ČJA 2

142 pěšina (1271) — mapa s. 325

1    M         pješina (pješinka 502, 620, 660, 664, 13, 49, 61, 91, 94)

steska (stezička 119, 137)

steška (též 143, 153)

stezňík

stežňík (též 130, 505)

chodňík (chodňíček 623, 641, 669, 670, 835, 836)

cesťička

rajštak

2                 V nářečních označeních pěšiny, tj. úzké cesty pro pěší, byly zaznamenány vedle rozdílů lexikálních (pěši-
na
× stezka × chodník) též slovotvorné varianty, odvozené zejména ze slovního základu stez-/stež- (stez-
ka
× stezka × stezník × stežník). V některých oblastech, pro něž je typická dubletnost či tripletnost v pojmeno-
vání, došlo k významové specifikaci jednotlivých výrazů, např. v svč. oblasti má slovo stezka význam ‚nahodilá
pěšina‘, kdežto stežník ‚vyšlapaná pěšina‘.

Při výzkumu se sledovaly i eventuální rozdíly v pojmenování lesní a polní pěšiny. Náš materiál však tako-
vé diference nepotvrdil. Výzkumem byla doložena též řada deminutiv (pěšinka, chodníček, stezička), ta však
byla do konečného zpracování pojata pouze v případech, kdy šlo o skutečná formální deminutiva. Z mapování
byla vyloučena ojedinělá označení stezka, pronikající zejména u mládeže a přejatá ze spisovného jazyka. Výrazy
pěšina, stezka a chodník jsou ve spisovném jazyce ekvivalentní.

Obdobný zeměpisný obraz se ukazuje i u rozšíření nářečního pojmenování pěšinky ve vlasech, srov. I-36.

3                 Základní lexikální rozdíly jsou vymezeny vcelku výrazně. Kompaktní areály tvoří pojmenování pěšina,
dokládající se z celých Čech (s malým přesahem na jz. Moravu) s výjimkou vých. poloviny nář. svč., a výraz
chodník, který zabírá vých. polovinu Moravy a celé Slezsko (západní hranice jeho výskytu je vymezena zhruba
linií Litovel–Znojmo). Oblast ležící mezi těmito areály patří pojmenováním tvořeným od slovního základu stez-
/stež-. Ze sousedního území sem pronikají výrazy pěšina a chodník. Derivát stezka zaujímá sev. část tohoto are-
álu (zhruba stř. úsek nář. svč.), na ostatním území směrem na jih byla doložena starobylá slovotvorná obměna
stežka. Pojmenování stezník/stežník se objevuje jako dubletní varianta v sev. polovině tohoto území a na záp.
Boskovicku. Označení cestička se dokládá v dubletě rozptýleně po celém areálu odvozenin od kořene stez-/stež,
souvislou oblast nedubletního výskytu pak tvoří na území západně od Brna. Jablunkovsko se vyděluje dublet-
ním označením rajštak.

Jazyková situace městská odpovídá vcelku venkovskému okolí, výrazy cestička a pěšina pronikají jako
pojmenování nová směrem na východ, kde se uplatňují zvláště u mladé generace.

4    cestička  Jg též cestinka, SSJČ i SSJ dem. k cesta — Z psl. *cěsta ,vol-
ný průchod‘.

chodník  Jg mor. a slc., SSJČ, SSJ — Deverbativum k chodit, to od
psl. *chodъ.

pěšina  Jg, SSJČ, SSJ říd. — Ze sousloví pěší stezka (srov. L.
Bachmann, Slovo stezka a souzna
čné názvy v češtině, NŘ
45, 1962, s. 192–201).

rajštak  jen nář. — Přejato z něm.

stezka  stč. stzě, Jg stez i steze, steza, všechna zast., Jg též stezek


dem., SSJČ, SSJ kniž. a zast. — Deminucí k stč. stzě, srov.
ste
žka.

stezník  jen nář.; SSJČ nář. — Od základu stez- analogií podle územ-
n
ě blízkého chodník.

stežka  jen nář.; Kt, SSJČ nář., pol. ścieźka, hluž. sćežka — Od psl.
*stьžьka, to dem. od *stьga.

stežník  jen nář.; Jg, Bš záp. Mor., SSJČ zast. a nář. — Od základu
stež- analogi
í podle územně blízkého chodník.

5    pješina Ju 1–4, Ru 1–4 — staza Ju 4 — stezňik Po 1 — chodňík Ru 5 — chodňik Ju 6 — cesťička Ju 5

6    ASJ IV 21:9a (chodník), AJŚ 202 (cesta v lese), AJPP 337 (chodník), AJPP 338 (lesní, pro ovce), AJK 194 (cesta v lese, průsek), AJK 195
(poln
í cesta), SSA 4.67, OLA 721, ALE 442

Kl