ČJA 2

154 stmívá se (1492) — mapa s. 347

1    M         tmí se (śe 833–836)

stmívá se (setmívá se 223, 306, 406, 428, 438, 443, 449, 450, 452, 455, 605, ze- 804, 807, 810, 823,
stmivá sa 746, 757, s’c’-, ść-, šč-, srov. PRO D5bcd, s’e/śe 827–829, 831, 832, 834, 836)

šeří se (šíří se 439)

šírá se (též 639)

sešeřívá se 122, 245, 505 (zešeřívá se 626, 628, 630, 685, 732, 742, sešeřuje se 439, zešeřuje se 816)

smrká se 250, 304 (zmrká sa 725, 753) — smráká se (zmráká se 627, 677, 733)

soumrká se (též soumračí se 255, 409)

smrkává se (zmrkává se 641, 710, 712, 713, 728, 731, 736, 744, 752)

večeří se 680, 702, 755, 757

kvíčeří se 644, 649 (skvíčeřívá se 717)

zvečeřívá se

zešemřívá sa 726, 752

N          ďelá se tma 303, 418, 438, 439, ďelá se šero 454, ďelá se soumrak 428, je šero 129, je šíráňí 310, je soumrak 444, je (nastává, začí-
ná) kvíčerek 508, je na śćmyfke 833, začiná se tmňet 625

2                 Výzkum byl zaměřen na zjištění nář. ekvivalentů spisovného slovesa stmívá se. Lexikální diference dopl-
ňují rozdíly slovotvorné (např. šeří se × šírá se, večeří se × kvíčeří se).

Jsou doložena také imperfektiva. Ta se tvoří od sloves prefigovaných, mezi nimiž je nejčastější prefix s(e).
U této předpony (zvláště před v a sonorami) převládá směrem k východu sledovaného území znělá výslovnost
z-/ze-. Tuto znělou výslovnost předpony s-/se- na mapě nesledujeme, neboť uvedený jev je v plném rozsahu za-
chycen na mapě I-141 umlít. Viz též V-295a sebrat, V-295b sešit.

Na mapě rovněž neregistrujeme asibilaci u slovesa tmí se a jeho odvozeniny stmívá se. U výrazu tmí se se
původní ť- chová stejně jako ve skupině ťe (c’-, ć-, č-), srov. PRO D5bcd. Skupina sť- se u slovesa stmívá se vy-
víjela dvojím způsobem. Jednak došlo k její depalatalizaci (sť- > st-), jednak se změnila v s’c’-.

Sloveso šeří se a jeho slovotvorná varianta šírá se má vedle významu ‚stmívá se‘ také význam ‚rozednívá
se, svítá‘, srov. II-151 rozednívá se, svítá.

Nejčastějším odvozovacím základem jsou substantiva (tmí se, večeří se), méně adjektiva (šeří se).

Z mapování jsme vyřadili spojení typu dělá se tma, je šero, začíná se tmět, neboť je nepokládáme za ustá-
lené frazémy.

Města do nář. výzkumu zahrnuta nebyla.

3                 Výraz stmívá se se vyskytuje na téměř celém zkoumaném území. Základové sloveso tmí se se nachází na
sev. Valašsku, dále zejména na Frýdecku, na území přechodných nářečí čes.-pol. a na severním Opavsku, od-
loučeně pak na Benešovsku a Příbramsku, ojediněle i jinde.

Pro zhruba záp. polovinu Čech je charakteristické sloveso šeří se (často v dubletě se stmívá se). Objevuje
se rozptýleně i na většině zbývajícího území (soustředěněji na Vsetínsku a Frenštátsku). Jeho derivát šírá se tvo-
ří areál na Domažlicku. Další odvozenina sešeřívá se je ojediněle na jihovýchodě Čech a ve vm. dialektech.

Na Prachaticku a Českobudějovicku dominuje výraz soumrká se. Sporadické je smrká se, např. na
Valašsku. Jeho hlásková obměna smráká se se objevuje roztroušeně zejména v jzč. nářečích, ojediněle i jinde.
Derivát smrkává se byl zapsán porůznu v severovýchodních Čechách a častěji na Slovácku.

Sloveso večeří se bylo zachyceno na Lipnicku a v kopaničářských nářečích. Kvíčeří se má Zábřežsko
a dolská nářečí. Odvozenina svečeřívá se je soustředěněji na Tišnovsku a Židlochovicku.

4                 Doklady z příslušných slovníků jsou ponechány v infinitivu.


kvíčeří se  jen nář. — Od nář. adv. kvíčeru ‚v podvečer.

sešemřívá se  jen nář.; Kt zešemřívati se — Podle Mch se základové
sloveso skl
ádá ze zesilovacího prefixu če- > še- + *mříti ‚ne-
z
řetelně se jeviti, šeřiti, pravděpodobně však jde o zkřížení
sloves šeřit a smrákat, smrkat.

sešeřívá se  Kt dok. sešeřiti se, SSJČ sešeřívati se, zešeřívati se, SSJ
dok. zošeriť sa — Od sešeřit se, viz
šeří se.

smráká se  Jg i SSJČ smrákati se, SSJ zmrákať sa — K psl. kořeni
*mork-, to st
řída kořene merk-, viz smrká se.

smrká se  Jg i SSJČ smrkati se, SSJ zmrkať sa — Od mrkat se ‚stmí-
vat se
(psl. *mьrkati).


smrkává se  Jg smrkávati se, SSJČ dok. smrknout se, SSJ zmrkávať
sa
— Od smrkat se, viz smrk
á se.

soumrká se  Jg soumrkati se, SSJČ dok. soumračiti se zast. — Od
p
ředpokládaného *soumrk.

stmívá se  Kt stmívati se, SSJČ stmívati se, setmívati se říd., SSJ
stmievať sa, zotmievať sa — Od stmít se, viz tm
í se.

svečeřívá se  Jg též svečeřiti se, SSJČ svečeřívati se, SSJ zvečerievať
sa
— Od svečeřit se, viz ve
čeří se.

šeří se  SSJČ šeřiti se, SSJ šeriť sa, hluž. šěrić, dluž. šeriś, pol. sza-
rzeć się
— Od šerý, srov. II-151 rozedn
ívá se, svítá.

šírá se  SSJČ šírati, šírati se obě kniž. a nář. — Zařazení do 5. třídy

slovesné provázeno hláskovými alternacemi, viz šeří se.
Srov. II-151 rozedn
ívá se, svítá.

tmí se  Jg i SSJČ tmíti se, SSJ tmiť sa, dluž. śmi śe — Psl. *tьm-ěti, to
od *tьma.


večeří se  jen nář.; Jg večeřiti se, SSJ večeriť sa — od večer.

5    stmívá se Po 1, Ju 2–7, Ru 4, 5 — stmívá sa Ju 7, Ru 5 — stmivá se Ju 4 — setmívá se Ru 3 — šeří se Ru 2 — zešeřívá sa Ju 7 — smrkává se
Po 1, Ju 2 — smrkuje se Ju 1, 2 — smr
áči se Ju 2 — zvečeřívá se Ju 6

6    —

Mj