ČJA 2

149 dolní (1233) — mapa s. 339

1    M         dolňí (dolny 801) — dulňi (též 826, 834, 836)

doleňí

dolejňí

dolejší

spoí

ňižňi

2                 Nář. ekvivalenty adjektiva dolní, tj. umístěný, ležící dole, nízko nebo níže, naspodu, vykazují vedle lexi-
kálních rozdílů též diference slovotvorné (dolní × dolení × dolejší) a hláskoslovné (dolní × dulní).

Jako opozitum k horní byly nář. výrazy pro dolní zkoumány ve stejném kontextu, tj. ve spojení ‚dolní,
např. část obce, popř. v terénu‘ a ‚dolní, např. větev na stromě‘ (viz II-148 horní).

O dubletnosti označení dolní a spodní platí totéž, co o dubletě horní a vrchní: lexém dolní byl vázán pře-
vážně na kontext s částí obce, slovo spodní na kontext s větví stromu.

Také ostatní lexikální a slovotvorné varianty vytvářejí opozitní dvojice, např. doleníhoření, dolejšího-
řejší
, nižnívyšní.

3                 Hlavní lexikální protiklad mezi odvozeninami od základu dol- (na celém zkoumaném území) a výrazem
spodní (na většině Moravy s přilehlým pásem stř. a již. Čech a ve Slezsku) doplňuje okrajový regionalismus niž-
(v nejvýchodnějším Slezsku).

Slovotvorné varianty dolení a dolejší se územně shodují se svými protějšky hoření a hořejší/horejší stejně
jako obměna dolejní s hořejní (srov. II-148 horní).

Slovo spodní se vyskytuje většinou jako dubleta s výrazem dolní (ten jako jediný je doložen zejména
z vých. Čech a přilehlého Zábřežska), má však větší rozsah než jeho opozitum vrchní, na záp. zasahuje až
k Ledči nad Sázavou, řídce se dokládá i dále v Čechách, zejména v Polabí. Pro širší Opavsko je charakteristic-
ká hlásková varianta dulní.

4    dolejní  jen nář. — Z dolení, viz tam; -ej- analogicky podle dolejší.

dolejší  stč., Jg, SSJČ Příponou -(e)jší k základu dol-.

dolení  stč., Jg, SSJČ kniž. Příponou -ní k adverbiu dole.

dolní  stč. též dolný (ve jménech místních), Jg, SSJČ, SSJ dolný, pol.
dolny, hluž. dólny — K základu dol-.


dulní  jen nář. K základu dul- v návaznosti na polštinu (snad od
subst.
dół ,jáma‘).

nižní  stč., Jg, SSJČ též nižný, obě zast., SSJ nižný hovor., hluž. niž-
n
y K základu niž-.

spodní  Jg též zpodní, SSJČ, SSJ spodný, pol. spodni, hluž. spódni
K základu spod-.

5    dolňí Ju 1, 4, 7 — dolňi Po 1, Ju 2, 4 — doulňi Ru 3 — doleňí Ju 1 — dolejší Ju 3, 5, Ru 2 — dolejšňi Po 1, Ru 4 — spodňí Ru 5 — spodňi Ju 6

6    —

Fi