ČJA 2
173 dráteník (1993) — mapa s. 387
1 M dráteňík (dráťeňík 747)
drátař (též 455–457) — drátář
508, 728, 737 — dratař — draťař (draťar 815) —
drutař (drotař 801, 804,
805) — druťař — druťář (-or 835,
836)
S dráto„ňík 119
N dráťák 147, 814
2 Mapa
zachycuje slovotvorné rozdíly nář. výrazů pro dráteníka, ‚člověka živícího se kdysi drátováním hli-
něného, kameninového nebo porcelánového nádobí‘. Vedle základní slovotvorné diference (dráteník × drátař)
nář. materiál registruje i řadu rozdílů hláskoslovných (např. drátař ×
draťař × drutař).
Ve městech nebyl nář. výzkum proveden.
3 Výraz
dráteník byl zachycen v celých Čechách, na jz. Moravě a na Boskovicku. Na
zbývajícím území
Moravy a Slezska a na většině území svč. dialektů (zde v dubletě vedle nověji proniklého výrazu dráteník) se
vyskytuje slovotvorná varianta drátař. Hlásková obměna dratař je ve vm. nářečích (kromě již. části) a v již. po-
lovině středoopavského typu (výskyt i v Podkrkonoší a ojediněle na Doudlebsku). Z vých. podskupiny slezských
dialektů a z Frenštátska jsou doloženy podoby s palatalizovaným ť
(drac’ař, dru-). Podoby se samohláskou
-u-
v základu pocházejí z Opavska a z vých. oblastí Slezska.
4 dratař jen nář. — Viz drátař.
draťař jen nář. — Z dratař, patrně vlivem pol.
drátař Kt, SSJČ ob. — Derivací od subst. drát, to z něm. Draht.
drátář jen nář. — Dlouhou příponou -ář, viz drátař.
dráteník Jg drátenik, SSJČ dříve — Derivací od subst. drát (-eník
např. podle soukeník
apod.).
drátovník jen nář. — Od drátovat.
drutař jen nář. — Přejetím z pol. dru-, to z něm. dial. Droht.
druťař, druťář jen nář., pol. druciarz — Z drutař, viz tam.
5 dráteňik Ju 1–4, Ru 2, 4 — drátař Po 1, Ju 6 — dratař Ju 7
6 —
Mj
