 818, śpyňok 818, spiň
m. 806, spyň m. 810)

spiňi 805, 806 (spyňi 807, 809, 810, 81, spyňy 818, špiňi 821, špyňi 808, 819, 830, špeňi 822)

pisk 452, 460

piska 453, 457, 458

kotejš (koťejš 301, 307, kotouš 303)

kyček 834, 836 (kynči 835, 836, kyčik 833, kunček 84)

pałka 730, 745

S          voďerka 422, 513, triska 137, kostrnek 755 nedubl.

2                 Otázka byla zaměřena na nář. výrazy označující pápěrku, tj. odraný osten ptačího (zprav. husího) pera se
zbytkem peří na konci. Položka se zkoumala na venkově a ve městech jen u staré generace, protože souvisí s dra-
ním peří, srov. II-200 drát peří, tedy s činností spjatou spíše s venkovským prostředím. Výzkum potvrdil, že se
tradiční výrazy stále používají i ve městech.

Mapa zachycuje velké množství pojmenování diferencovaných především lexikálně, řidčeji slovotvorně
(např. pimpěrka × pimpera, tintěrka × tintěra) a hláskoslovně (např. špenka × špinka × spinka; ostenka × ostan-
ka
× ospenka; stopka × stupka × šťopka). Velmi často se u jednotlivých výrazů projevují rozdíly rodové (sto-
nek
× stonka, pisk × piska, ostenek × ostenka, pápěrka × pápěrek × páperko); kontaminovaná pojmenování čas-
to vznikají na rozhraní oblastí s výrazy různých rodů (např. z oblasti mezi areály výrazů stonek a ostenka se do-
kládá forma stonka).

Většina pojmenování vznikla přenesením – nejčastěji na základě podobnosti pápěrky a nějakého špičaté-
ho či tenkého předmětu (špička, ostenek, stopka, stonek, klíček, palka) – nebo specifikací významu slov s po-
dobným či širším významem (pápěrka a varianty, tintěrka, pisk). Sporadicky se objevují názvy motivované dra-
ním peří (oděrka).

3                 Zeměpisná situace je na celém zkoumaném území velmi pestrá, na Moravě jsou areály jednotlivých nář.
označení méně rozsáhlé. Je zajímavé, že se některé názvy objevují v několika na sobě zeměpisně nezávislých
oblastech.

Pojmenování pápěrka, shodné se spis. jazykem, se vyskytuje ve vých. polovině Čech s přesahem na jz.
Moravu včetně Znojemska a odděleně též v záp. Čechách na Klatovsku. V sv. části tohoto velkého areálu a na
Jindřichohradecku se dokládá v podobě páperka. Další varianty výrazu pápěrka se objevují spíše výjimečně,
a to nejčastěji při okrajích výše uvedené oblasti: např. pápěra při sev. okrajích Čech nebo pápěrek severně od
Mikulova. V náchod. a podorlickém úseku s přesahem až k Hradci Králové se objevuje výraz šťopka.

V záp. polovině Čech se vyskytují ještě jiná pojmenování a jejich varianty. Sev. část zč. nář. a přilehlá část
nář. střč. až ku Praze a Roudnici se vyděluje výrazem ostenka, na Roudnicku v podobě ostanka a na Plzeňsku

ospenka. Pro Chodsko je příznačné pojmenování kotejš. V širokém pásu, který se táhne od Plzně přes Strakonice
do již. Čech, bylo zaznamenáno slovo špička. Pro vých. část Doudlebska je typický lexém piska, respektive pisk.

Situace na Moravě je velmi složitá. K pojmenování pápěrka na jz. Moravě přiléhá na východě areál výra-
zu tintěra (v židlochovickém typu střm. nář. ve formě tintěrka); severně odtud, zvláště na Boskovicku, dominu-
je pojmenování pimpera a z oblasti mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi se dokládá podoba pim-
pěrka
.

Malý areál mezi Jihlavou a Třebíčí vytváří lexém stopka (v sev. části v podobě stupka); ten se vyskytuje
též na širokém již. Zábřežsku a odděleně na Vsetínsku a přilehlém sv. Slovácku.

Vých. pás střm. nář. až k Přerovu (bez Holešovska) má slovo ostenka. K této oblasti přiléhá na severu i na
jihovýchodě areál lexému stonek (na Prostějovsku ve formě stonka); ten se objevuje ještě v úzkém pruhu obcí
táhnoucím se od Uherského Brodu podél záp. okraje Valašska přes Příborsko až k Ostravě. Na sev. Vsetínsku se
dokládá jeho hlásková varianta stomek.

Mezi oblasti s výskytem slova stonek je vklíněn dlouhý a poměrně široký pás s výrazem špenka ve stř. čás-
ti Slovácka a na Holešovsku, spinka na sev. Valašsku a při sev. okrajích vm. nář., dále v záp. opavském okrajo-
vém úseku slez. nář. a spiní ve středoopavském typu slez. nář. a na Hlučínsku. Varianta spinek se dokládá roz-
troušeně téměř z celé této oblasti a podoba špinka zvláště z Hlučínska.

V širokém pruhu podél řeky Ostravice byl zaznamenán výraz ostenka, porůznu též v muž. rodě ostenek.
Pro Jablunkovsko je charakteristický lexém klíček.

4    klíček  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚část budoucí
rostliny na klíčícím semeni‘).

kostrnek  jen nář.; Jg kostonky, kostenky, Kt kostrn, kostron, kostrn-
ka
, SSJ kostrnka — Příklonem k maskulinu v návaznosti na
sloven. Snad od kosterný (adj. ke kostra) přenesením význa-
mu.

kotejš  jen nář.; Kt — Nejasné.

oděrka  v sled. významu jen nář. — Od odírat (podle činnosti, při níž
pápěrka vzniká).

ospenka  jen nář.; Jg ospěnky, vospenky — Z ostenka snad příklonem
ke spinka.

ostanka  jen nář.; Kt ostanky — Záměnou samohlásek z ostenka, viz
tam.

ostenek  jen nář.; Jg, Bš ostonky pl. m., vostence pl. — Přenesením
dem. k osten (SSJČ ‚ostře špičatý výčnělek‘).

ostenka  jen nář.; Jg, SSJČ nář., ALJ též ostěnka slez., ostonka
Kyjov — Derivací a změnou rodu od ostenek na základě stej-
ných tvarů v nom. a akuz. pl.

palka  jen nář. — Přenesením významu (SSJČ nář. ‚palička, hlavička
např. máku, špendlíku‘).

pápěra  SSJČ též pápera zast. — Přenesením významu a konverzí
z pápeří. Podle Mch z hromadného subst. pápeří vzniklo
jednak hromadné subst. páper (-eř) m. i f., jednak různá sin-
gulativa hláskově (e > ě) i slovotvorně obměňovaná.

pápěrek  v sled. významu jen nář. (SSJČ též pápěr, páper, oba ‚jem-
né chmýří, pápeří‘, SSJ páperček, říd. též páperík, páperok,
vše dem. expr. ‚jemné pírko‘) — Sufixací z pápeří, viz pápě-
ra.

páperka  Jg, SSJČ zast. — Formál. dem. k pápera, viz tam.

pápěrka  SSJČ, ALJ han. Brno — Formál. dem. k pápěra, viz tam.

páperko  jen nář.; SSJČ nář. též pápěrko, Kt papérko (SSJ též pá-
perce
, obě ‚drobné, jemné pérko‘) — Sufixací z pápeří a pře-
nesením významu, viz pápěra.

pimpera  jen nář.; Kt — Kontaminací z tintěra a pápěra.

pimpěrka  jen nář.; ALJ han. — Dem. k pimpera, viz tam..

pisk  v sled. významu jen nář.; Jg, Kt též písk — Rozšířením významu
(SSJČ ‚zárodek ptačího péra‘).


piska  jen nář. — Od pisk příklonem k femininu.

spinek  jen nář. — Přenesením významu a hláskovou obměnou z nář.
špinek ‚trn, hrot‘, srov. spiní.

spiní  jen nář.; Kt, Bš spín též ‚zárodek péra‘ — Přenesením významu
a patrně derivací z nář. špen, špin, špinek ‚hrot, trn‘.

spinka  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu a příklonem
k femininu ze spinek, viz tam.

stomek  jen nář. — Ze stonek disimilací podle nepřímých pádů, viz
stonek (srov. I-124 slámka ‚slánka‘).

stonek  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením významu (SSJČ
nář. ‚brk, nevyvinuté ptačí péro‘).

stonka  v sled. významu jen nář. — Ze stonek příklonem k femininu
na základě stejných tvarů v nom. a akuz. pl., viz stonek, pří-
padně vlivem sousední podoby ostenka.

stopka  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚část
něčeho připomínající stopku listu‘).

stupka  v sled. významu jen nář. — Nepravidelnou hláskovou změ-
nou o > u ze stopka, viz tam.

špenka  jen nář.; Jg, Kt (Bš) též špenek — Přenesením významu a pří-
klonem k femininu ze špen, špin, špinek ‚hrot, trn‘, srov. spi-
ní.

špička  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu na základě
podobnosti (SSJČ ‚hrot, špice‘, Jg „peří teničké ještě v kůži
nejvíce schované“).

špinka  v sled. významu jen nář. (Kt špinky ‚špičky na pernaté drů-
beži‘) — Přenesením významu a příklonem k femininu ze
špinek, viz spinek.

šťopka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ob. ‚část něčeho připomína-
jící rostlinnou stopku‘) — Přenesením významu a nepravidel-
nou změnou st > šť ze stopka, srov. tam.

tintěra  v sled. významu jen nář.; ALJ han. — Z nář. a zast. adj. tin-
těrný
‚titěrný‘ na základě drobného vzhledu pápěrky.

tintěrka  v sled. významu jen nář. — Formál. dem. k tintěra, viz tam.

tryska  v sled. významu jen nář. — Patrně přenesením významu (Bš
tříska záp. Morava ‚louč‘).

5    pápjerka Ju 1–3, 6 — páperka Ju 2–4, Ru 1, 4 — pápjerek m. Ju 1 — práperka Po 1 — páperňice Ru 4 — vostenka Ju 5, 6, Ru 2

6    —

Pv