ČJA 2

124 hraniční kámen v polích (1195) — mapa s. 295

1    M         mezňík

mezák 748–750

súmezňík 741, 753

soumezňák 628, 732

námezňik 104, 112

patňík

kop’ec 834–836

cíl 301,302

d (hraňičňi sád 658)

sádňík

sádovec — sázovec 245, 255

hranečňík (-ňe- 831) — hraňičňík 462, 811, 816

hranečák (hranečňák 685, 825, 828) — hraňičák (hraňičňák 736, 737, hraňičář 704)

hraňičňi kameň (hraňičny kameň 801, 820, 832, hranečny k. 814, 822)

N          hranice 254, hraňica 82, hraňička 254, kámen 418, medza 755, súmez 757, hraňičňi kamen 42, hraňičňi kámen 63

2                 V nář. pojmenováních pro hraniční kámen v polích se projevily výrazné diference lexikální i slovotvorné
(např. sádsádníksádovec).

Ve spisovném jazyce slouží k označení sledované reálie jednak pojmenování s významem obecnějším
(hranečník, hraničník ‚hraniční kámen nebo vůbec předmět označující hranice, např. státní, obecní‘), jednak spe-
ciální termíny označující hraniční kámen mezi dvěma pozemky (mezník, zastaralý výraz sád). Po kolektivizaci
zemědělství reálie téměř zanikla. Dubletně se vyskytující termíny jsou v nářečí významově specifikovány jen
ojediněle: sádovec ‚kámen mezi poli‘, hraničák ‚kámen mezi katastry‘.

Pravidelné krácení -í- v příponě (např. hranečnik) má poněkud větší rozsah, než jak je uvedeno v PRO
A1b. Uplatňuje se navíc především na Holešovsku a sev. od Břeclavi.

Výzkum nebyl prováděn v pohraničních městech.

3                 Základní lex. rozdíly představují názvy mezníksádhranečník a jejich slovotvorné varianty. Většinový
výraz mezník zabírá téměř celé Čechy s malými přesahy na jz. Moravu. Vedle jiných pojmenování se základem
-mez- (mezák, soumezník, soumezňák) byl zjištěn též na moravsko-slovenském pomezí. Termín sád tvoří jed-
nak mikroareály na Klatovsku a Českobudějovicku, jednak rozsáhlý areál ve střední části střm. dialektů a v sev.
úseku čes.-mor. nářečí; na jihu na něj plynule navazuje slovotvorná varianta sádovec, na Žďársku a vých.
Brněnsku varianta sádník. Jen ojediněle byla zapsána podoba sázovec (Ledečsko). Pro většinu území Moravy
a Slezska jsou však charakteristická pojmenování se základem hranič-/hraneč-. Výraz hranečník zahrnuje ob-
last vm. nářečí s přilehlým okrajem nář. střm. a ve Slezsku především širší Opavsko. Podoba hraničák je zase
typická pro Zábřežsko, Litovelsko a převážnou část Slezska; její varianta hranečák se vyskytuje nejčastěji na
jz. části Valašska. Ve Slezsku se oblasti výskytu hranečník a hraničák většinou prostupují. Sousloví typu hra-
niční kámen
bylo doloženo především z česko-polského pomezí. Výraz patník, vyskytující se vždy v dubletě s ná-
zvem mezník, byl zaznamenán zejména na Roudnicku, Mělnicku a jvč. okraji. Na zkoumaném území byly spo-
radicky zjištěny ještě názvy cíl (Chodsko) a kopec (Jablunkovsko). Ve městech je situace v podstatě shodná
s venkovským okolím.

4    cíl  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ ciel oblast. (stč. ‚hranice‘) —
Přejato (střhn. zil).

hranečák  jen nář. — Univerbizací z hranečný kámen.

hranečník  Kt, SSJČ — Odvozeno od adjektiva hranečný.

hraničák  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Univerbizací z hra-
niční kámen
.

hraničník  Jg, SSJČ, SSJ (pol. granicznik ‚znak vymezující hrani-
ce‘) — Odvozeno od adjektiva hraniční.

hraniční kámen  Kt hraničný kámen, SSJČ též zast. hraničný ká-
men
, SSJ hraničný kameň — Sousloví.

kopec  v sled. významu jen nář.; Jg ‚mezní kopec‘, pol. kopiec, hluž.
kopc ‚hraniční hromada nebo kopec‘ (stč. ‚hranice‘) — Patrně
elipsou ze spojení hraniční, mezní kopec. Přírodní i uměle
navršené kopce mívaly při označení hranic stejnou funkci
jako hraniční kameny. Někdy byly do nich ještě vsazovány
i kameny.

mezák  jen nář. — Univerbizací z mezní kámen.


mezník  stč., Jg, SSJČ, SSJ medzník — Odvozeno od adj. mezní.

námezník  v sled. významu jen nář. — Odvozeno od adj. námezní, to
z předložkového výrazu na mezi.

patník  v sled. významu jen nář. (Jg ‚kámen zakulacený u vrat nebo
kdekoli na rohu v základu‘, SSJČ ‚ochranný kámen, obyčej-
ně postavený u silnice, na rozích budovy, u vrat‘ apod.) —
Odvozeno od adj. patní.

sád  Jg, SSJČ zast. — Od saditi, psl. *saditi ‚sázet, osazovat‘.

sádník  jen nář. — Odvozeno od adj. sádný.

sádovec  jen nář. — Odvozeno od adj. sádový.

sázovec  jen nář.; Jg. mor. — Viz sádovec; -d-/-z- patrně vlivem itera-
tiva sázet, psl. *sadjati.

soumezňák  jen nář. — Univerbizací ze soumezný kámen (SSJČ sou-
mezný
‚mající společné meze, hranice‘).

soumezník  jen nář. (Jg soumezník ‚polní soused‘) — Odvozeno od
adj. soumezný.

5    mezňik Ju 2–4 — mezňík Ju 5 — hraňičňik Po 1, Ju 6 — súmezňí kameň Ru 5 — flok Ru 2–4 — grenšejn, kámen Po 1

6    —

Pl

Tematicky jednotný celek tvoří mapy zobrazující uchování nář. geografických termínů hromada kamení
vybraného z pole
(II-125), žleb (II-127), grúň (II-128), úvar (II-130), grapa (II-131), ráztoka (II-129), járek (II-
-133) a draha (II-141). Aby byl obraz jejich zeměpisného rozšíření co nejpřesnější, byl nář. materiál získaný přímým výzkumem v terénu ještě doplněn údaji z KLA. Pokud se tato pojmenování uchovala v nářečí jako pomístní jmé-
na (Zgrapa atd.), jsou mapována samostatnými značkami.

Uvedené položky nebyly zjišťovány ani ve městech, ani v zahraničí.

V některých případech sledujeme nejen rozsah výrazu, ale i rozsah jeho jednotlivých významů.