ČJA 2

171 pohodný (1992) — mapa s. 385

1    M         ras

rasík

rasák

rasoška

rasoskej (derasovskej 125)

pohodný (pohodlné 609)

pohodňík (pohodlík 323)

pohodňák

pohodák (-ďák 318, 330, 331, 335)

ík

dříč 456, 457

dráč (dřač 813, 817)

drnomistr, drnomístr (drňák 459)

šerha

výtažný (optažný 723)

antoušek

S          odz’erňik 801, šintr 301, 306, švón 722

N          bedrmístr 221

2                 Na mapě jsou zachyceny nářeční výrazy pro pohodného, tj. pro osobu, která měla na starosti odstraňování
mršin a utrácení nemocných zvířat. Tyto výrazy ukazují na rozdíly lexikální a slovotvorné (např. pohodný × po-
hodník
× pohodák × pohodňák; ras × rasík × rasák × rasovský; dřík × dráč); ojedinělé jsou rozdíly hláskoslov-
né (např. pohodák × pohoďák). Dloužení u výrazu drnomístr na mapě neregistrujeme, protože tuto hláskovou ob-
měnu sleduje zvláštní položka, srov. V-117 mistr.

Funkce pohodného i na venkově už dávno zanikla, avšak příslušná nář. pojmenování se nezřídka uchová-
vají zejména ve rčeních jako synonyma člověka krutého, nemilosrdného. Výsledky výzkumu byly konfrontová-
ny s KLA. Uvedená anketa navíc dokládá tato ojedinělá pojmenování: hemrák (Sušicko), povolný (Hlinecko),
psinka (Žďársko).

3                 Proti vcelku jednoduché jazykové situaci na Moravě stojí značná nářeční pestrost v Čechách. Největší roz-
sah má slovo ras. Kromě jzč. nářečí se vyskytuje v Čechách a na celé Moravě. Dokládá se též v slovotvorných
variantách rasoška (zvláště na širším Mladoboleslavsku), rasík (zejména na Rakovnicku), rasák (porůznu ve
vých. Čechách) a jako substantivizované adj. rasovský (místy v svč. nářečích).

V jzč. nářečích jsou pro pohodného dvě i více pojmenování. Vedle výrazu pohodňák, který je hojný zvláš-
tě na širším Plzeňsku a na Rakovnicku, a výrazu pohodák, dokládaného z vých. Plzeňska, zabírá většinu území
již. části uvedených nářečí označení pohodník. Kromě těchto výrazů je tu velmi časté též pojmenování drnomistr
(v již. Čechách v podobě drnomístr), poněkud expresivní a charakteristické spíš pro mladší vrstvu uživatelů.
Výraz pohodný se roztroušeně a většinou dubletně dokládá poněkud častěji z již., vých. a sev. okrajů Čech, jako
jediné bylo zaznamenáno v podstatě jen na Benešovsku, na Moravu proniká výjimečně.

Slezsko se poměrně ostře vyděluje výrazy šerha (ze záp. části) a dřík (vých. část s přilehlým sev. okrajem
vm. nářečí; zde vedle formy dráč). Ostatní pojmenování nevytvářejí souvislé oblasti. Na Moravě se roztroušeně
vyskytuje slovo výtažný, v Čechách novější výraz antoušek a přejaté šintr (záp. okraj Čech).

Výzkum ve městech se u této položky omezil na starší generaci; u ní většinou není výraznějších rozdílů
proti mluvě venkovského okolí.

4    antoušek  SSJČ ob. — Podle pražského pohodného Antona Schecka.

dráč  v sled. významu jen nář. — K drát, psl. *dьrati ‚stahovat kůži
z po
šlého nebo zabitého zvířete.

drnomistr  SSJČ ‚nevhodně místo pohodný‘ — Složené slovo z drn
a mistr, kalk. n
ěm. výrazů Rasenmeister, Wasenmeister.

dříč  v sled. významu jen nář.; Kt (také u Přerova) — Od dřít, psl.
*derti ,stahovat k
ůži.

dřík  v sled. významu jen nář. — Od dřít, viz dříč.

oděrník  jen nář. — Od odírat, srov. dříč, dráč.

pohodák  jen nář. — Od pohodný, viz tam.

pohodňák  jen nář. (Jg ‚holomek, pomocník biřice) — Od pohodný,
viz tam.

pohodník  Jg též pohodlník, SSJČ říd. — Od pohodný, viz tam.

pohodný  Jg též pohodlný, SSJČ též nář. pohodlný — Substantivizo-
van
é adj. nejasného původu. Snad k pohodit ‚hodit mršinu
do j
ámy a zasypat hlínou.

 

ras  Jg (též ‚cíditel záchodů‘), SSJČ ob., SSJ zastar. — Podle Mch
z n
ěm. Racker krácením (jako ďas z ďábel). Nevylučujeme
mo
žnost přejetí a zkrácení něm. Rasenmeister.

rasák  jen nář. — Od ras, viz tam.

rasík  Jg i SSJČ dem. k ras — Od ras, viz tam.

rasoška  jen nář. — Od ras, viz tam.

rasovský  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ adj. k ras) —
Substantivizovan
é adj. k zákl. ras, viz tam.

šerha  jen nář.; SSJ šarha (Jg ‚hospodář vězňů, biřic, pochop) —
Z n
ěm. (střhn. scherge).

šintr  jen nář. SSJ — Z něm. (Schinder).

švon  jen nář. — Nejasné. Snad k mor. nář. švondat se ‚toulat se bez
c
íle.

výtažný  v sled. významu jen nář.; Kt (Bš výtažna ‚vynášení mrtvo-
ly z domu o poh
řbu) — Substantivizované adj. k vytáhnout.

5    ras Ju 1, 3 — šintr Ju 5, 6, Ru 1, 2, 4, 5

6    —

Bh