ČJA 2

200 drát peří (2042) — mapa s. 427

1    M         drát — drat

ýt — dřet

(v)oďírat

odrhnout

(v)odrhat

drápat (drápit 732)

škubat (též 701)

2                 Zkoumala se územní diferenciace v názvech pro činnost ‚drát peří‘, tj. oddělovat praporce od os per.

Užití akuzativního doplnění zaznamenaných sloves (peří či varianty, viz V-186a peří) se jeví na celém zkoumaném území jako fakultativní, závislé na kontextu, proto je chápáno jako neterminologické a není na mapě sledováno.

Nářeční výrazy pro uvedenou činnost se diferencují jak lexikálně (drát × škubat), tak slovotvorně
(dřít × odírat × drhnout × odrhat), morfologicky (drát × dřít) a hláskoslovně (drát × drat, dřít × dřet).

Slovesa drát, drhnout a drápat mají stejnou souhláskovou skupinu dr- v kořeni a i ve svých základních vý-
znamech jsou blízká. Holub-Kopečný slovesa drhnout a drápat považují za expresivní obměny slovesa drát/dřít
s rozšířeným kořenem. Ze synchronního hlediska jde však o samostatné lexémy a jako takové je předkládáme na
mapě.

3                 Převažující část území má pojmenování drát, na Moravě se zkrácenou kmenovou samohláskou. Odlišná
slovesa se objevují v již. Čechách, na sev. a vých. Moravě a ve Slezsku. Jejich areály jsou zpravidla kompaktní,
téměř čisté, více výrazů užívaných současně bylo zaznamenáno jen zřídka.

Na Novoměstsku a odděleně na značné oblasti v sev. a stř. části vm. dialektů a na Kroměřížsku s výběž-
kem až k Prostějovu a Litovli se užívá výrazu drhnout, na velkém jč. areálu pak jeho varianty odrhat (totéž slo-
veso bylo zapsáno i jižně od Svitav, kde je patrně výsledkem kontaminace původně sousedících výrazů drhnout
a odírat).

Sloveso dřít, tj. stará dubleta slovesa drát, bylo zachyceno v opavské podskupině slezských nářečí (v její
sev. části v podobě dřet), jeho varianta odírat se dokládá ze Zábřežska a Litovelska (společný původ obou slo-
ves je patrně dalším svědectvím o někdejší jazykové jednotě tohoto území).

Při slovenských hranicích (Kopanice, sev. Valašsko) se v návaznosti na slovenštinu objevuje výraz drápat.

Ostravská podskupina slezských nářečí a čes.-pol. smíšený pruh se vydělují slovesem škubat.

Ve městech byl výzkum prováděn pouze u staré generace; kromě výrazů shodných s venkovským okolím
se v oblastech s jiným nář. označením vyskytuje též většinový výraz drát/drat.


4    drápat  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš, SSJ driapať (perie)
Specifikací pův. širokého významu; psl. *drapati je iterati-
vum. Podle Holuba-Kopečného expr. obměna slovesa
drát/dřít s rozšířeným kořenem.

drat  jen nář. (SSJ drať jen v příbuzných významech ‚stahovat kůži‘
apod.) — Viz drát, staré moravské krácení pův. dvouslabič-
ných slov.

drát  Jg, SSJČ (stč. jen ob. význam ‚reissen‘) — Psl. pův. *derǫ, dьrti;
sloveso se rozdvojilo na dvě samostatná slovesa drát a dřít;
specifikací významu.

drhnout  v sled. významu jen nář.; Kt též drhati u Zlína, Bš drhnút
(stč. jen ob. význam ‚drhnout‘, Jg jen d. len, prádlo, zem, ná-
dobí
, SSJČ ‚dřít‘ — např. d. kůru ze stromu) — Podle
Holuba-Kopečného expr. obměna slovesa drát/dřít s rozší-
řeným kořenem; specifikací významu.


dřet  jen nář.; pol. drzeć pierze, hluž. pjerjo drěć — Viz dřít, samo-
hláska -e- v infinitivu v návaznosti na polštinu.

dřít  v sled. významu jen nář. (stč. jen ob. význam ‚odírat‘, Jg d. lýko
apod., SSJČ ‚odstraňovat povrchovou část něčeho‘; ‚staho-
vat‘, ‚loupat‘ – d. kůru ze stromů) — Viz drát.

odírat  v sled. významu jen nář. (stč. jen ‚stahovat kůži z mrtvého zví-
řete‘, Jg jen o. šaty, SSJČ jen o. kůru ze stromů) — Iterativum
od slovesa odřít, to dokonavý protějšek k dřít, viz tam.

odrhat  jen nář.; Kt v již. Čechách, SSJČ odrhovati peří říd. (stč. im-
perfektivum k drhnúti, viz drhnout, Jg o. len, nádobí) — Nář.
iterativní varianta k odrhnout, to dokonavý protějšek k drh-
nout
, viz tam.

škubat  v sled. významu jen nář. (SSJČ š. (huse) peří ‚vytrhávat‘, š.
husy
, drůbež ‚zbavovat peří‘) — Nář. specifikace slovesa škubat ‚trhat‘, psl. *skubsti.

5    drát Po 1, Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — drat Ju 6

6    ASJ IV 99 : 196

Či