ČJA 2

194 jáma (1150) — mapa s. 415

1    M         jáma — jama — ďáma — ďama

ďíra — ďoura

2                 Byly zjišťovány nář. ekvivalenty spis. výrazu jáma ‚větší vyhloubenina, prohlubeň v zemi‘. V získaném
materiálu se projevily jen nečetné, zato však cenné diference lex. (jámadíra) a hláskové (jámajamaďáma
ďama; díraďoura).

Podobu ďoura považujeme za původně expresivní obměnu výrazu díra a jejich vzájemný vztah řešíme na
úrovni hláskosloví. V jejich užití se na zkoumaném území projevil jistý rozdíl: zatímco název díra byl naším vý-
zkumem zpravidla zaznamenán v dubletě s pojmenováním jáma, byla jeho nář. varianta ďoura zapsána ve větší
části svého areálu (zejména Slezsko) jako základní a nedubletní. V sledovaném významu nemá expresivní za-
barvení; v jiných významech může být expresivní, viz I-84 záplata. Na slově jáma (ďáma) je sledován rozsah sta-
rého „moravského krácení“.

3                 Pojmenování jáma, shodné se spisovným jazykem, je typické pro Čechy, jeho hlásková varianta jama pro
Moravu. Na záp. Moravě byla zachycena (častěji nedubl.) podoba s náslovným ď- (ďama), na přilehlém
Ledečsku dubl. ďáma.

Na sv. okraji střm. nářečí, na Frenštátsku a ve Slezsku s přilehlým okrajem vm. dialektů se užívá výrazu
ďoura. Podoba díra se vyskytuje rozptýleně a většinou dubletně v svč. a střm. nářečí, porůznu i jinde; poměrně
pravidelněji je doložena ze zč. a sč. okraje.

Ve městech byla zjištěna pojmenování běžná ve venkovském okolí; nově proniká do mor. měst podoba
jáma.

4    ďáma  jen nář. — Z jáma záměnou palatál j-ď (srov. jetelinaděteli-
na
, jívinadivina v pomístních jménech)

ďama  jen nář.; Jg mor. — Z jama záměnou palatál j-ď, viz jama.

díra  stč. diera v nejobecnějším významu, Jg, SSJČ, SSJ diera, hluž.
dźěra — Od psl. *děra (to k *děrati) s původním významem
‚díra v šatech nebo v obuvi vzniklá rozedráním‘.

ďoura  Jg ‚díra‘ ob., SSJČ nespis., často expr., pol. dziura — Psl. *dju-


ra je patrně expresivní obměnou psl. *děra, *dira; jiný mož-
ný původ (např. Mch spojuje psl. podobu s lit. dervė ‚dutina
v stromě‘) není vyloučen.

jáma  stč., Jg, SSJČ — Psl. *jama > stč. jáma.

jama  jen nář.; Jg zast., SSJ, hluž., pol. — Z jáma starým „moravským krácením“.



5    jáma Ju 1–5, Ru 1–4 — jama Ju 7, Ru 5 — ďíra Ju 4–6 — ďoura Po 1

6    AJPP 62 (zvláště na brambory), OLA 2600 (jáma)

Pl