ČJA 2

122 břidlice (121) — mapa s. 291

1    M         břidlice

břidla

křidlice

křidla 312, 313

šifr (šífr; též 321, šivr 117, 801, 804, šifrštán 750) — šyfer — šibr (též 651, 652) — šyber

šífra 646, 705, 750 — šibra 601, 805

kameň (kameňí 645)

bramor (bramór 643, mramor 628, 639)

N          přiklice 512, opuka 836, lópavica 637

2                 Sledovala se nářeční pojmenování střešní krytiny z přírodní břidlice. Kromě rozdílů lexikálních byly za-
chyceny i rozdíly slovotvorné (např. břidlice × břidla), rodové (např. šifr × šifra) a dále nepravidelné obměny
hláskoslovné (např. šifr × šibr). Rozdíly v kvantitě ve výrazu šifr/šífr nejsou územně vymezeny, a proto nebyly
mapovány. Průvodní vokál -e- v koncové slabice slov šifer, šiber ve Slezsku je jev pravidelný, týká se slov do-
mácích (věter, brater) i přejatých (srov. např. kumoter I-18 kmotr). Na mapách PRO však uveden není, neboť
se na lexiku v našem atlasu projeví pouze nepatrně.

3                 Základní protiklad tvoří téměř obecně čes. a zm. výraz břidlice, který vlivem spis. jazyka proniká i dále na
východ, a většinové mor. a slez. pojmenování šifr, doložené roztroušeně i ze svč. nář. oblasti.

Slovotvorná varianta břidla se vyskytuje poněkud soustředěněji v záp. Čechách, jinde jen vzácně a větši-
nou jako dubletní. Slovo křidlice bylo zaznamenáno rozptýleně zejména v záp. Čechách; z Manětínska je dolo-
žena varianta křidla.

Výraz šifr se ve Slezsku hláskoslovně diferencuje: záp. úsek slez. nářečí má podobu šibr; téměř pro celé
Slezsko (kromě záp. úseku) jsou však charakteristické formy s průvodním vokálem šifer, šiber.

K již. úseku hranice mezi oběma základními areály se přimyká nevelké území výrazu bramor (mezi
Brnem a Břeclaví). V centrálním úseku střm. nář. oblasti mezi Zábřehem a Prostějovem se rozptýleně vyskytu-
je označení kámen.

Pojmenování pro sledovanou reálii nebyla zaznamenána roztroušeně v celých Čechách (soustředěněji
v svč. a jzč. nář. oblasti) a na okraji vých. Moravy.

Ve městech se výzkum neprováděl.

4    bramor  jen nář. — Náslovnou disimilací z mramor, to přejato z lat.

břidla  jen nář.; Kt — Patrně od briti ‚řezat‘ (srov. čes. břitva). Pův.
název pro horninu, později přeneseně i pro střešní krytinu.

břidlice  Jg, SSJČ, SSJ bridlica — Formální dem. od břidla, viz tam.

kámen  v sled. významu jen nář. — Přenesením. U podoby kameň sta-
ré mor. krácení a změna -n > , viz IV-1 a V-132c.

křidla  jen nář.; Kt — Pův. *kri-dla (souvisí s krojiti) asi ‚odštěpek‘,


nebo adideací z břidla příklonem k slovesu krýt. (Srov. též
I-145 poklička.)

křidlice  jen nář.; Jg též škřidlice, SSJČ nář. — Formální dem. ke
křidla, viz tam. (Srov. též I-207 střešní taška.)

šiber, šibr, šibra, šifer, šifr  jen nář. — Přejato z něm.

šifra  v sled. významu jen nář. — Viz šifr.

5    břidlica Ju 7 — křidlice Ru 2 — šífr Po 1 — płočica Ju 7

6    —

Či