ČJA 2

125 hromada kamení vybraného z pole (1199) — mapa s. 297

1    M         hropka

hromadňice (-ic 119, hromádňice 645)

skála (skala)

skalka (š- 328, 330)

skalňice

skalice 245, 336

kaz

kázek 246, 257,411

kameňice

prizma (pryzma 682)

výskyď

N          taras, zítka, kameňí, hromada/hromátka/halda/kupa (kameňí/kamenu), hromaďisko, pahorek

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro hromadu kamení vybraného z pole. Ukládalo se podél pole nebo na
místo s horší kvalitou půdy.

Jednotlivé nář. ekvivalenty jsou soustředěny do mikroareálů, jejichž rozložení na zkoumaném území je
v podstatě vázáno na charakter terénu, zejména na kvalitu půdy. V oblastech, kde převládala menší kamenitá
pole, byly vytvořeny nejpříznivější předpoklady pro vznik příslušných nář. termínů. Na většině zkoumaného
území nář. ekvivalent neexistuje, bývá nahrazován opisy (viz oddíl N); o jejich neterminologické povaze svědčí
skutečnost, že je lze volně zaměňovat a že v mnohých nář. bodech v sousedství jejich výskytu často chybí jaké-
koliv označení. V nížinách s úrodnou půdou se přirozeně nevyskytují vůbec.

Nelze vyloučit, že polysémantické slovo taras, zachycené zcela ojediněle v již. polovině Čech, může
označovat sledovaný význam. Protože však nebylo pro svou nevyhraněnost zapisováno důsledně, nemohlo být
mapováno; srov. též mapy II-146 příkop u cesty, II-75 chvojí.

Vedle bohatého rozrůznění lexikálního se projevily též diference slovotvorné (např. skálaskalkaska-
lice
skalnice).

U výrazu skála nebylo možno v úplnosti zachytit staré „moravské krácení“, proto nebylo na mapě sledo-
váno. Rozsah tohoto hláskového jevu viz V-133.

3                 Mezi nejrozšířenější názvy patří hrobka (širší Podkrkonoší, podorlický úsek, vč. okraj), skála (nejvý-
chodnější část jzč. a střč. nář., oblast východně od Nového Města na Moravě, Boskovicko), skalka (východně od Plzně,
Příbramsko, Novoměstsko, střední Morava a střední pás vm. nářečí).

Zeměpisný obraz mikroareálů ještě doplňují některé nář. ekvivalenty další: skalnice (již. Čechy), kaz, ká-
zek
(již. a vých. okraj Čech s přilehlým pásem čes.-mor. nářečí), kamenice (oblast sev. od Boskovic a sev. okraj
vm. nářečí), hromadnice (Zábřežsko, Kladsko). Na vých. polovině Moravy byly zachyceny výrazy pryzma, vý-
skyď
(zejména Valašsko). Většina uvedených nář. ekvivalentů byla zaznamenána i jednotlivě mimo tyto nazna-
čené areály.

4                 K označení sledovaného významu byla většinou užívána pojmenování s původním významem širším:


hrobka  v sled. významu jen nář.; stč. ‚kupa, hromada‘, Kt
v Podkrkonoší ‚hromada kamení‘, SSJČ nář. — Dem. od stč.
hró (f.) ‚kupa, hromada‘. F. Cuřín (Kapitoly z dějin českých nářečí a místních i pomístních jmen, Praha 1969, s. 77–86) dospěl na základě studia pomístních jmen z Tereziánského katastru k závěru, že původní význam slova hrob byl ‚násep, hromada, kopec‘, ne ‚hrob, jáma‘.


hromadnice  jen nář. — Od hromada.

kamenice  v sled. významu jen nář.; Kt — Od kámen.

kaz  v sled. významu jen nář.; Jg též ‚místo špatně zorané‘ (stč., Jg,
SSJČ, SSJ, u všech ‚vada‘) — Od kazit (psl. *kaziti).

kázek  jen nář. — Dem. od kaz, viz tam.

pryzma  v sled. významu jen nář.; pol. pryzma ‚hromada kamení,
písku apod.‘ — Patrně přenesením přejatého výrazu prizma

,hranol‘ (SSJČ též prisma, obě kniž. a odb. ‚hranol, zpravidla
skleněný‘, v dřevařství ‚hranolovitě oříznutý kmen se stro-
movými oblinami na bocích‘, SSJ prizma ‚hranol, hlavně
skleněný‘).

skála  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování skála
‚kámen‘ i ‚souvislá masa kamene‘.

skalice  v sled. významu jen nář. — Od skála, viz tam.

skalka  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ — u všech dem. od
skála, pol. a luž. skałka od skała) — Od skála.

skalnice  v sled. významu jen nář. — Od skála, viz tam.

výskyď  jen nář.; Kt sloven, výskyď, výskyda — Podle Mch slovo označuje veškeré kořání (i s hlínou a kameny, tedy hromadu) vyvráceného stromu (srov. SSJČ vyskyť, výskyť (f.) sloven. ‚dolík po vyvrácených stromech nebo dobytých pařezech‘, SSJ výskyt ‚jáma po vyklučeném pařezu‘). Na Valašsku pak výraz znamená i hromady kamení, jaké bývají na mezích kamenitých políček (někdy jsou i porostlé kořeny a křovím). Snad od *sъ-kydnti sę; *vъz-kyd-ь znamená ‚něco nakupeného nahoru‘ (vъz-); prefix se mohl lidovou etymologií přetvořit podleprefixu vý- (podobně jako asi ve slově výstup /nahoru/).

5    hromada Ru 1 — hromátka kameňího Ru 3 — hromátka kameňi Ju 2

6    —

Pl