ČJA 2

199 dračky (2041 a) — mapa s. 423

1    M         dračky (-á- 639)

dračka (též 621, 654, 755, 757, -á- 641)

draňí (dráň 611, 613–615)

dřyčky 805–807

dřačky

dřeňí 811

voďiračke 665

oďiračka 663, 666

drhački 710, 729

drhačka 711, 712, 743 (též 748)

drhlačky

drhlačka (též 750)

drhnutí

(v)odrški

vodrhački 445

vodrháňí 446, 502

drapačky 732, 749

drapačka 750, 757 (-á- 755)

drápáňí 756

škubačky (-k’i 830–836)

škubačka 812, 814, 822

škubaňi 809, 815

přástva 106, 107

pobaba

S          hratve 652

2                 Položka dračky, tj. společné draní peří, bezprostředně navazuje na položku II-200 drát peří. Substantivní
označení někdy nebylo vůbec zaznamenáno, zejména na okrajích Čech (vyjma jč.), na již. a vých. Moravě a na
širším Zábřežsku. V těchto oblastech se užívá pouze slovesného vyjádření (budeme drát, odírat, drhnout, drá-
pat
, dnes se dere apod.), srov. II-200 drát peří.

Nářeční označení draček jsou zpravidla deverbativa od příslušných sloves (jen okrajově byla zachycena le-
xikálně odlišná pojmenování – pobaba, přástva, hratvy). Jsou to buď dějová jména (plt.) odvozená sufixy -ky
(održky) a zejména -čky (dračky, dříčky, odíračky, drapačky, škubačky), příp. -(l)ačky (drhačky, drhlačky) – vět-
šina z nich se vyskytuje i v singulárové podobě, nebo slovesná substantiva (především draní, ostatní se doklá-
dají jen sporadicky). Zaznamenané rozdíly jsou tedy jak lexikální (jak to vyplývá z fundujících sloves), tak slo-
votvorné (-ky/-čky × -ní) a morfologické (diference v čísle), jen výjimečně hláskoslovné.

Nabízí se otázka, zda slovesná substantiva draní, drhnutí apod. vůbec považovat za plnohodnotné ekvivalenty (jde zde o pouhou
změnu slovnědruhové charakteristiky, zpředmětnění děje), zda nemají vlastně blíž k vyjádření pouze slovesnému (z mapy je patrné, že ob-
lasti bez substantivního pojmenování a se slovesným substantivem se prolínají; to umožňuje předpokládat, že užívání slovesného substanti-
va je na tomto území fakultativní, základní že je zde vyjádření slovesné).

Okrajová pojmenování, jež nejsou deverbativy od sloves s významem ‚drát peří‘, vznikla přenesením či
specifikací významu slov s podobným nebo širším významem (přástva ‚společné předení lnu za zimních veče-
rů‘, hratvy ‚beseda, táčky‘, pobaba ‚vzájemná sousedská výpomoc při práci‘; ‚poslední draní spojené se zábavou
a pohoštěním‘ – tak v záp. Slezsku, viz položka II-201 doderky).

V oblastech se slovesným substantivem nebo bez ekvivalentního názvu se pojmenování se sufixem -čky
(-čka)/-ačky (-ačka) vyskytují někdy ve významu ‚ženy (žena) deroucí peří‘. Je tomu tak téměř vždy v Čechách
(dračky), méně často na vých. Moravě (drhačky, škubačky). Jen výjimečně bylo příslušné pojmenování zazna-
menáno v témže bodě v obou významech.

3                 Zeměpisné rozložení lexikálních ekvivalentů je v podstatě odrazem situace zobrazené na mapě II-200 drát
peří. V případě nář. názvů pro dračky je však územní diferenciace poněkud složitější v důsledku nejen nových
okrajových lexémů, ale především bohaté slovotvorné, příp. morfologické rozrůzněnosti.

Obě slovotvorné varianty odvozené od slovesa drát, tj. draní a dračky, zaujímají značně velkou rozlohu.
Slovo draní bylo zapsáno ve střední části Čech (bez sv. okraje, již. části střč. nář. oblasti a vých. poloviny jzč.
nář.), častěji je doloženo ještě ze Znojemska, odjinud jen řídce. Zbývající území Čech (bez jižního areálu) a vět-
ší část Moravy až ke Kyjovu a Kroměříži pokrývá varianta dračky, shodná se spis. jazykem; poměrně hojně byla
zaznamenána i v záp. Čechách a podle KLA zde dříve byla ještě častější.

Některé další ekvivalenty zaujímají menší oblasti než příslušná fundující slovesa (ta jsou patrně v tomto
případě odolnější vůči vytlačování spis. výrazem). Týká se to především derivátů od sloves drhnout a odrhat
u Nového Města na Mor. (zde je jen ve zbytcích doloženo drhnutí a odrhání), dále území výrazu odíračky mezi
Litovlí a Prostějovem, do jisté míry i vm. deverbativ od slovesa drhnout (ve větší, sev. části areálu se užívá vý-
razu drhlačky, jižněji – na Uherskobrodsku – drhačky) a jč. oblasti s pojmenováním održky.

Ostatní areály sloves a příslušných deverbativ si odpovídají: reflexem slovesa drápat je dějové jméno dra-
pačky
, dřet dává dřačky, dřít dříčky a škubat škubačky.

Singulárové podoby výrazů se sufixem -čka/-ačka, tj. dračka, odíračka, drhačka, drhlačka, drapačka
a škubačka, tvoří více či méně kompaktní oblasti zejména ve vých. polovině Moravy a na Příborsku, v Čechách
se vyskytují řídce, hlavně při sv. okraji.

Obraz zeměpisné situace doplňuje výraz přástva v Podještědí a pobaba na vm.-slez. pomezí a v povodí
Ostravice.

Ve městech se výzkum této položky neprováděl.

4                 Fundující slovesa derivovaných dějových jmen a slovesných substantiv viz II-200 drát peří, odd. 4; slovesná substantiva nejsou ob-
vykle ve slovnících uváděna jako samostatná hesla (jde o zcela pravidelný deverbální tvar), objevují se nanejvýš ve vysvětlujícím opisu
(SSJČ dračky ‚draní peří‘, Bš drhlačka ‚drhnutí peří‘ apod.), kde je nelze považovat za plně ekvivalentní.

dračka, dračky  SSJČ dračky, Kt a Kt (Bš) dračka na Hané — Od
drát.

draní  Kt draní peří, pol. dracie pierza, hluž. pjerjodřeće (Jg ‚trhání,
Reissen‘) — Od drát.

drapačka, drapačky  jen nář.;  ALJ drápačka val., SSJ driapačky
Od drápat.

drápání  v sled. významu jen nář. — Od drápat.

drhačka, drhačky  jen nář. — Od drhnout.

drhlačka, drhlačky  jen nář.; Bš drhľačka val., ALJ drhlačka
Holešov (Kt drhlačka ‚odrhování lnu z pálek‘) — Od drhnout,
-l- patrně od příčestí minulého.

drhnutí  v sled. významu jen nář. — Od drhnout.

dřačky  jen nář. — Od dřet (příklonem kmene minulého k a-kme-
nům, od nichž se dějová jména s příponou -čka tvoří nejčas-
těji).

dření  v sled. významu jen nář. — Od dřít.


dříčky  jen nář.; Kt dřička mor., Bš dřička laš. — Od dřít.

hratvy  jen nář. — Přenesením významu (Kt hratva ‚návštěva, hrátky,
táčky‘, Bš hratva ‚beseda, táčky‘ han.); viz II-196 chodit na
besedu.

odíračka, odíračky  jen nář.; Bš odiračka han. — Od odírat.

odrhačky  jen nář. — Od odrhat.

odrhání  jen nář.; ALJ jč. — Od odrhat.

održky  jen nář. — Od odrhat.

pobaba  jen nář. (SSJČ nář., viz odd. 2, Kt: „Obyč. v sobotu večer
scházívají se sousedky, aby peří draly. Derouce peří bajky
vypravují a muži všelijaké šprýmy provádějí. To dělají z po-
baby.“; „hostina při draní peří. U Příbora“, Bš „bezplatná
výpomoc sousedů“, „hostina vystrojená přídkami“, tj. přad-
lenami) — Přenesením a specifikací slova přejatého z pol.
(pobawa ‚druh roboty v době žní apod.‘, powabić ‚po-
volat‘).

přástva  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚beseda‘, Jg ‚schůzka ke
společnému předení‘) — Přenesením významu.

škubačka, škubačky  v sled. významu jen nář.; Kt (Bš) — Od škubat.

škubání  v sled. významu jen nář. — Od škubat.

5    drački Ju 1, 5, 6, Ru 2 — draňí Ju 1–3, Ru 4

6    —

Či