ČJA 2

192 hřbitov (1948) — mapa s. 413

1    M         řbitov, hřbitov (řbítov 302, 313) — břítov (břitov 307)

krchov (krchuv 818, 819, 826, 829, 830) — kerchov (kérchov 734, kerchhof 746, k’erchuv 832–836, 84) —
krichov (
též 457)

krchovo

S          cinter 755

2                 Pro hřbitov, tj. pro místo, kde se pochovávají mrtví, máme v našich nářečích pojmenování hřbitov a kr-
chov
, vyskytující se velmi často jako dublety. Obě slova byla přejata z němčiny. Rozličný způsob adaptace mů-
žeme sledovat na jejich hláskových obměnách a na přechodu k jinému morfologickému typu (krchov × krcho-
vo
). Mapa nezachycuje zjednodušení souhláskové skupiny hř- > ř- (hřbitov > řbitov). Ke změně hř- > ř- viz ČJA V-274–277.

3                 Slovo krchov (a jeho varianty) je základním pojmenováním pro hřbitov na celém zkoumaném území vy-
jma chodského úseku a pohraničních měst. Hláskové obměny se vyskytují zejména na jižních a východních
okrajích území. V jz. Čechách přibližně mezi Domažlicemi a Prachaticemi se nachází areál s podobou krychov.
Na něj na východě (na Českobudějovicku a Třeboňsku) navazuje menší členité území vklíněné do oblasti slova
krchov, kde byla zaznamenána obměna kerchov. Tento výraz tvoří areály na jz. Moravě mezi Jihlavou, Brnem
a Znojmem, dále pak ve vm. nář. oblasti (kromě jejího sev. okraje), odkud přesahuje na Holešovsko
a Kroměřížsko. Varianta kerchov se objevuje také v nář. česko-polských a v Čechách (jako tradiční nářeční vari-
anta) v horním Pojizeří. Středoopavský typ se vyčleňuje podobou krchovo.

Výraz hřbitov je běžný v celých Čechách (zde hlavně v podobě řbitov), nově proniká na celé území
Moravy a Slezska, převažuje zejména v mluvě mladší generace a ve většině měst. Na Chodsku se uchovala star-
ší podoba břítov.

4    břítov  jen nář.; stč. břitov, Jg břitov zast. — Z něm. Friedhof vzniklo
břítov, z toho pak vlivem čes. slovesa hřbíti ‚pochovávat‘
hřbitov a řbitov.

cinter  jen nář.; Jg též cinterýn, SSJČ cintorín říd., cintěr a cinterín,
oboje nář., SSJ cintorín, Kl cinter(ín), cintor(ín), cintýr
Přejato z řečtiny (koimētērion) prostřednictvím české středo-
věké latiny (cimeterium).

hřbitov  stč., Jg, SSJČ, SSJ hrobitov kniž. a zast. — Viz břítov.

kerchov  jen nář.; stč., Jg, Bš slov. a val., hluž. kěrchow — Z něm.
Kirchhof (střněm. Kerchhof) ‚obezděná prostora kolem kos-


tela‘. Komponent -hof přiřazen k čes. sufixu -ov, charakte-
ristickému pro místní jména.

krchov  stč., Jg, SSJČ zast., ob. a nář. — Ztrátou průvodního vokálu
podobně jako u případů s původním r sonans. Viz kerchov.

krchovo  jen nář.; Kt, Bš též kerchovo laš. — Od krchov přechodem
k jinému morfologickému typu. Viz kerchov.

krychov  jen nář.; stč. též kirchov a kirkov. — Patrně přesmykem -ir >
-ri. Viz kerchov.

řbitov  jen nář.; stč. — Ze hřbitov zjednodušením souhláskové skupi-
ny hř- > ř-. Viz břítov.

5    hřbitov Ru 2 — řbitov Ju 3, 6, Ru 4 — řbito Ju 1, 2 — řbítov Ru 1 — krchov Ju 3–6, Ru 1, 2, 4 — krcho Po 1, Ju 1, 2

6    AJPP 22

Om