ČJA 2

155 větrný vír (1544) — mapa s. 349

1    M         vír — vejr (vér 636, 665, 678, 679)

rarach

rarášek (radášek 123, 149, 212, harášek 112)

prašivec

cholomout (-mut 453, -mot 440)

chumel 414, 415, 422 (chumelec 461)

točák (točivec 205, 206, 519, točilek 626)

fochr — fuchr (fukr 321) — fufr (též 324, 441, též fofrňík 203, 210, fofr 248, 251)

meluzína

poledňík (též 254)

poledňák 609, 743

poledňíček

poledňice

čert 230, 334, 335 (čertovo kolo 239, 328, čertova veselka / č. svadba 226, 237, 719)

čert se žeňí

vjetřice

povjetrňice 118, 119, 128, 129

povjetří

vjetrňík 307, 309, 331

vichr (vichr 726, 740, 754, vícher 755) — vjechar (vi- 302, ví- 301)

víchorec (víchor 730)

povíchr (-er 748, 808, 812, 815, 822, 824, 825, 828, 832)

vyrbel 818, 819

šotek

S          čertovo hovno 659, metelec, 452, metelice 452, mlejnek 461, poševica 751, rádvint 306, svinski hovno
441, 667, škrítek 728, šóstek 638, vjehíř 317, vjejíř 717, vjetrnej mlejn 514, vrťák 642, zatok 819, zlé
vjetr 637

2                 Na mapě je zakresleno rozšíření nářečních pojmenování pro větrný vír, tj. prudký točivý pohyb vzduchu
kolem svislé osy. Jde o meteorologický úkaz poměrně vzácný, omezený na nejteplejší dny a nejteplejší části dnů
v roce. Lze jej pozorovat kolem poledních hodin zejména na prašných cestách nebo na loukách při sušení sena,
kdy se za naprostého bezvětří začne náhle vířit a zvedat prach nebo seno. Tato nezvyklost, nenadálost má v sobě
jistou tajuplnost, jež našla odraz i v pojmenováních. V představách lidu je větrný vír spojován s nadpřirozenými
bytostmi, přírodní jev je pojmenováván označením jeho domnělého původce (např. šotek, rarach, skřítek, melu-
zína
, čert, též čarodenice Ru 5, bosorka Ju 7). Pojmenování vycházejí často z představy točivého pohybu (točák,
cholomut, chumelec, vír, vrták, vrbel, mlýnek, zátok) nebo je název motivován časem jeho nejčastějšího výskytu
(poledník). Rada označení je přenesených z pojmenování náhlého, prudkého, nárazového větru (vichr, větřice,
víchorec, povichr, povětří).

Slovo vír má kromě hláskové podoby shodné se spis. jazykem také podobu vejr, střm. vér. Tyto formy uka-
zují patrně na výchozí tvar výr, srov. rus. dial. vyrь, byrь. Lze pomýšlet také na souvislost s pozdější depalatali-
zací a s širší výslovností i-ového vokálu po souhlásce v. Nelze tu vyloučit značnou roli expresivity.

Ve městech položka nebyla zkoumána.

3                 Repertoár nář. pojmenování pro větrný vír je mimořádně bohatý a zejména v Čechách jsou výrazy poměr-
ně sémanticky jednoznačné. Zdá se, že na vých. Moravě a ve Slezsku sledovaný přírodní jev neměl zvláštní ter-
mín, že se větrný vír názvem nelišil od pojmenování vichru, vichřice s nárazovým větrem. Tato pojmenování
(zejména povichr, povětří, víchr) se tam vyskytují často dubletně vedle vír. Toto slovo, ačkoli se zde hojně šíří,
má tu namnoze stále ještě povahu slova nového, přejatého. Uvedený výraz (vír) se nedubletně vyskytuje ve dvou
od sebe oddělených oblastech, a to na malém území stř. a záp. Čech a na střední Moravě. Široké okraje zkou-
maného území jsou pak charakterizovány příznakovými nářečními výrazy.

Na Roudnicku s přesahy na Mladoboleslavsko se rozkládá oblast výrazu točák, od ní směrem na východ
až na Královéhradecko leží rozsáhlé území s výrazem rarášek, dále se ve vých. polovině svč. nářečí s přesahem
na celé Zábřežsko a v mikroareálu na sz. Brněnsku vyskytuje oblast slova větřice. Jzč. nářečí jsou charakterizo-
vána výrazy prašivec (již. úsek), vichr (Strakonicko a Klatovsko; na Domažlicku v hláskoslovné obměně věchar
a na Uherskobrodsku v podobě víchr), fufr (Příbramsko), fuchr (Plzeňsko), fochr (jz. Rakovnicko). Rozsáhlé
území vých. části střč. nářečí, přilehlý úsek čm. nářečí, Třebíčsko a Znojemsko se vydělují výrazem poledník
(v slovotvorné variantě poledníček na již. okraji uvedeného území a v rodové obměně polednice na Ledečsku
a též na Uherskobrodsku).

Mikroareály v Čechách tvoří ještě výrazy cholomout (Jindřichohradecko a vých. Českobudějovicko),
chumel (sv. Strakonicko), šotek (Kolínsko), meluzína (Strakonicko), povětrnice (Náchodsko s Kladskem),
větrník (sev. Klatovsko) a čert, čertova veselka, popř. obrat čert se žení (zejména mezi Rakovníkem
a Příbramí).

Na větší části Moravy převládá slovo vír, jen již. a vých. okraj má nezřídka v dubletách výrazy další,
– a jak už bylo uvedeno – víceznačné, a to Břeclavsko a jz. Uherskobrodsko víchorec, větší část Slezska a sev.
Valašsko povichr, již. okraj slez. nář. a sev. okraj střm. nářečí povětří.

4    čert  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

čert se žení  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚plískanice s vichřicí‘) —
Expresivn
í metaforické vyjádření.

čertovo hovno  jako sousloví jen nář. — Expresivní slovní spojení.

fochr  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast. ‚fukar, ‚vějíř‘) —
P
řenesením významu slova přejatého z něm. (Fächer ‚vě-
j
íř‘).

fufr  jen nář. (SSJČ zast. fofr, ‚fukar‘, ‚vějíř‘) — Obměnou z fofr a pře-
nesen
ím významu slova přejatého z něm.

fuchr  jen nář. — Obměnou z fochr, viz tam.

cholomout  jen nář.; Jg cholomot, Kl cholomut — Od kolotati ‚vířit,
to z kolo-motati; p
ův. cholomot (srov. bod 440). Slovo expre-
sivn
í, proto četné obměny.

chumel  v sled. významu jen nář.; Jg též chomol (též ‚bouřlivý vítr,
vichr
) — Ze staršího chomol ‚bouřlivý vítr, to z cholomot,
viz cholomout.

meluzína  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚kvílivý, skučivý vítr
a ‚mytologick
á bytost – zosobnění takového větru) —
P
řenesením významu.

metelice, metelec  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu
(SSJ
Č též metel ‚chumelenice).

mlýnek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

poledňák  v sled. významu jen nář. — Od adj. polední.

polednice  v sled. významu jen nář. — Od adj. polední. Přenesením
v
ýznamu (SSJČ ‚mytologická bytost objevující se v poled-
ne
).

poledníček  v sled. významu jen nář. — Dem. k nář. poledník, viz tam.

poledník  v sled. významu jen nář. — Od adj. polední.

poševice  jen nář. — Nejasné.

povětrnice  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ
‚bytost l
étající povětřím).

povětří  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚prudký vítr, Kt povětřice
‚vich
řice) — Přenesením významu.

povichr  v sled. významu jen nář. (Jg i Bš ‚bouřlivý vítr) —
P
řenesením významu.

prašivec  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (Jg ‚ďábel,
plivn
ík, SSJČ zast., nář. ‚strašidelná postava). Lze vidět
i p
římou souvislost se slovem prach (podle důsledku: zvedá-
n
í prachu).


rádvind  jen nář. — Přejato z něm.

rarach  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (Jg u sta-
r
ých Slovanů duch, který dělal vichr“).

rarášek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ též
radášek n
ář. ‚plivník, na dvoře počal rarášek točit pra-
chem“); dem. k rarach, viz tam.

skřítek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ, SSJ
škriatok u obou ‚
šotek, hospodáříček).

svinské hovno  jako sousloví jen nář. — Expresivní slovní spojení.

šotek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚rará-
šek, čertík).

šoustek  jen nář. — Od slovesa šoustat.

točák  jen nář. — Od slovesa točit.

vejr  jen nář. — Snad diftongizací předpokládaného výchozího výr.

věchar  jen nář. — Z psl. *vichrъ; -ě- podle větr-, popř. od *vějati; -a-
je vkladn
ý vokál odstraňující pobočnou slabiku, podle Mch
je samohl. -a- jihoslavismus; p
řenesením významu.

vějíř, věhíř  v sled. významu jen nář. — Od nář. vějice (Kt ‚velký
v
ítr) adideací, popř. přenesením významu, srov. fochr, fufr,
fuchr, event. kalk n
ěm. Fächer ‚vějíř‘.

větrník  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚vě-
trn
ý mlýn).

větrný mlýn  v sled. významu jen nář. — Slovní spojení, srov. mlý-
nek.

větřice  jen nář. (SSJČ ‚vichřice zast. a nář., Bš ‚vichr nebo bájná by-
tost takov
ý vichr působící‘) — Od vítr.

víchorec  jen nář. (SSJČ ‚vichřice zast. a nář.) — Od nář. vichor
(s vkladn
ým -o-). Přenesením významu. Viz vichr.

vichr  v sled. významu jen nář.; Jg vicher i vícher, hluž. wichor
(SSJ
Č též vicher zast. a vichor zast. a nář. ‚vichřice) — Psl.
*vichrъ ‚siln
ý větrný vír, společný základ jako vír, viz
tam.

vír  Jg, SSJČ, SSJ, pol. wir — Nejspíše od ví-ti ‚vinout příponou -rъ.

vrbel  jen nář. — Přejato z něm. (Wirbel ‚vítr, víření‘).

vrťák  jen nář. — Od vrtět ‚krouživě pohybovat.

zátok  jen nář. — Od zatočit.

zlý vítr  jako sousloví jen nář. — Popisné pojmenování, vlastně ‚vítr,
vyvol
ávaný zlým (duchem).

5    vír Ju 2 — fofr Ru 2, 3 — vjetřice Ju 1, 4 — povjetrňice Ju 2 — vjetřeňice Ju 2 — šotek Ru 4 — čarodeňica Ru 5 — bosorka Ju 7

6    AJPP 341

Bh