ČJA 2

177 lehčí (2048) — mapa s. 393

1    M         lechčí (lachčí 734, 736, 737, 747, 834, lekši 818) — lefčí (též 304, 323, též lefčejšy 801)

lechčejší (lachčejší 755, 835, 836) — lechkejší (též 612) — lefkejší 304

levňejší (lehňéší 632)

2                 Mapa zachycuje nářeční vyjádření komparativu adjektiva lehký. Výzkum byl zaměřen především na slo-
votvornou diferenciaci: lehčí × lehčejší; byly však zaznamenány též rozdíly hláskoslovné (lehčí × levčí, lehčej-
ší
× lehkejší × levkejší) i lexikální (lehčejší × levnější).

Výraz levnější je komparativem k adj. levný, které má ve spis. jazyce pouze význam ‚laciný‘.

3                 K téměř celoúzemnímu výrazu lehčí se připojují jako okrajové regionalismy formy lehčejší (ve Slezsku
a porůznu v jv. části Čech) a lehkejší (v záp. Čechách); hlásková varianta levčí je charakteristická pro střední
Moravu.

Ve střední části Moravy je běžné rovněž slovo levnější. I v této oblasti se v městské mluvě prosazuje spi-
sovná podoba lehčí.

4                 Citace byly převzaty z výkladu slovníkového hesla lehký, popřípadě z gramatik spis. jazyků.


lehčejší  jen nář.; stč. lehčejí, lehčější, Jg, pol. lekciejszy — Od adj.
lehký p
říponou -ejší s alternací koncové souhlásky základu.

lehčí  Jg, SSJČ, SSJ lahší, pol. lekszy, hluž. lóši, dluž. lašy — Od adj.
lehký p
říponou s alternací koncové souhlásky základu.

lehkejší  jen nář. — Od adj. lehký příponou -ejší bez alternace konco-
v
é souhlásky základu.


levčí  jen nář. (Kt, Bš oba levký Zlín) — Sufíxem k nář. adj. levký (to z lehký disimilací chk > fk) a s alternací koncové souhlásky základu.

levkejší  jen nář. — Sufíxem -ejší k nář. adj. levký, viz levčí.

levnější  v sled. významu jen nář. — Od adj. levný příponou -ejší.

5    lechčí Ju 1, 3–5, Ru 4 — lechči Po 1, Ju 2 — lechčejší Ju 2 — lefčí Ru 2 — lefči Ru 4 — lefkejší Ru 2 — levňéši Ju 6

6    ASJ III 365, PLPJ 346

Fi

178 lacinější (1970) — mapa s. 393

(laciný 1969)

1    M         laciňejší — laceňejší (lacenéši 665) — lacňejší (łacňejšjé 755, łacňešy 811) — lacnejší 301, 302, 304, 305

lacií (-čy 701, -čý 740) — lacenší (lacenčí 644, -čý 739)

2                 Komparativ k adjektivu laciný se v nářečích tvoří pomocí sufixů -ejší a -ší (lacinější × lacinší). Vedle slo-
votvorné diference sledujeme na mapě též rozdíly hláskoslovné: lacinější × lacenější × lacnější × lacnejší, la-
cinší
× lacenší. Rozsah podob se změnou ci > ce registrujeme, protože jejich rozšíření značně přesahuje hranici
pravidelné změny, kterou zachycuje mapa PRO F1.

Šrafování se vztahuje i na lineární značku.

Ve městech výzkum prováděn nebyl.

3                 Podoba lacinější, shodná se spis. jazykem, zaujímá téměř celé území Čech a záp. Moravu, hlásková vari-
anta lacnější je charakteristická pro zč. okraj (na Chodsku má však podobu lacnejší) a pro nářečí slezská.

Na zbývajícím území Moravy, tj. zhruba východně od řek Svitavy a Svratky, je běžná forma lacinší.

Hláskové obměny lacenší a lacenější se vyskytují na větším území ve střední části Moravy, ohraničeném
zhruba městy Šumperk, Lipník nad Bečvou, Kyjov, Moravský Krumlov a Svitavy.

4                 Slovníky komparativní tvary v heslové části zpravidla neuvádějí, citace byly převzaty z výkladů u hesla laciný. Etymologie adjekti-
va laciný je nejasn
á. Všechny formy kromě lacinější jsou nářeční.

lacenější  — Od nář. adj. lacený příponou -ejší.

lacenší  — Od nář. adj. lacený příponou -ší.

lacinější  stč., Jg, SSJČ — Od adj. laciný příponou -ejší.

lacinší  Jg mor. — Od adj. laciný příponou -ší.

lacnější  Jg slc., Kt Slovácko, Bš łacňéjšý val., SSJ lacnejší (stč. lac-
‚lehk
ý, snadný‘, pol. łacniejszy ‚lehčí‘) — Od nář. adj. lacný příponou -ejší.

lacnejší  — Viz lacnější, bez alternace koncové souhlásky základu.

5    —

6    MAGP 219

7                 Položka laciný (1969) byla v dotazníku zadána jako hláskoslovná. Materiál přinesl navíc i lexikální diferenci laciný × levný.
Hláskové varianty laciný × lacený × lacný se územně shodují s rozšířením základů u komparativních podob.

Lexém levný byl zaznamenán poměrně hojně, avšak roztroušeně po celých Čechách, soustředěněji v sv. části, vždy však jako výraz
dubletní. Běžně byl též zaznamenáván vedle výrazu laciný i ve všech městech.

Atlasy: MAGP 219, SSA 5.25, OLA 2148, ALE 392

Fi