ČJA 2

173 dráteník (1993) — mapa s. 387

1    M         dráteňík (dráťeňík 747)

drátař (též 455–457) — drátář 508, 728, 737 — dratař — draťař (draťar 815) — drutař (drotař 801, 804,
805) — druťař — druťář (-or 835, 836)

S          dráto„ňík 119

N          dráťák 147, 814

2                 Mapa zachycuje slovotvorné rozdíly nář. výrazů pro dráteníka, ‚člověka živícího se kdysi drátováním hli-
něného, kameninového nebo porcelánového nádobí‘. Vedle základní slovotvorné diference (dráteník × drátař)
nář. materiál registruje i řadu rozdílů hláskoslovných (např. drátař × draťař × drutař).

Ve městech nebyl nář. výzkum proveden.

3                 Výraz dráteník byl zachycen v celých Čechách, na jz. Moravě a na Boskovicku. Na zbývajícím území
Moravy a Slezska a na většině území svč. dialektů (zde v dubletě vedle nověji proniklého výrazu dráteník) se
vyskytuje slovotvorná varianta drátař. Hlásková obměna dratař je ve vm. nářečích (kromě již. části) a v již. po-
lovině středoopavského typu (výskyt i v Podkrkonoší a ojediněle na Doudlebsku). Z vých. podskupiny slezských
dialektů a z Frenštátska jsou doloženy podoby s palatalizovaným ť (drac’ař, dru-). Podoby se samohláskou -u-
v základu pocházejí z Opavska a z vých. oblastí Slezska.