ČJA 2

159 hřmí (1556) — mapa s. 359

1    M         hřmí, řmí — hři

hřímá, římá

bouří

N          burácí expr. 249, 408, 412, 418, 440, 508, 53, hrom bije 217, hrom tluče 215

2                 Pro slovesné vyjádření rachotu hromu se ve spisovném jazyce užívá sloves hřmít a hřímat, které se sice liší
příslušností k různým slovesným třídám, ale po stránce významové se pokládají za synonymní. Jak ukázal vý-
zkum (ekvivalenty se zjišťovaly v neosobní formě), v nářeční vrstvě jsou formy hřmí a hřímá výraznými oblast-
ními variantami. K jisté regionální příznakovosti směřuje ještě výraz bouří, ve spis. jazyce pokládaný rovněž za
synonymní. Některé zapsané doklady (např. „porát to bouří“ 160), stejně jako jiná lexikální označení činnosti
hromu (expr. burácí nebo spojení jako hrom bije), však ukazují, že často jde jen o příležitostné a významově ne-
plné dublety, a proto se takové případy nemapují.

Na mapě nesledujeme zvláštním grafickým prostředkem případy se zjednodušenou počáteční souhlásko-
vou skupinou hř- (řmí, římá), protože tyto varianty nevytvářejí územně vyhraněné protiklady. U formy hřmí je
zjednodušená výslovnost řmí téměř pravidelná, s výjimkou střč. oblasti, kde nověji proniká výslovnost nezjed-
nodušená. Ta u formy hřímá převládá; jen na jzč. okrajích se dosud často udržuje zjednodušená podoba římá.
U vm. forem hřimí a hrmí stejně jako u podoby hřmí na Těšínsku k zjednodušování zpravidla nedochází.

3                 Od většinové formy hřmí, zahrnující téměř celé české jazykové území, se poměrně ostře vyčleňuje jzč.
areál forem hřímá a ve střed. úseku vm. nářečí menší oblast podob hřimí. Paralelně zachycený lexikální ekviva-
lent bouří se – kromě několika rozptýlených a neregistrovaných údajů – soustřeďuje do jč. oblasti a pak zejmé-
na do malé enklávy na Roudnicku.

Do městské mluvy už vesměs pronikla většinová forma hřmí.

4                 Doklady z příslušných slovníků jsou ponechány v infinitivu.


bouří  SSJČ (Jg nepokojiti, bouřlivé činiti“, SSJ búriť ,burácet,
bou
řlivě se projevovat) — K psl. *buriti.

hřímá  stč., Jg, SSJČ, SSJ hriemať, říd. hrímať — Psl. *grimati
(zdlou
žený kořen *grim-).

hřimí  jen nář.; Bš val. — Odstraněním pobočné slabiky hřm- vklad-
n
ým -i-, viz hřmí.

hřmí  stč. hřmieti, hřeměti, Jg, SSJČ — Psl. *grьměti (oslabený kořen
*grьm-).

římá  jen nář. — Od hřímá (viz tam) zjednodušením počáteční souhl.
skupiny.

řmí  jen nář. — Od hřmí (viz tam) zjednodušením počáteční souhl.
skupiny.


5    řmí Ju 1, 3, 4, 6, Ru 4, 5 — řmi Po 1, Ju 2 — hřmí Ju 3 — římá Ju 5, Ru 2, 3

6    AJPP 346, SSA 9.41, OLA 2475