ČJA 2

145 silnice (1272) — mapa s. 331

1    M         silňice (silňíce 115, 117, 129, 126, 160, 162, 211, 74, sílňice 118, 437, 445, 453) — selňice (selňíce též 161,
728, sélňica 634, 673) — slňice

silňic (silňíc 115, 117, 501, selňic 623, 627, 638)

cesta

cysarka (c’i- 803, 812, čy- 807, ťi- 814)

císařská (c. cesta 828)

hračeca 666

hracká (h. cesta 817)

hučňica

valcufka

válaná cesta 723

šoseja (šošeja 830, šaseja 818, 819, 830, šašeja 830)

2                 Mapa zobrazuje zeměpisné rozdíly v nářečním označení silnice, tj. uměle zpevněné široké cesty určené
k dopravnímu spojení. Vedle diferencí lexikálních byly zaznamenány též varianty slovotvorné, související s po-
stupem univerbizačním (např. císařská cesta × císarka) a substantivizačním (císařská cesta × císařská); morfo-
logickou povahu má rozdíl silnice × silnic. Nepravidelné obměny hláskoslovné byly doloženy zejména u po-
jmenování silnice (selnice, slnice, příp. sílnice). Obměna selnice je dvojího původu. V Čechách svědčí
o svébytném vývoji tautosylabického -il-, na Moravě je reflexem střm. změny i > y > e, jejíž rozsah byl zde za-
znamenán v mnohem větším rozsahu, než zachycují PRO – mapa F1a.

Slovotvorná motivace nářečních označení sledované reálie vychází ze základů substantivních (hradská, cí-
sařská
) a adjektivních (hučnice, valcůvka, silnice).

3                 Výrazná lexikální diferenciace je soustředěna na sv. část území českého národního jazyka. Zatímco
v Čechách a na téměř celé Moravě s výjimkou jejího sv. okraje bylo doloženo nedubletní označení silnice (s pří-
padnými slovotvornými a hláskoslovnými obměnami), je pro Slezsko s přilehlým Valašskem a sv. okrajem ná-
řečí střm. příznačné pestřejší lexikální rozrůznění. Na celém tomto území (kromě jeho sev. okraje) byl zazna-
menán ekvivalent cesta. Protože toto substantivum může mít širší význam ‚nezpevněná cesta‘, je zpřesňováno
dalšími atributy, které se po elipse výrazu cesta substantivizovaly. Pojmenování hradská se objevuje v sv. okra-
ji nář. vm., označení císarka, doloženému v reliktech už jen u starší generace zvláště v záp. úseku slez. nář., od-
povídá pojmenování císařská, které bylo zachyceno zcela ojediněle na Frýdecku a na Brněnsku. V záp. části
slez. nářečí s ojedinělými přesahy na sev. Valašsko se objevuje označení hučnice, ze sev. Těšínska byl zazname-
nán ekvivalent valcůvka. Hlučínsko charakterizuje přejaté označení šoseja.

U pojmenování silnice, které převažuje na ostatním území, byly doloženy vedle morfologické varianty sil-
nic
/selnic (Náchodsko, Brněnsko a Kyjovsko) četné obměny hláskoslovné. Podoba selnice byla zaznamenána na
širokém okraji jzč. nářečí a při vých. hranici nář. střč., odděleně se objevuje též v podkrkonošském úseku, vý-
razně pak převažuje na větší části nář. střm. Varianta slnice tvoří celistvý areál v záp. části nář. jzč. Podoby se
zdlouženou samohláskou (sílnice, sílnic, silníce) byly zaznamenány sporadicky v nář. svč. (Náchodsko,
Litomyšlsko). Označení v městských bodech odrážejí situaci ve venkovském okolí, ve střm. městech se objevu-
je i podoba silnic.


4    cesta  stč., Jg, SSJČ ve významu širším nepříliš široký pruh země
ušlapaný nebo projetý a zvlášť upravený pro chůzi nebo pro jízdu
menšími povozy‘, SSJ — Psl. *cěsta ‚volný průchod‘.

císarka  jen nář. — Univerbizací ze slovního spojení císařská cesta,
r v d
ůsledku depalatalizace.

císařská  jako substantivizované adj. jen nář.; SSJČ císařská


silnice ‚státní silnice v Rakousku-Uhersku — Sub-
stantivizovan
é adjektivum, elipsou ze slovního spojení cí-
sařská cesta
.

hradčice  jen nář. — Univerbizací ze slovního spojení hradská cesta
(silnice).

hradská  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ i hradská cesta zast. —

Substantivizované adjektivum, elipsou ze slovního spojení
hradská cesta.

hučnice  jen nář.; Jg i hlučnice, obojí mor. a slc. — Mch vyhúcaná
cesta
‚vyje
žděná‘, hučnice ‚jiná cesta než silnice, nejasné
(mo
žný též vliv lidové etymologie, od hlučnice, to univerbi-
zac
í ze slovního spojení hlučná cesta, hu < hłu vývojem hlás-
ky ł).

selnice  jen nář. — Kmenové -e- souvisí jednak s redukcí samohlásky
i ve spojen
í -il-, jednak (na Hané) se změnou i > y > e. Viz sil-
nice.


silnic  jen nář. — Od silnice změnou morfologické charakteristiky.
Srov. I-186 sv
ětnice. Viz silnice.

silnice  stč. silnice i silná cěsta, Jg i silná cesta, SSJČ — Univerbizací
ze slovn
ího spojení silná cesta.

slnice  jen nář. — Skupina sl < sil analogií k případům zániku průvod-
n
ího vokálu u slabikotvorného l. Viz silnice.

šoseja  jen nář.; pol. szosa, hluž. šoseja — Přejato z fr.

valcůvka  jen nář. — Ze slovního spojení válcovaná cesta.

válená cesta  jen nář. — Sousloví cesta + válená ‚válcovaná‘.

5    silnic Po 1 — silňica Ju 6, Ru 5 — silňice Ju 1–4, 6, Ru 1–4 — drum Ju 1

6    ASJ IV 13:1a, MAGP 290, AJPP 340

Kl