ČJA 2

156 mží (1547) — mapa s. 353

1    M         mží (mžә 603, mžé 683, 685) — mlží (mylži 82) — mhlí (mhlý 738, mlí 307, mghli 84) — hmlí

mrholí (mrholé 678, 680, 682–684, mrholý 738, mlholí 254, 415, 427, 448, 753, mrhá 611) — mrhoulí

siholí (syholý 738, zәgolí 747, siholé 680, 683, śivoli 832) — s’aholi 815, 825–827, 829, 82, saholi 816

smrholí 704, 723 (smrdolí 703)

s’ači 815, 828, 829 (sači 83)

sichrá

srší

sije

síří 630, 658

seží 616, 634, 636 (saží 616)

ro 119, 423, 461, 712, 826

rósá 626, 663 (rosá 668)

romejší — rumejší (rumlejší 251, 444, rumejchá 423, rumí 422)

śip’i 831, 834, 835 (šym- 834, šlem- 836)

močí 456–458

cmírá 224, 312

S          mžourá 518 nedubl., syčí 723, prcholí 755, s’ika 818, prská 727, ráchá 251, mrní 459, síbruje 325

N          padá mlha (mha, hma), padá rosa, prší mlha, srší rosa, hmla chčíje.

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty s významem ‚mží‘. Nářeční výrazy nemusejí být vždy plně ekvivalentní,
mohou vyjadřovat jemné rozdíly v intenzitě deště. Tak např. slovesa mží, mlží, hmlí a mhlí, odvozená od sub-
stantiva mlha, vyjadřují velmi slabý, drobný déšť vznikající z mlhy.

Vedle četných rozdílů lexikálních byly zaznamenány zejména rozdíly hláskoslovné (např. mrholí × mr-
houlí
; siholí × saholí; romejší × rumejší; mží × mlží × mhlí × hmlí). Za morfologickou považujeme diferenci ro-
× rousá.

Ve spisovném jazyce se k označení sledovaného významu užívá neosobních forem sloves mrholit, mžít
a kniž. mlžit. Nářečí si navíc uchovala některá další slovesa speciální a kromě toho se v nich často pro pojme-
nování daného přírodního stavu specifikovala slovesa s obecnějším významem ‚stříkat, kropit, činit mokrým‘,
např. kropí, siká, cmírá, močí, prská. U některých ekvivalentů se navíc uplatňuje příznak příslušného zvukové-
ho vjemu, který při dešti vzniká (např. srší, prská).

Dvojslovná označení typu padá (prší, chčíje) mlha (rosa apod.), několikrát nesouvisle zachycená v duble-
tách či tripletách s výrazy mrholí a mží, nebyla pro neúplnou ekvivalentnost do mapování zahrnuta.

3                 Na celoúzemní označení mrholí (ve stř. části čm. nář. a na pomezí střč. a jč. nář. oblasti v podobě mr-
houlí
) se navrstvují další ekvivalenty, z nichž nejrozšířenější je výraz mží, zabírající celé Čechy a zhruba záp. po-
lovinu Moravy s výběžkem k Prostějovu. Ze zbývajícího území je doložen jen roztroušeně.

Sloveso mhlí se soustředěněji vyskytuje na záp. a již. okraji Čech, v nář. čm, v sev. úseku střm. nář.,
v sz. úseku vm. nář. s přesahy do nář. slezských. Zapsáno bylo též na jihu nář. kopaničářských. Ze záp. a jz. okra-
jů Čech se dokládá též hlásková podoba hmlí. Porůznu byl zachycen také ekvivalent mlží (zejména na záp. a stř.
Moravě, ojediněle i jinde).

Pro záp. úsek střč. nář. je příznačné pojmenování srší; jeho nejzápadnější okraj s přesahem na Manětínsko
charakterizuje označení sychrá. Z pásu mezi Strakonicemi a Jindřichovým Hradcem se dokládají výrazy romej-
ší
a rumejší; z nejjižnějšího okraje jč. nář. je zachyceno slovo močí. Moravskokrumlovsko s přesahem do nář.
typu židlochovického uchovává starý výraz sije, který byl též zapsán v stř. části střm. nář. Z úseku mezi Svratkou
a Svitavou je doloženo pojmenování seží. V již. Čechách, na Moravě a ve Slezsku se porůznu vyskytují slovesa
rosí a rousá.

Zejména na Valašsku a rozptýleně též ve Slezsku se užívá výraz siholí, v povodí Ostravice podoba saholí.
Z Příborska a z úseku ostravického je doloženo pojmenování sačí. V přechodných nářečích česko-polských se
vyskytuje výraz sipí.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím.

4    cmírá  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu expr. slo-
vesa (Jg cmírati ‚šplíchat‘, SSJČ expr. ‚téci/lít slabým pra-
ménkem‘).

hmlí  jen nář.; ALJ Chodsko, Třešť — Od hmla, to přesmykem z psl.
*mьgla.

mhlí  jen nář.; Jg mhleti, mhlíti, SSJČ nář., hluž. mhlić, miholeć, mi-
holić
, mižolić — Nář. mhlít, mhlet, to z psl. *mьgla.

mlží  SSJČ kniž., Kl mlhnúť — Od mlha, to přesmykem z psl. *mьgla.

močí  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu (SSJČ močiti
‚činit mokrým, svlažovat‘).

mrholí  Jg též meholiti, SSJČ, Bš též mholit han.; SSJ — Snad z ko-
řene
*mъrg-; týž kořen bez r je v mží; viz tam.

mrhoulí  jen nář.; Kt mrhoulati — Změnou zdlouženého ó v ou z mr-
holit
; viz mrholí.

mrní  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Kt mrnidlo ‚plačtivý
člověk‘, mrněti ‚poplakávat‘).

mží  Jg, SSJČ, pol. mży — Patrně od mha, to metatezí a odstraněním
pobočné slabiky z psl.
*mьgla; podle Mch souvisí psl.
*mъžiti s kořenem *mьg-.

mžourá  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu pův. sloves
mžourat na základě existujících homonym mžíti ‚mrkat,
mhourat‘ a
mžíti ‚mrholit‘.

prcholí  jen nář.; Bš val. — Kontaminací prší a mrholí.

prská  v sled. významu jen nář.; Bš prskať ‚pršet, padat‘ laš. —
Specifikací významu (Jg i SSJČ ‚rozstřikovat se s ostrým sy-
čivým zvukem‘).

ráchá  jen nář. — Patrně souvisí s obl. čes. ráchat se ‚máchat se,
brouzdat se‘,

romejší  jen nář. — Viz rumejší.

rosí  jen nář.; Kt „o drobném dešti“ na Ostravsku, SSJČ nář.; Bš ro-
siť
‚málo sprchnout‘, SSJ rosiť, pol. rosić — Z psl. *rosa.

rousá  v sled. významu jen nář. — Od rosí (viz tam) přechodem
k vzoru
dělat s doprovodným dloužením kmenové samo-
hlásky.


rumejší  jen nář.; Kt též rumejchati, SSJČ nář., ALJ rumějšit, runěj-
šit
— Nejasné.

sačí  jen nář.; Kt sáčí ‚hustě prší‘, Bš sačiť laš. — Snad k psl. *sęknǫ-
ti
/sakati ‚vlhnout‘.

saholí  jen nář.; Kt na Ostravsku, Bš śaholiť laš. — Viz siholí.

seží  jen nář. — Nejasné.

síbruje  jen nář. — Nejasné. Nelze vyloučit souvislost s něm. sieben
‚sít‘.

siholí  jen nář.; Kt též sihlačit na Moravě, Slovensku, SSJČ nář., Bš
též
sihláčit val., laš., SSJ siholiť nář. — Kontaminací sít a mrholit (viz tam).

sije  v sled. významu jen nář. (SSJČ síti ‚roztrušovat, rozhazovat ve
větším množství‘ „vítr žene mračna a seje chladný déšť“
kniž., Bš Kunštát, pol.
siać ‚hustě padat‘ (o dešti), SSJ osie-
vať sa
‚hustě padat‘ (o dešti), ‚pršet‘) — Z psl. *sьjǫ, siti.

siká  jen nář.; Kt — Z psl. iter. *sikati, z psl. *sьčǫ, sьcati ‚močit, stří-
kat, kropit‘.

sipí  jen nář.; pol. siąpić ‚mžít‘ — V návaznosti na polské jazykové
území.

síří  v sled. významu jen nář. — Nejasné. Snad souvisí s psl. *syrь ‚vlhký‘.

smrholí  jen nář. — Z mrholí prefixem s- (snad kontaminací se spr-
chá
).

srší  v sled. významu jen nář. (Kt sršeti „liják sršel“, SSJČ sršeti
expr. ‚pršet‘, ‚crčet‘ „déšť sršel“ říd., SSJ
sršať ‚řinout se, cr-
čet‘ (o tekutině, říd.) — Specifikací významu pův. zvukoma-
lebného slovesa.

syčí  v sled. významu jen nář.; Bš syčať ‚drobně silně pršet‘ —
Specifikací významu pův. zvukomalebného slovesa (Jg ‚stří-
kat‘).

sychrá  v sled. významu jen nář. — Od předpokládaného *sychrati.

5    mží Po 1, Ju 1, 3–5, Ru 2, 3 — mži Po 1, Ju 2 — mrholí Ju 6, Ru 4 — mrholi Ju 2 — siholí Ju 7 — syčí Ju 7

6    —

Ši