ČJA 2

146 příkop u cesty (1274) — mapa s. 333

1    M         příkop — křikop

příkopa (prjékopa 755, příkopka 649, 704) — kříkopa (křípoka 650, 684) — křípopa

zákop

zákopa

škarpa (škarba 516, 602, škarka 411, 419)

strouha — struha

stoka

pangejt — pankejt — panget (panket 156, 161, 162, 240, 304)

taluta (též kalut 138)

rygol (rikol 102)

járek 705, 713, 716, 72

taras 502, 517, 627, 634, 661

vodotok 443–445 (vorotok 444, 445, tok 444)

šreka 405, 414, 415

svjetlo 508, 616

rejha 161, 162

S          šanec 447

N          lajsna 606, lejsna 606, koryto 834, svodňica 630, multra 206

2                 Nář. pojmenování pro příkop u cesty se diferencují zejména lexikálně; dále byly zaznamenány rozdíly slo-
votvorné (příkop × zákop), v rodě (příkop × příkopa) a hláskoslovné (příkopa × kříkopa × křípopa). Všechny ná-
zvy mohou mít kromě námi sledovaného významu ještě jiný význam, a to buď přímo v jednom nářečí (např.
světlo, zákop), nebo v různých nářečích (např. strouha může někde označovat potok, jinde mlýnský náhon, taras
hromadu kamení vybraného z pole, zelené chvojí, zídku, podezdívku, hráz rybníka apod., panket je častější jako
okrajový pás silnice vedle příkopu). Některá pojmenování patřila původně do názvosloví vojenského (příkop,
zákop, taras, škarpa). Byla zapsána řada slov cizího původu, většinou z románských jaz. (taras, taluta, panget),
která k nám pronikla prostřednictvím cizích dělníků (ital. a fr.) pracujících u nás v 1. polovině minulého století
na výstavbě komunikací (hlavně železničních tratí, tunelů a mostů). Přímo z němčiny byly adaptovány výrazy
rýha a šreka.

3                 Proti nářečně rozrůzněné situaci v Čechách stojí poměrně jednoduchý nář. stav na Moravě a ve Slezsku.
Nejčastějším pojmenováním je slovo příkopa rozšířené téměř po celé Moravě (vyjma její jz. části). V pruhu po-
dél celého toku řeky Moravy a na sev. okraji vm. nář. byla zapsána hlásková varianta kříkopa, v sev. Slezsku, ve
zkoumaných bodech v Polsku a rozptýleně i jinde varianta křípopa. V střední části vm. nář. se objevuje v malé
míře slovotvorná obměna zákopa. Slovo příkop, shodné se spis. jazykem, je typické pro svč. nář. oblast, vých.
úsek střč. nář. a nejzápadnější cíp Moravy s přesahem na Jindřichohradecko, také proniká do mluvy mladší ge-
nerace ve městech. Nesouvisle v Čechách byla zapsána varianta kříkop a sv. od Plzně podoba zákop.

Výraz škarpa, hodnocený SSJČ též jako spisovný, je příznačný pro střč. nář. oblast, kde se vyskytuje častě-
ji jako pojmenování jediné. Odtud zasahuje do sousedních areálů. Na Moravě ho nacházíme rozptýleně v dubletě
se slovem příkopa, menší souvislý celek vytváří ve vých. Slezsku. V Čechách je časté i v pohraničních městech.

V jz. Čechách byly zapsány tři hlavní lexémy, jejichž areály se částečně prostupují. Je to slovo taluta (na
území mezi Benešovem a Českými Budějovicemi), dále stoka (mezi Klatovy a Jindřichovým Hradcem) a výraz
pangejt s hláskovou variantou pankejt (na západě Čech). S obměnou panget se setkáváme mezi Vysokým
Mýtem a Svitavami.

Slovo strouha se objevuje více či méně soustředěně především v záp. polovině Čech. Jeho hlásková vari-
anta struha vytváří areál na záp. Moravě. S oběma podobami se shledáváme též na Náchodsku a v širším
Podkrkonoší.

Ostatní výrazy mají jen omezený výskyt. Na hranici areálů slov pangejt a taluta je mikroareál s pojmeno-
váním šreka, záp. od Prachatic byl zaznamenán název vodotok. Slovo rygol se objevuje rozptýleně v Čechách
i na Moravě, járek řídce ve vm. nářečích, taras porůznu v záp. polovině Moravy, rýha na Litomyšlsku, světlo zá-
padně od Boskovic.

4    járek  v sled. významu jen nář.; Jg mor. a slc., SSJ jarok
Přenesením významu (SSJČ též říd. jár, jar vše ‚rýha vyrytá
na svahu vodou při jarním tání; stružka, žlábek‘). Viz II-133
járek.

kříkop  jen nář. — Asimilací na dálku z příkop. Viz tam.

kříkopa  jen nář.; Kt Zlínsko — Rodová varianta k kříkop. Viz tam.

křípopa  jen nář.; Kt Přerov — Z příkopa metatezí p-k-p > k-p-p.
Viz kříkop a příkopa.

pangejt, pankejt  jen nář.; Kt — Přenesením (SSJČ banket, panget,
panket
ob., pankejt nář., pankét nář., pangejt nář. ‚okrajový
pás silnice, železniční trati‘). Z fr. přes něm.
(Bankett).

panget  v sled. významu jen nář.; Kt Litomyšlsko — Přenesením. Viz
pangejt.

příkop  stč. (též ‚násep‘), Jg, SSJČ, pol. przykop ‚nespecifikovaný
podélný výkop‘ — Deverbativum od
překopat, stč. přěkopati
to od kopat (zemi motykou).

příkopa  jen nář.; Jg mor. a slc., SSJČ nář., SSJ priekopa, pol. przy-
kopa
‚nespecifikovaný výraz pro jakýkoliv příkop‘ — Rodová
varianta k
příkop. Viz příkop.

rigol  SSJČ, SSJ (Kt ‚stoka‘) — Z fr. prostřednictvím něm. (Rigol(e)).

rýha  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg též rejha ‚strouha‘,
SSJČ ‚protáhlá prohlubenina, stružka‘). Přejetím střhn.
rīhe.

stoka  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu (Jg ‚stoka‘,
SSJČ ‚umělá strouha k odvádění dešťové nebo přebytečné
vody‘). — Deverbativum od
stéci, to do psl. *tekti ‚plynout,
běžet‘.


strouha  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu (stč., Jg,
SSJČ ‚umělé otevřené vodní koryto‘). Od psl.
*struga. Srov.
II-134 potok.

struha  jen nář. — Viz strouha, -u- výsledkem starého krácení ve
dvojslabičných substantivech.

světlo  v sled. významu jen nář.; Bš Boskovicko — Motivace nejasná.

šanec  jen nář. — Přenesením významu (stč. pl. šancě ‚hradby, zá-
kop‘, Jg též
šanc ‚okop, zákop‘, SSJČ pl. šance zast. ob.
‚hradby, valy, násep‘). Z něm.
Schanze.

škarpa  Jg, Kt též škarba, SSJČ, Bš (též ‚příkop u železnice‘) — Ze
st. něm.
Skarpe.

šreka  jen nář. — Z něm. Schräge.

taluta  jen nář.; Kt též taluť, SSJČ nář. — Adaptací výrazu přejatého
z fr.

taras  v sled. významu jen nář.; Jg ‚podlouhlý příkop u polí a luk
proti vodě‘, ALJ Novopacko, Bučovicko — Přenesením
(SSJČ ‚navrstvený, narovnaný násyp z kamení nebo jiné
hmoty‘). Přejato ze staršího něm.
Tarrass (to z latiny).
Původně násyp z hlíny. Srov. II-125 hromada kamení vybra-
ného z pole, II-75 chvojí.

vodotok  v sled. významu jen nář. (Kt ‚na poli na odvádění vody‘) —
Přenesením významu (SSJČ zast. ‚vodní tok‘).

zákop  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Přenesením význa-
mu (SSJČ ‚hluboký příkop (zprav. s násypem) umožňující
krytí vojáků před palbou‘). Srov. příkop.

zákopa  jen nář.; Kt — Rodová varianta k zákop, viz tam.

5    příkop Ju 2, 4 — přikop Ju 2, Ru 4 — křikop Po 1, Ju 1, Ru 4 — kříkopa Ru 5 — járek Ju 2, 3, 7 — šanec Ju 5, 6, Ru 1–3 — kopanka Ju 7 — graba
Ju 1

6    ASJ IV 14, SSA 4.69

Om