ČJA 2

140 pastvina (1208) — mapa s. 323

1    M         pastva

pastvina (pastvjyna 701)

pastvišťe (-íšťe) — pástvišťe (též 614) — pašťe (též 441)

pastvisko (pastvesko 651, 662, 664, pasvisko 813, pasfisko 818, 819) — pástvisko 608, 614

panek (-inek 745, 746, 749, 757, -enek 734, -jének 755, plt. -ýnky 750) — pasunek 718, 814 (paš- 827,
835, 836, poš- 833, 834)

pasuňk 641, 642, 733 (-i 718) — pasunk 643, 729, 735 (paš- 825) — pasink 727, 731

paša 816 (po- 831)

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pastviny, tj. pozemku, na kterém roste pastevní porost. K jeho označení
slouží především názvy se základem pas-. Některé z nich (pastva, pastvina, pastviště, pastvisko) jsou též sou-
částí slovní zásoby spisovné češtiny.

Pojmenování pastva má už v stč. vedle abstraktního významu dějového ‚pasení‘ i konkrétní významy ne-
dějové, mezi nimi i místní ‚místo, kde se pase dobytek, husy apod.‘ Tuto skutečnost dosvědčuje také náš vý-
zkum.

Do mapování nebyly pojaty názvy označující primárně určité typy pastvin (např. draha, viz mapa II-141
draha, obec, občina apod., viz mapa II-139 obecní pozemek, výhon ‚místo, kam se dobytek vyhání nebo kudy se
honí na pastvu‘, příhon poněkud zast. ‚pruh mezi poli, řidčeji cesta vedoucí z obce, kudy se honí dobytek na
pastvu‘, aj.), jež zůstaly většinou uchovány v povědomí nářečních mluvčích vlivem stejně znějících pomístních
jmen.

K doplnění a zpřesnění celkového zeměpisného obrazu bylo využito jak nář. materiálu z KLA, tak po-
místních jmen. Ve městech výzkum prováděn nebyl.

Vedle bohatých slovotvorných diferencí (pastva × pastvina × pastviště × pastvisko × pasínek × pasuňk
× paša) byly zjištěny i rozdíly hláskové (např. pastviště × pástviště × paště). V Čechách byl suf. -iště zachycen
též se starou délkou (-íště). Na mapě nebyly tyto varianty sufixu rozlišovány, protože se vyskytovaly promíšeně
a protože forma -íště byla poměrně málo zastoupena.

3                 Na zkoumaném území tvoří výrazné areály pojmenování pastvina, pastviště, pastvisko a pasínek.
Nejrozšířenější je název pastviště; vyskytuje se především v jzč. nář. (kromě Rakovnicka a širšího Plzeňska) a na
většině území dialektů střč. Ve vých. Čechách byla zachycena jeho hlásková varianta paště, na jz. Moravě pást-
viště
. Na Moravě a ve Slezsku zaujímá nejvýznamnější postavení slovotvorná varianta pastvisko. Je typická pro
střm. nář. (kromě jejich jz. a sev. okraje) s přilehlým Novoměstskem a Vysokomýtskem, pro již. a střední pás
vm. nářečí a velkou část Slezska. Výraz pastvina byl zachycen poměrně pravidelně v rozsáhlém areálu, jehož
jádro tvoří oblast svč. nář., k níž se přimykají na západě záp. okraje střč. a jzč. dialektů, na východě pak
Zábřežsko a záp. okraj Slezska. Na ostatním zkoumaném území se slovo pastvina vyskytuje jen rozptýleně.

Nář. výraz pasínek je typický pro střední a sev. část vm. nářečí (zde v návaznosti na sloven. území) a pro
Frenštátsko, podoba pasunek pro přilehlé Frýdecko a Jablunkovsko. Formy pasuňk, pasunk, pasink byly zazna-
menány zejména v již. části vm. nářečí a na přilehlém okraji střm. dialektů. Pojmenování pastva se vyskytlo spo-
radicky v Čechách a na Moravě, paša obdobně ve Slezsku.


4    pasínek  jen nář.; Jg mor. a slc., SSJČ též pasinek, oba nář., SSJ pa-
sienok
— Od základu slovesa pást (*pasti).

pasink  jen nář. — Mechanickým dotvořením singulárové formy pa-
sink
k pl. pasinky (původní sg. pasinek), a to příklonem k ji-
n
ému slovotvornému typu pod vlivem útvarů pasuňk, pa-
sunk
. Jak apelativní jména místní, tak toponyma užívala
často k označení složeného objektu (tj. např. pozemku sklá-
daj
ícího se z několika pozemků dílčích) formy plurálu nebo
plur
álií tantum.

pasunek  jen nář. — Mechanickým dotvořením singulárové formy
pasunek k pl.
pasunky (původní sg. pasunk), a to příklonem
k jin
ému slovotvornému typu pod vlivem podoby pasinek.
K tvoření srov. pasink.

pasunk  jen nář. — Viz pasuňk.

pasuňk  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Utvořeno od základu slovesa pást
formantem -uňk/-unk analogicky podle přejatých slov typu
verbovat
verbuňk.


pastva  stč., Jg, SSJČ říd., SSJ, hluž. pastwa Od základu slovesa
pást
.

pastvina  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. a hluž. pastwina Od pastva, suf.
-ina s v
ýznamem místním.

pastvisko  Jg, SSJČ, SSJ, pol. a hluž. pastwisko — Od pastva suf.
-isko (tj. morfologick
á varianta suf. -iště).

pástvisko  jen nář. — Podoba s nezkrácenou kořennou samohláskou;
viz pastvisko.

pastviště  stč. pastvišče/-ě, Jg, SSJČ, hluž. pastwišćo — Od pastva
suf.
-iště s významem místním.

pástviště  jen nář. — Podoba s nezkrácenou kořennou samohláskou;
viz pastvi
ště.

paša  v sled. významu jen nář.; Jg slc. a mor., SSJČ též paše, oba nář.
a sloven., SSJ, pol.
pasza Od základu slovesa pást.

paště  jen nář.; Kt — Haplologií z pastviště, viz tam. Podrobněji viz S. Utěšený, Draha – obciny – pasínky – lada, Onomastické práce 1, Praha 1966, s. 105–111.

5    pástva Ju 5 — pastvina Ru 2 — pastvišťe Ru 3 — pastvíšťe Ju 2, 3, 5 — pastvišče Ru 2 — pastvisko Ju 2, 6, Ru 5 — paša Ju 7 — pašařina Ju 7 — pašňák Ju 1, 2 — hutvajda Ru 1 — hutvajd Ru 3

6    —

Pl