ČJA 2

182 žebrat (1998) — mapa s. 401

1    M         žebrat (řebrat 10, žebrát 301, 304)

ptat — pýtat (též 756, 757)

choďit po ptaňí (ch. po ptaňó 643, 649, 653, 660, 663, 664, ch. po ptaňú 712, 726, 729, 732, 736, 737, 748,
756, 816, 817, 824, 835, 71, 82) — ch. po ptáňí (ch. po ptáňú 705) — ch. po pýtaňí (ch. po py-
taňu 821, 826, 832, 836, 82, ch. na pitajku 71)

prosit (ch. po prozbje 108, 651, 665, též 205, 211, 212, 328, ch. na prozbu 147, ch. na prozbje 147)

fechtovat 462 (fektovat 125, též 106, 45, ch. fechtem 652, 821, ch. po fekťe 616)

N          ch. po obživ’e, ch. žebrotou, ch. po žebroťe, ch. po žebráňí, ch. po žebru, ch. po krajičkovaňi 71

2                 Nář. výzkum byl zaměřen na zjištění jednoslovných výrazů pro pojem ‚žebrat‘, tj. ‚prosit o almužnu‘.
Vedle jednoslovných výrazů slovesných (žebrat × ptat × prosit × fechtovat) byla zapsána i slovní spojení typu
chodit + předložkový nebo nepředložkový pád substantiva. Nemapujeme vazby chodit žebrotou, po žebrotě, po
žebrání
, po obživě, neboť tyto vazby jsou možné na celém zkoumaném území. Menšími značkami však na mapě
zobrazujeme spojení chodit po ptaní (ch. po pýtání), které ukazuje na původní větší rozšíření slovesa ptat.
Hláskové podoby slovesa chodit v uvedené vazbě nesledujeme.

Nář. materiál se dále člení hláskoslovně (např. ptát × pýtat) a tvaroslovně (např. chodit po ptaní × chodit
po ptaňú
). K tomuto tvaroslovnému jevu viz IV-58 peří dat./lok. sg. n.

Ve městech byl výzkum proveden pouze u staré generace.

3                 Nejrozšířenější je výraz žebrat, shodný se spisovným jazykem. Vyskytuje se na celém zkoumaném území
kromě většiny vm. nářečí (s přesahem na již. a záp. Prostějovsko), pro něž je charakteristické slovo ptat. Jeho
hlásková obměna pýtat byla zapsána na východě Slezska. Především z Litovelska a Náchodska se dokládá další
ekvivalent, a to prosit.

Tyto jednoslovné slovesné výrazy jsou zejména na Moravě často v dubletě se slovními spojeními. Spojení
chodit po ptaní bylo zaznamenáno zhruba na vých. polovině Moravy (v hláskové variantě chodit po ptání mezi
Vsetínem a Uherským Brodem a chodit po pýtání ve stř. a vých. části Slezska).

Do mluvy měst proniklo veskrze sloveso žebrat, jen mor. města na východě území si podržují též tradiční
výrazy.

4    fechtovat  SSJČ zast., ob., též chodit po fechtě, ALJ čm., han., fekto-
vat
střč., podkrk., fecht han., Uherskohradišťsko, chodit fech-
tem
, po fechtě sm., jít fektem podkrk. — Z něm. fechten ‚že-
brat‘.

prosit  v sled. významu jen nář.; Jg též choditi prositi, Kt též choditi
prosbou
, být na prosbě, SSJČ nář., též chodit prosit, prosba
‚žebrota‘ zast., nář., též chodit po prosbě, ALJ jít na prosbu
svč., SSJ prosiť říd., hluž. prosyć — Psl. *prositi.

ptaní  jen nář.; SSJČ nář., též chodit po ptaní, Bš též ptaj, ALJ jít po
ptaňo
han. — Od ptát, viz tam.

ptání  jen nář.; Jg — Sekundárním dloužením z ptaní, viz tam.

ptat  jen nář.; Jg též choditi ptáti, SSJČ nář. ve spojení ptát (chléb),
ALJ ptát střč., han., vm. — Z psl. základu *pъt-; ptat vzniklo
starým moravským krácením.

 

pýtání  jen nář.; Jg po pytání choditi zast., slc., SSJČ též pytání nář.,
sloven., dř., Bš jen pyta, pytačka, pytajka, chodit na pyty, py-
tačku
, pytajku — Viz pýtat.

pýtat  jen nář.; Jg jen pytati, SSJČ též pytat nář., sloven., SSJ pýtať
trochu zast. — Od psl. základu *pъt- vzniklo zdloužením *pyt.

žebrat  stč. jen jíti žebrem, Jg též choditi žebrati, choditi po žebrotě,
SSJČ též chodit žebrotou, na žebrotu, po žebrotě, SSJ žob-
rať
, též ísť, chodiť po žobrote, po žobraní, pol. żebrać, chod-
zić po żebranym chlebie
, též żebranina, żebranie, iść po że-
braninde
, po žebraninie, hluž. žebrić, též žebrjenje — Jedna
z expresivních variant stč. škebrati a nč. škemrati.

5    žebrat Po 1, Ju 1–6, Ru 2–4 — prosit Ju 4 — jít prosit Ru 2

6    —

Mj