ČJA 2

139 obecní pozemek (1209) — mapa s. 319

1    M         (v)obec (vobícka 139, 147, 160) — vúbec (bubec 503, 504, úbec 505)

(v)oina (vu- 616, 654, vopšina 113, 115) — (v)opcina (obecyna 706, 726)

opcizna (opsizna 454)

(v)obecňí, n. sg. (-ňé 755, -ňe 820, -ne 802, -ny 818, 819, vubecňí 518)

(v)obecňí, substant. adj.

(v)obecňice

obecňina 708, 747, 814

obecňa 710

(v)obecňík (-ňәk 611)

(v)obecňák

(v)obecňisko

(v)obecnost 233, 235, 620, 720

gminne, substant. adj., n. sg. 833, 835, 836 (gminski 834, 836)

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování obecního majetku, tj. především původních společných pastvin, ale
i lesů, míst na návsích, horších pozemků při potocích nebo na krajích obce.

Vedle nevýrazného lex. protikladu (většinové substant. adj. obecní × východoslezské nář. substant. adj. gminné, viz dále) se v získaném materiálu projevily především rozdíly slovotvorné (např. obec × občina × obecnice × obec-

ník × obecnisko), méně hláskové. Nář. ekvivalenty představují jednoslovná pojmenování se základem obec-
/obecň-/obecn-.
Ta však nejsou rozšířena rovnoměrně po celém zkoumaném území. Zejména v jzč. nář. chybě-
jí, neboť v této oblasti byly názvy obecního majetku častěji motivovány druhem konkrétního objektu než vlast-
nickým vztahem (např.
pastviště, pastvisko, draha, srov. mapy II-140 pastvina, II-141 draha). Tady se pak obec-
ní pozemky, na nichž se páslo, nazývaly stejně jako ostatní místa určená k pastvě. Z těchto důvodů nemohly být
tyto výrazy považovány za plně ekvivalentní.

V případě, že obci patřilo více objektů, napomáhala jejich rozlišování též příslušná pomístní jména (obsa-
hující jak základ obec-, tak i jiné základy volené podle nejrůznějších motivací).

Téměř na celém zkoumaném území (kromě většiny jzč. nář.) lze obecní majetek nazvat popisným dvou-
slovným pojmenováním složeným z adj. obecní (ojediněle gminné) a substantiva vyjadřujícího druh příslušného
objektu (obecní pastvina/pastviště/les/louka apod.). Tato pojmenování nejsou plně terminologická, a proto byla
na mapě uvedena pouze v případech, kdy v obci scházel skutečný nář. ekvivalent.

Aby byl dostupný obraz zem. rozšíření jednotlivých nář. ekvivalentů co nejúplnější, byl použit též starší
nář. materiál a pomístní jména z KLA.

Protetické v- (vobec-) bylo sice zjištěno zhruba v témž rozsahu, jak jej udává mapa PRO A3a, ale nedů-
sledně. V mnohých obcích žijí vedle sebe hláskové varianty vo-/o-.

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Na zkoumaném území jsou nejvíce rozšířena pojmenování obec a obecní. Výraz obec je soustředěn do
rozsáhlého areálu, který zahrnuje vých. a sv. oblasti Čech a v podobě vůbec přesahuje do čes.-mor. nář.; ojedi-
něle byl zaznamenán i jinde, zejména na okrajích Čech. Substantivizované adj. obecní bylo sice doloženo ze
všech nářečí zkoumaného území, ale jednotlivé oblasti se od sebe výrazně odlišují různou mírou využití tohoto
názvu k označení obecního majetku. Název obecní byl poměrně často zaznamenán v záp. polovině střč. dialek-
tů, na Mladoboleslavsku, na sev. a vých. okraji Čech, téměř důsledně ve střm. nář. a na většině území slezských
nářečí.

Ostatní pojmenování se vyskytují většinou jen rozptýleně a pouze některá z nich tvoří menší areály. Např.
výraz obcina se nachází poněkud soustředěněji v již. Čechách (podle S. Utěšeného, Draha – obciny – pasínky – lada,
Onomastické práce 1, Praha 1966, s. 105–111, byl v jzč. nář. dříve více rozšířen), mezi Rakovníkem a Příbramí
a odděleně v jz. části Valašska. Podoba občina tvoří mikroareál na sz. okraji střm. nář., mimo něj se vyskytuje
zcela ojediněle. V již. Čechách byl zaznamenán název obcizna, ve střední části vm. nář. obecnice, v sev. Slezsku
obecník (sporadicky i mimo tuto oblast).

Téměř na celém zkoumaném území (kromě většiny jzč. nář.) lze užít popisného dvouslovného pojmeno-
vání typu obecní pastviště (ve vých. Slezsku obdobného spojení gminné pastvisko/pole…). Mapován byl pouze
jejich nedubletní výskyt.

4                 Většina zaznamenaných pojmenování je odvozena od substantiva obec (odvozovací základ v podobě obec-, obc-, obč- s alternací
koncov
é souhlásky základu před sufixem -ina) nebo od adj. obecní (eventuálně obecný). Základem bylo psl. adj. *obьtь z *obь-tjь.
Vzhledem k existenci dvouslovných pojmenování lze u některých formací (např. obecnice) předpokládat, že jde o útvary vzniklé univerbi-
zac
í.

gminné  jen nář. — Odvozeno od nář. gmina (SSJČ nář. na Těšínsku
‚obec
, pol. gmina) v návaznosti na polské jazykové území.

obcina  jen nář.; stč., Jg, Kt obecina na Zlínsku.

obcizna  jen nář.; stč., Jg.

občina  stč., Jg, SSJČ hist. práv., SSJ.

obec  stč. též obcě, Jg, SSJČ ob. — Metonymické pojmenování.

obecňa  jen nář.

obecňák  Kt jako pomístní jméno, SSJČ slang.

obecní  jako substantivizované adj. jen nář.; stč. i Jg též obecný,
SSJČ též zast. a nář. obecný Adjektivum obecní bylo buď
substantivizov
áno (obecní), nebo bylo spojeno se substanti-
vem vyjad
řujícím druh objektu (obecní pastvina, obecní
pole
apod.).


obecnice  stč. obecnicě, Jg též vůbecnice, SSJČ zast. a nář.

obecník  jen nář.; Kt (Jg ‚obec).

obecnina  v sled. významu jen nář.; Jg.

obecnisko  jen nář.; SSJ obecnište.

obecnost  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. (stč. ‚společné vlast-
nictv
í, účast na něčem, Jg ‚společenství, pospolitost).

vůbec  jako substantivum jen nář.; Kt Krk., též ubec mor. — Nář. po-
doba slova
obec s protetickým v- a zdlouženou začáteční sa-
mohl
áskou v základu (stč. o- > ó- > ů-); v bodě 652 není vy-
lou
čen vliv horské změny o > u.

5    —

6    AJPP 328 3)

Pl