ČJA 2

163 jinovatka (1558) — mapa s. 367

1    M         (j)inovatka ((j)ínovatka 112, 336, 441, 706, 709, 730, 746, ínovátka 742, jenovatka 203, 310) — jinuvatka
314, 328, 329, 337 — (j)inovátka — jinovaťka 736, 737 (inúvaťka 733) — jiňovatka 203, 407, 652 — hinovatka — vinovatka 805, 809, 812, 813

jinovačka 246, 257 (jirovačka 418)

(j)inovka 106, 254, 42

(j)inovať f. (inováť 749, (j)ínovať 724, 728) — vinovať 808, 827, 828

jíňe f.

(j)íňí (jímí 447, vojímí 447, objímí 447, jilmi 652) — híňí

jiňeňi

(j)ín m. (jíň 751, jim 646)

vojím m. (vohín 307)

jinováč/-ač m. (též 255, též 433)

ouvinka 448, 460

mráz (mruz 831, 834, 84)

holomráz 426

holomrazňice (holomrazice 440, 453)

holoť 103, 110

ošadlina 830 (ošedzelina 834, ośalina 818, oslada 820)

ošuelina 832, 84

střyž 822 (sríž 737, tříž 237)

šeďivina (šeďika 153)

šeďivák 134, 148, 438

šeďivec 143, 144

padlina 420, 424

rajml 312, 313, 315 (reml 306)

S          šrun 833 nedubl.

N          námraza, omrzlina, ledofka, polodovač, polodov’ica

2                 Zjišťovaly se nářeční ekvivalenty pro jinovatku, tj. zmrzlé vodní páry na trávě, stromech apod. Vedle ne-
příliš výrazných rozdílů lexikálních byly zachyceny četné rozdíly slovotvorné (např. jinovatka × jinovať × ji-
novka
× jinovačka × jíní × jínění × jín) a hláskoslovné (např. jinovatka × jinovátka × jinuvatka × jiňovatka × ji-
novaťka
× hinovatka × vinovatka).

Pravidelná hlásková obměna ji- × i- v podobách jinovatka, jíní apod. byla v Čechách zachycena v poně-
kud menším rozsahu, než je uvedeno v PRO A4a; omezuje se tu na úsek náchodský a podorlický a odděleně na
Strakonicko a Prachaticko.

Výrazy omrzlina, námraza, ledovatka, polodovať apod. nelze na základě získaného materiálu hodnotit
jako plnohodnotné ekvivalenty, a proto jsme je z mapování vyloučili. Označují většinou něco omrzlého vůbec,
zledovatělý povrch, povlak něčeho, zmrzlý déšť na stromech, průhledný ledový obal, nebo náledí; viz též II-164
náledí. Výrazy holomraznice a stříž byly několikrát zapsány též ve významu ‚na holo zmrzlá země‘ a ‚ledová
tříšť‘. Na tyto významy nebyl při mapování brán zřetel.

Vůbec je třeba konstatovat, že u řady pojmenování významy ‚jinovatka‘ a ‚ledový povlak‘, ‚náledí‘, ‚něco
omrzlého, zmrzlého vůbec‘ apod. spolu úzce souvisejí, a není tedy snadné je v jednotlivých lokalitách u jednot-
livých výrazů přesně odlišit.

3                 Celoúzemní pojmenování jinovatka a jeho slovotvorné a hláskoslovné varianty doplňují regionalismy ho-
lomraznice
, šedivina, ošadlina, rajml a mráz. Ostatní výrazy se vyskytují ojediněle.

Z hláskoslovných podob výrazu jinovatka, shodného se spisovným jazykem, byly zapsány tyto: jinuvatka
(sv. Plzeňsko), jinovátka (sv. Vsetínsko), jinovaťka (Břeclavsko), jiňovatka (ojediněle v Čechách a na Moravě),
hinovatka (Tišnovsko, Boskovicko, Znojemsko), vinovatka (již. úsek středoopav. nář. typu).

Nejrozšířenější slovotvorná varianta jíní, shodná se spisovným jazykem, se vyskytuje v sv., jz. a jv. okra-
jích Čech a zhruba na záp. polovině Moravy; ze stř. Moravy je doložena hlásková obměna híní. Z ostatních slo-
votvorných variant vytvářejí menší areály formy jínění (již. Vysokomýtsko s Litomyšlskem), jíně f. (sev.
Roudnicko), jinováč/-ač (Mladoboleslavsko a širší okolí Prahy), ojím (sev. část úseku domažlického), jín (ze-
jména Zábřežsko a Valašsko), jinovačka (Pelhřimovsko), jinovka (Táborsko), jinovať (porůznu ve vm. nář. a ve
Slezsku) a vinovať (roztroušeně ve Slezsku).

Pro širší Českobudějovicko je charakteristické pojmenování holomraznice. Z téže oblasti je doloženo také
označení mráz, které se dále vyskytuje zejména na Zábřežsku a v přechodných nářečích česko-polských. V nich
byl zapsán také výraz ošadlina. Z podkrkonošského úseku se dokládá pojmenování holoť. Zhruba v již. polovi-
ně svč. nář. a na Uherskobrodsku byly zapsány formy šedivina, šedivec a šedivák. Manětínský a stříbrský úsek
se vyznačují ekvivalentem rajml. V již. Čechách se ojediněle vyskytují výrazy ouvinka a padlina a na Těšínsku
označení ošumělina.

Pro městskou mluvu je charakteristické pojmenování jinovatka.

4    híní  jen nář. — Realizace s protetickým h-; viz jíní.

hinovatka  jen nář. — Realizace s protetickým h-; viz jinovatka.

holomráz  jen nář. (Jg, Bš holomráz, holomraznice, holomrazek,
u obou ‚na holo umrzl
á země, bez sněhu) — Složenina z holý
a mráz.

holomraznice  jen nář. — Derivací z holomráz; viz tam.

holoť  jen nář.; Kt holeť f. v Krkonoších (ALJ padá holoť = prší
a hned mrzne“) — Patrn
ě z psl. *golotь; srov. II-164 náledí.

jín  m. jen nář. — Z psl. *inьjь m. příklonem k subst. typu hrad.

jíně  f. jen nář. — Patrně z psl. *inьjь m. příklonem k substantivům
ženského rodu.

jínění  jen nář.; stč. jíněvie n. kol. — Patrně od slovesa jínit.

jíní  stč. jínie, Jg, Kt též jíněvie, obě zast. n.; SSJČ — Z psl. *inьjь
m. zm
ěnou rodu; realizace s hiátovým j-.

jinováč/-ač  jen nář.; SSJČ jinováč nář., ALJ Nová Paka — Hlásková
obm
ěna výrazu jinovať, viz tam.

jinovačka  jen nář.; Kt u Studené — Hlásková obměna výrazu jino-
vaťka
, viz tam.

jinovatka  Jg též jinovina, jinovatina, SSJČ, SSJ inovatka, Kl inova-
tina
— Od adj. jinovatý, pop
ř. depalatalizací z jinovaťka, viz
tam.

jinovátka  jen nář. — Dloužením z jinovatka; viz tam.

jinovať  jen nář.; Jg též inovať slc.; Bš inovať okolo Buchlova, SSJ —
Od adj. jinovatý, pop
ř. od slovesa jínovatět.

jinovaťka  jen nář. — Od jinovať.

jiňovatka  jen nář. — Depalatalizací z jinovaťka; -ň- vlivem podoby
jíní a jíně.

jinovka  jen nář. — Od adj. jínový.

jinuvatka  jen nář. — Viz jinovatka; -u- vlivem sloves zakončených
na -uvat; srov. PRO C4.


mráz  Jg padlý mráz, Kt též padlý mráz, SSJČ zast. a nář., hluž. mróz
— Z psl. *morzъ.

ojím  jen nář. — Patrně ze základu ojín-; týž základ je v adj. ojínělý,
ojíněný ‚pokryt
ý jíním‘ a u slovesa ojínit (se) ‚pokrýt (se) jí-
n
ím‘; koncové -m má paralelu v slovinské podobě im.

ošadlina  jen nář.; ALJ; pol. sadź, szadź — Souvisí s pol. szady ‚sivý,
šedivý‘.

ošumělina  jen nář. — Snad souvisí se šum obl. ‚pěna.

ouvinka  jen nář. — Patrně z ojínit, které bylo lidovou etymologií při-
řazeno k ovinout; srov. vinovatka.

padlina  v sled. významu jen nář. — Od padlý, to z padat.

rajml  jen nář. — Z němčiny (srov. reimen, reimeln ‚pokrývat jíním).

stříž  v sled. významu jen nář.; Kt stříž f. lépe než stříš, tříž f., stříšť,
st
říž m., střiež m. na Slovensku (SSJČ stříž f., stříže f. říd.,
oba ‚ledov
á tříšť, ledový škraloup) — Psl. *strěžь ‚tenký led, náledí, jinovatka.

šedivák  SSJČ ‚mrazík s jinovatkou — Viz šedivec.

šedivec  Kt šedý mráz, SSJČ říd. ‚mrazík s jinovatkou, ALJ ‚mráz
s jinovatkou
svč., hluž. šerizna — Od šedý, šedivý (psl.
*sědъ), podle charakteristick
ého zbarvení.

šedivina  v sled. významu jen nář.; Kt — Viz šedivec.

šrun  jen nář.; SSJČ střín m. říd.; sříň m. říd. (ze sloven.), oba ‚jíní,
jinovatka, ledov
á tříšť‘, stříň f., střín m., oba ‚ledová tříšť, le-
dov
ý škraloup, SSJ srieň, pol. szron — Z psl. *sernъ nebo
*sernь.

vinovatka  jen nář. — Realizace s předsunutým v-; snad adideací k vi-
nout
; viz jinovatka.

vinovať  jen nář.; Kt na Ostravsku — Viz jinovať a vinovatka.

5    jinovatka Ju 1–3 — inovatka Ju 2, 4 — jinovátka Ju 4 — jenovatka Ju 3, 5, Ru 3, 4 — jenuvatka Ru 3 — jenovaťka Ru 4 — íňí Po 1 — iňi Po 1 — ji-
nov
ať f. Ju 6 — inovať Ru 5 — inovaťi n. Ju 6 — jenováč m. Ru 2

6    MAGP 44, 45, PLPJ 36, AJPP 350, 351, AJK 8:3, 33:2, 248, OLA 2502

Ši