ČJA 2

198/230.1 váček na tabák (2028) — mapa s. 478

1    M         pytlík

míšek (též 161, m’ešek 818, 834, 836, mjéšek 755, mišok 801)

X          mňešec 106, 109, 133 (míšec 246, mňešik 107, 120) pajtlík 102–105, 109, 110, 114, 116–119, 121, 122,
124, 125, 127, 130, 131, 149, 202, 205, 206, 237, 311–314, 316, 326–328, 334, 832 (pajtl 254,
bajtlik 106, 107, bojtlik 831, pajclík 247)

N          kočičák, kočičňák 736, 737, kocořena 649, měchýř, měchuřina, puchýř, pucheřina, pukeřyna, pachařina

2                 Váček na tabák nemá v nářečích specifické pojmenování (stejně jako ve spisovném jazyce) a je označován
zpravidla deminutivními tvary substantiv se širším významem (pytlík, míšek), jež mohou být blíže určovány
atributy (např. měšík pro tabák nebo pytlíček na tabák) nebo je přesný význam srozumitelný z kontextu.

Někdy byl předmět nazýván podle materiálu, z kterého byl zhotoven: z kočičí kůže byl kočičák (poněkud
častěji ve střm. nářečích a v již. a vých. Čechách) a z močového měchýře byl měchýř, měchuřina (místy
v Čechách a sz. od Brna), dále puchýř, pucheřina, pukeřina a pachařina (na vých. Moravě a ve Slezsku). Srov.
I-126 měchuřina. Ani tyto výrazy nemají jediný význam a navíc byly zapsány nesoustavně jako dublety s ma-
povanými pojmenováními. Často jsou pociťovány jako expresiva.

Protože v Čechách byl výzkum prováděn pouze na řídké síti bodů, byl nářeční materiál doplněn KLA.

Mapa zachycuje rozdíly lexikální (pytlík × míšek). Ojedinělé rozdíly slovotvorné (měšec × měšík × míšec)
a novější přejímka něm. slova Beutel (pajtlík) nebyly mapovány.

3                 Pojmenování pytlík zaujímá většinu Čech a záp. polovinu Moravy. Slovo míšek se vyskytuje na zbývající
části Moravy, v přilehlém Podorlicku a ve Slezsku. Podoba pajtlík se objevuje na okrajích záp. a sev. Čech.

Nářeční situace ve městech se nesledovala.

4                 U uvedených výrazů nebylo možno ve slovnících zjistit, zda vedle obecného významu označují též váček na tabák.

měšec  stč., Jg, SSJČ, SSJ měšec — Původní dem. od měch, psl.
*měchъ.

míšek  stč. miešek, Jg, Kt též měšek, SSJČ, SSJ miešok, pol. mieszek,
hluž. měšk — Dem. k měch, viz měšec.


pajtlík  jen nář. — Z něm. Beutel ‚měšec, váček‘ (v něm. nář. bajtl),
dem. Srov. pytlík.

pytlík  stč., Jg, SSJČ, SSJ dem. expr. — Dem. k pytel, to stará pře-
jímka ze střhn. (biutel, nyní Beutel).

5    —

6    AJPP 372

Om