ČJA 2

196 (chodit) na besedu (2032) — mapa s. 419

beseda (sousedské posezení s rozhovorem) (2031)

1    M         na besedu

na besedy (na b’eśady 831, na vesedy 808, 818, 819, na v’eśady 830, po posedách 755)

na táč m.

na táčki f. plt. (na tački 313, 315, 329, 335)

táč m.

na hrátki f. plt. (na hrátka plt. 457)

na hratvo

hejtu (hijtu 302, na hejtu 310) — hútu (na hútu 321)

na pobiťi

na pobit 102, 103, 107, 139

na toulačku 119, 130, 131, 133

na toulku 113, 115, 116

na přástvu (na přýstvu 721, na přástku 125, na přásku 137, na přýstku 704, na přátki 422)

do vsi

N          na kalandu 110, 143, 417, na polúfku 756, na kuz řeči 130, 241, 247, 257, 10, 42, na trochu řeči 72, na plk 676, 63, 65, 72, 75, na
plotki 832, 84, na klebety 82, na pár drbu 210, na troč 51, na špóri 66, na plkačku 726, na křap, na křápek 328, na náfšťevu, táčovat
221, toulat 115, 117–119, (ch.) se toulat 119, 129, 130, 132, 133, pobejt 101–105, 107–110, 112, 121–124, 126, 138, 151, 152, be-
sedovat

2                 Spojení chodit na besedu, tj. na sousedské posezení s rozhovorem, má řadu nář. podob. Ve větě se vysky-
tuje jako příslovečné určení účelu vyjádřené nejčastěji předložkovou vazbou se slovesem chodit (např. chodit na
besedu
× ch. na hrátky × ch. na táčky × ch. na pobytí), řídce bezpředložkově (chodit táč, ch. hejtu) nebo spojení
slovesa chodit s účelovým infinitivem (chodit pobýt, ch. (se) toulat, popř. ch. besedovat). Původní příslovečné
určení místa ve spojení chodit do vsi nabylo významu účelového a celý obrat se frazeologizoval.

Z některých slovních spojení vznikla univerbizací slovesa, např. z chodit na besedubesedovat, z ch. na
táč
táčovat. Starší nář. výzkumy zaznamenaly ještě slovesa táčkovat, dousovat a hejtovat a Bš i hrát. Upustilo
se od mapování ne plně ekvivalentních samotných infinitivů besedovat, táčovat, neboť výzkum se zaměřoval
především na spojení slovesa chodit se substantivem. Není mapováno ani spojení dvou infinitivů chodit pobýt
a chodit (se) toulat, i když v svč. nář. oblasti je tento způsob vyjádření zcela běžný vedle chodit na pobytí a ch.
na toulačku
(nejčastěji ve spojení přijďte pobýt).

Kromě rozdílů lexikálních se u jmenné složky objevují rozdíly slovotvorné provázené často i rozdíly v čís-
le a v rodě (toulka × toulačka, pobyt × pobytí, táč × táčky, hratva × hrátky, beseda × besedy) a ojedinělé rozdíly
hláskové (hejta × húta).

Vedle frazeologických spojení neutrální povahy byly především ve městech zaznamenány vazby s ex-
presivním zabarvením (např. ch. na plk, na pletky, na klebety apod.); ty však nebyly mapovány. Rovněž se
upustilo od mapování nově pronikajících spojení ch. na kus (kousek, trochu) řeči a ch. na návštěvu.
Sporadicky zaznamenaná vazba ch. na kalandu má v sv. Čechách význam ch. za děvčetem do domu. Z ma-
pování bylo vyřazeno ne plně ekvivalentní spojení ch. na polůvku. Na mapě též nesledujeme hláskové podo-
by slovesa chodit.

Ve městech byl výzkum prováděn jen u staré generace. Původní nář. podoby jsou zde vytlačovány vazbou
chodit na besedu a nemapovaným spojením ch. na návštěvu. Na Jablunkovsku sledovaná vazba chybí.

3                 Nář. situace v Čechách se vyznačuje velkou rozmanitostí na rozdíl od poměrně málo členěné Moravy
a Slezska.

Největší rozšíření má spojení ch. na besedu. Zaujímá většinu Moravy kromě území mezi Šumperkem,
Prostějovem a Boskovicemi, kde je vazba ch. na hratvu, přesahuje do přilehlých čes. oblastí, ojediněle až do stř.
Čech, proniká také do městské mluvy. Pro Slezsko je příznačné spojení se subst. v plurálu – ch. na besedy.

Vazba ch. na hrátky vytváří v jzč. nář. oblasti (bez sev. a záp. okrajů) velký areál. Ve středních Čechách
sousedí s jiným rozsáhlým areálem s vazbou ch. na táčky. K němu se přimykají menší úseky s variantou ch. na
táč
, a to na severu (na Mělnicku a Mladoboleslavsku) a na východě (mezi Kolínem, Vysokým Mýtem, Ledčí nad
Sázavou a Jihlavou) – zde často v dubletě s ch. na besedu. Po celé délce na západním okraji areálu s vazbou ch.
na táčky
objevuje se v úzkém pruhu jako dubleta bezpředložkové spojení ch. táč. S podobou ch. na táčky se set-
káváme ještě mezi Táborem, Jihlavou a Jindřichovým Hradcem.

Spojení ch. na pobytí je rozšířené téměř v celé sev. části svč. nář. oblasti (vyjma Mladoboleslavsko).
Rozptýleně se zde vyskytuje i varianta ch. na pobyt. Pro sousední úsek náchodský, Kladsko a Rychnovsko je
charakteristické spojení ch. na toulačku nebo ch. na toulku.

Vazba ch. do vsi se soustřeďuje především na širší Královéhradecko. Setkáváme se s ní též na styku střč.
a jč. nář. oblasti mezi Příbramí, Benešovem a Táborem a na Kolínsku a ojediněle i jinde v Čechách.
V chodském úseku byla zapsána podoba ch. hejtu a mezi Stříbrem a Klatovy obměna ch. hútu.

Na Náchodsku, Kladsku a ojediněle i jinde se vyskytuje spojení ch. na přástvu.

4    beseda  stč. besěda, besada ‚rozprávka, hovor‘ a ‚místo pro ně‘, Jg
mor., SSJČ jít na besedu, SSJ ísť na besedu, hluž. na bjesa-
du hić
‚jít na návštěvu‘ (pol. biesiada kniž. ‚zábava, hostina‘)
— Z psl. *běsěda, to nejspíše z bez-sěda. Bez- zde adverbium
‚vně, venku‘, sěda od seděti. Beseda znamenalo společné
posezení venku před domem s přátelským pohovorem. Podle
Holuba-Kopečného rozhovor „bez posezení“ při náhodném
setkání.

besedy  f. pl. ve spojení s chodit jen nář. — Původně patrně k vyjá-
dření opakované činnosti. Viz beseda.

hejta  jen nář.; Kt hejtú jíti, SSJČ nář. hejta, hyjta, přijít na hejtu;
hyjtu, hejtu přísl. nář., být hejtu, přijít hejtu, ALJ Dobrušsko
dit na hejtu (‚na procházku, na návštěvu‘). — Podle Mch ne-
jasné, v pol. a východoslovenských dialektech hajty a po-
dobné varianty v řeči k dětem ‚jít ven, na procházku‘.
Holub-Kopečný spojují s hýčkati, lid. hejčkati ‚kolébat dítě
na plachtě (chod. hejčka) uvázané ke stropu světnice‘
a s han. heta ‚pruh plátna, kterým si matka dítě k sobě při
práci n. pochůzce ovine‘. Základ asi v dět. řeči nebo spíše ze
st. něm. hüete. Snad i původu citoslovečného.

hrátky  f. plt. (Jg i hrádky ‚hra, návštěva spojená se hrou‘), SSJČ
pův. nář. jít na hrátky, hluž. na jhru nebo na hrejku hić (hraj-
ka
= dem. ke jhra) ‚jít na návštěvu‘ — Od hráti. Rozšířením
významu. Podle Holuba-Kopečného snad i z hrád-ky ‚beseda u hradby, na zahradách‘.

hratva  jen nář.; Kt též hratba (u Olomouce), Bš též hrát ‚besedovat‘
přendi k nám hrát ‚na besedu‘ — Od hrát.


húta  jen nář.; Jg jíti na hůtu, Kt též jíti na hůty; jíti hútu (Kt hútati
‚houpati‘) — V bodě 306 udávají, že v sousedním něm. dialektu bylo slovo húču ‚beseda‘. Nejasné.

pobyt  v sled. významu jen nář.; Jg na pobyt choditi, Kt též pobytka,
SSJČ nář. — Deverbativum od pobýt. Specifikace významu
,přebývat na nějakém místě‘.

pobytí  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz pobyt.

přástva  jen nář.; SSJČ nář. — Rozšířením významu ‚schůzka ke spo-
lečnému předení‘.

táč  m. Jg táč jíti ‚jít s dětmi na procházku‘, ‚na táčky‘, SSJČ zast.
obl. jít na táč ‚jít na besedu‘ — Patrně souvisí s nář. slovem
táč, táčka = pruh pevné látky přehozený přes levé rameno
vedený přes záda pod pravou paží dopředu, kde obtáčí obě-
ma konci dítě v peřince na levé straně chůvina těla. Tak se
dítě nosilo při pochůzkách nebo při menších domácích pra-
cích. — Přenesením. Táč od točiti.

táčky  f. plt. Jg ‚procházka s dětmi, navštívení‘, jde na táčky = ‚jde
se projít nebo někoho navštívit‘, SSJČ též tačky říd. f. pomn.
poněk. zast. a ob. chodit na táčky — Přenesením. Viz táč.

toulačka  v sled. významu jen nář.; Kt přiď k nám na toulačku, SSJČ
nář. — Přenesením významu ‚potulování, změna místa poby-
tu‘. Od toulat.

toulka  v sled. významu jen nář.; Kt též tulka zast., SSJČ nář. sou-
sedské toulky
, zastavit se na toulku — Viz toulačka.

(ves)  ve sledovaném spojení chodit do vsi jen nář.; Kt přijíti k něko-
mu do vsi
(Bš idem do vsi (horň.) ‚do společnosti nebo za ga-
lánkú‘) — Specifikací významu nebo přenesením.

5    besedovat Ru 4 — choďit na táč Ju 4, 5, Ru 2, 4 — ch. na táčki Ju 3 — táčovat Ju 4 — ch. na přástvu Po 1 (s nějakou prací) — ch. do si Ju 1, 2

6    —

7                 Do Dotazníku pro výzkum čes. nářečí bylo také zařazeno heslo 2031 beseda, tj. sousedské posezení s rozhovorem. Pro tento pojem
je na většině území běžný výraz beseda, na velké části středních Čech a místy i jinde v Čechách (např. na Královéhradecku, v širším
Podkrkonoší a na Roudnicku) však nář. výraz chybí. Je to především tam, kde se pro ‚chodit na besedu‘ užívá spojení chodit do vsi, ch. na
táčky
, méně často pak u spojení ch. na hrátky a ch. pobýt. Z toho důvodu bylo od mapování otázky beseda upuštěno.

Mimo plánovaný výzkum ze spontánních hovorů bylo zachyceno několik pojmenování pro besedníka: táčník 138, 149, hrátník 332,
hrádečník 337, 458, hejták 301, 304, hejtáč 305, pobytník 110.

Atlasy: AJŚ 750

Om