ČJA 2

157 (je) ošklivě (1549) — mapa s. 355

1    M         (v)ošklivje (-le-)

(v)ošklivo (-le-)

škareďe — škereďe

škaredňe 834–836

šeredňe

N          špatně 334, 335, 402, 416, 425, 832, 833, darebňe 312, 313, 403, mizerňe 125, 336, 412, 414, 614, slota 681, 721, 833, nečas 721,
722, nepočas 434, nepočasí 257, nepohoda 833

2                 Mapa zobrazuje územní rozložení nářečních adverbií v predikativním užití – ekvivalentů spisovného (je)
ošklivě
–, kterých se užívá pro vyjádření nepříjemného sychravého počasí.

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál také rozdíly hláskoslovné (škaredě × škeredě) a slovotvor-
né (škaredě × škaredně a zejména výraznou diferenci ošklivě × ošklivo).

Všechny zaznamenané výrazy se vyskytují také ve spisovném jazyce.

Mapa byla zaměřena na zjištění stavových adverbií. Nemapována zůstala adverbia s širším významem:
špatně, darebně a mizerně, která navíc patrně nebyla zachycena v celém svém územním rozsahu. Substantiva,
pokud se ve funkci predikativ vzácně vyskytla, nebyla rovněž mapována.

3                 Základní lexikální trichotomii tvoří výrazy ošklivě/ošklivo, škaredě a šeredně.

Výraz ošklivě je charakteristický pro zč. nář. a pro široké okolí Jihlavy. Dubletně s jinými výrazy byl za-
psán často v jč. nář. s přesahy do přilehlých úseků nář. střč. a dále porůznu na záp. polovině Moravy, zejména na
Znojemsku. Forma ošklivo je rozšířena v svč. a střč. nář. s přesahy do sev. úseků nář. jč., na Novoměstsko a do
přilehlého sev. úseku nář. střm. Doložena je též z Domažlicka, Prachaticka, sev. Ostravska a porůznu i odjinud.

Pro Moravu, Slezsko a větší část jč. nář. podskupiny je typické označení škaredě, pro jz. Strakonicko jeho
hlásková obměna škeredě. Z Jablunkovska se dokládá slovotvorná varianta škaredně.

Svč. nář. a oblast mezi Prahou a Mladou Boleslaví se vyznačují ekvivalentem šeredně, který se vyskytuje
v dubletách či tripletách s výrazy ošklivo a škaredě.

Situace ve městech se shoduje s nářečním okolím.

4                 Námi sledovaná stavová příslovce nejsou v excerpované literatuře většinou uváděna jako samostatná heslová slova, nýbrž jako sou-
část hesla adjektiva, z něhož jsou odvozena. V případě, že je uvedeno pouze fundující adjektivum, zaznamenáváme je také. Jsme si vědomi
toho, že ne všechna adverbia uváděná ve staré češtině, slovenštině, polštině a lužičtině lze užít ve funkci predikativ.

ošklivě  stč., Jg, SSJČ — Od adj. ošklivý, to patrně (podle Mch)
z *o(b)-rьk-livъ, to souvisí s říci. Ořklivý byl původně ten,
kdo byl „obříkán“, pomlouván, očerňován. Přenesením vý-
znamu.

ošklivo  Jg, SSJČ, SSJ — Od adj. ošklivý (viz ošklivě) specifickým
predikativním formantem -o.

šeredně  stč. též šeradně, šeřědně, Jg, Kt též zast. šeradně, SSJČ,
SSJ šeredne — Od adj. šeredný, to od škaredný (viz škared-
ně); podle Mch došlo k následujícímu vývoji: *škaredný,
přemístěním a-e > e-a vzniklo *škeradný, neobvyklá skupina

*ške- upravena vypuštěním k na běžné še-: šeradný. Od dru-
hotvaru škařědý s ř vzniklo *škeřadný, spodobou e-a >
e-e *škeředný, šeředný, konečně šeredný podle škeredý; viz
škaredě.

škaredě  stč. též škaředě, škarědě, Jg též škaradě, SSJČ, SSJ škare-
do
— Od adj. škaredý, to asi z psl. *skarędъ, *skarědъ. Slovo málo jasné.

škaredně  Jg slc., SSJČ škaredný říd., pol. szkaradno, szkaradnie
Od adj. škaredný; to od škaredý příponou -ný.

škeredě  jen nář. — Od adj. škeredý; viz šeredně.

5    woškliwe Po 1 — vošklivje Ru 3 — vošklivo Ju 2–4 — vořklivo Ru 4 — škareďe Ju 4, 6, 7, Ru 5 — šeredňe Ju 2

6    —

Ši