ČJA 2

121 větší plochý kámen (1217) — mapa s. 289

1    M         placák (placaťák 03)

placáč (plácáč 418)

placan 08,31,441

placek 63, 64 (plácek 07)

placka

placatý kámen (107, 108, 122, 125, 126, 150–152, 202, 204, 209, 210, 214–217, 223, 232, 236, 238,
239, 243, 248, 251, 303, 306–308, 311–313, 329, 330, 334–336, 401, 402, 404–406, 410, 413,
414, 436, 444, 447, 448, 450, 455, 01, 22, 25, 32, 503, 504, 627, 81, plecatej kámen 202, 306,
25, plackatej kámen 310)

pleskáč (plezgáč 712) — plaskáč

plesknáč 329, 334

plaščak 821, 82 (plaźok 832, 835, 84)

pleskatý kámen (248, 251, 256, 304, 307, 317, 402–104, 405–407, 412–417, 421, 422, 426, 434,
436, 442, 444, 446, 449, 450,454, 459, 503, 504, 511, 625, 634, 636, 648, 656, 667, 716, 720,
734, 736, 25, 44, 52) — plaskatý kámen (722, 743, 801, 806, 808, 812, 818, 81, ploskatý ka-
meň 722)

plesknatej kámen (301, 303, 313, 319, 322–324, 329, 334, 336, 337, 401, 431)

ploskáč (plozgáč 757)

plochák 414, 460 (plošák 66), plošňák 601

plocháč

plochej kámen 207, 403, 464, plochi kamen 95 (plochatej k. 510)

třepák 433, 446, 447

třepáč

třepatej kámen (402, 412, 414, 420, 422, 433, 444–447)

třepnatej kámen (301, 303, 307, 309, 318, 319, 332, 333, 431, 442, 443, tlepnatej k. 443)

plotna

břiła

šleda (šled 708) — šleta (šlet 702) — šlechta

šlopa

škrižla 755 (skrižala 833, 836, skřižo 835, 836)

N          dlažba 125, 220, dlažice 111, 121, 124a, 129, šyvrak 803, klumpa 135, plastr 677, flastr 714, hlušák 137, pražák 235, prahák 418,
deska 448, 42, pecka 83, násipák 746, šíbr(a) 237, 302, 318, šťíbra 237

2                 V nář. pojmenováních pro větší plochý kámen se projevila poměrně bohatá lexikální a slovotvorná dife-
renciace (např. placáč × pleskáč × třepáč × břila × šleda; placák × placáč × placan). Byly zachyceny též rozdí-
ly v rodu (placek × placka) a v typu pojmenování (placák × placatý kámen).

Za ekvivalentní pokládáme jen ty výrazy, které slouží k označení většího plochého kamene obecně. Názvy
kamenů upravených pro speciální účely (dlažice, dlažba, prahák, pecka ‚rohový kámen v základech dřevěnice‘),
případně názvy vztahující se k jedinému druhu kamene (šyvrak) nebyly mapovány.

Rovněž nebyly sledovány nář. obměny substantiva kámen v souslovích; tyto obměny viz IV-1 a V-132c. Viz též mapa II-130 pramen.

Ve spisovném jazyce se užívá k označení plochého kamene pouze dvouslovných pojmenování (plochý ká-
men
, placatý kámen). Jednoslovná pojmenování jsou jen nářeční nebo obecná.

Některé výrazy se základem plac-, plesk-/plask-, ploch- označují i jiné předměty plochého tvaru.

Adjektiva placa, pleskatý (plaskatý/ploský) a plochý považujeme již za samostatné lexémy.

Zejména v oblasti jzč. nářečí často koexistuje několik pojmenování dvouslovných i jednoslovných s růz-
nou mírou terminologické platnosti. V úplnosti nelze tuto skutečnost graficky zachytit, neboť máme k dispozici
jen mapy v malém měřítku. Šrafy tedy pouze naznačují, že se na příslušném území vyskytuje dvouslovné po-
jmenování (a to bez ohledu na jejich počet). Úplný výčet konkrétních sousloví a jejich přesné zeměpisné rozší-
ření je podáno v oddíle 1.

3                 Základní protiklad tvoří pojmenování se základem plac- a plesk-. Okrajově se k nim připojují názvy tvoře-
né od jiných lex. základů (třep-, šleda, plotna, břila, šlopa, škrižla). Výrazně se projevil též rozdíl v typu po-
jmenování (jednoslovná × dvouslovná).

Názvy se základem plac- jsou rozšířeny po celých Čechách, zejména však na území střč. a svč. nářečí
s přilehlým okrajem sz. Moravy. Názvy se základem plesk-/plask- jsou charakteristické pro oblast jzč. nářečí,
většinu Moravy a Slezska (kromě středního a sev. pásu vm. nářečí, Frenštátska a Frýdecka). Nář. ekvivalenty
s jiným lex. základem tvoří podstatně menší areály. Výrazný protiklad představují podoby placák a pleskáč.
Pojmenování placák je typické zejména pro oblast svč. a střč. nářečí a sz. okraj Moravy. Proniká též do morav-
ských a slezských měst a jzč. dialektů. Výraz pleskáč byl zachycen v jzč. nářečích a na většině Moravy
a Slezska. Ve Slezsku však mívá převážně podobu plaskač. Ostatní deriváty jsou méně časté. Pojmenování plac-
ka
bylo soustavněji zachyceno v sev. části svč. nářečí.

Dvouslovná pojmenování (placatý kámen, pleskatý kámen, plochý kámen, třepatý k. atd.) jsou soustředě-
na zejména do oblasti jzč. nářečí. Z adj. přívlastků je nejzajímavější třepatý/třepnatý, který má paralelu v jedno-
slovném výrazu třepák, třepáč. Varianta třepnatý (vedle plesknatý) byla zjištěna jen v záp. části jzč. nářečí, tře-
patý
pouze v jejich části jižní. V uvedeném areálu jzč. dialektů byly zapsány ještě některé (většinou sporadické)
názvy další: plotna (navíc také na jz. Moravě), pojmenování se základem třep- (třepáč, třepák, sousloví třepa-
tý/třepnatý kámen
), plochák, plocháč (též na Novoměstsku). Název ploskáč se dokládá jen z Uherskobrodska.
Pojmenování s jinými lex. základy jsou soustředěna v areálu zaujímajícím sev. polovinu vm. nářečí s přilehlým
úsekem Slezska. Na Valašsku je základní nář. ekvivalent šleda (podoba šlechta tvoří jižní, šleta severní část to-
hoto areálu). Sv. od Uherského Brodu bylo zjištěno pojmenování šlopa, na širším Vsetínsku, Frýdecku a Frenštátsku
břila. Zejména z Těšínska se dokládá výraz skřižala/skřižol. Ostatní zjištěné nář. ekvivalenty jsou zcela spo-
radické.

Ve většině měst zkoumaného území se užívá názvu placák. Pro městskou mluvu je typická slovotvorná
variabilita (placan, plošák atd.). Vliv tradičních termínů užívaných v blízkém okolí se příliš neprojevil.

4                 Pojmenování placák, placáč, placan, pleskáč, plesknáč, plaskáč, ploskáč, plochák, plošák, plocháč, třepák, třepáč jsou odvozena od
adjektiv placatý, pleskatý, plesknatý, plaský, ploský, plochý, třepatý. Vzhledem k existenci dvouslovných pojmenování lze zejména u forma-
cí se suf. -ák předpokládat, že jde o útvary vzniklé univerbizací. (Doklady ze slovníků se týkají adj. části dvouslovných pojmenování.)

břila  SSJČ íla zast. a nář. (Jg íla ‚drobný kámen, neutvrdlá opu-
ka‘) — Z břidla ‚břidlice‘ se změnou dl > l. K psl. *briti ‚řezat,
štěpit‘.


placáč  jen nář.

placák  Kt, SSJČ ob.

placan  jen nář.

placatý kámen  Jg placatý ‚ploský‘, SSJČ — Sousloví.

placek  jen nář. (SSJČ nář. ‚placka‘) — Viz placka.

placka  jen nář. (SSJČ ‚co svým tvarem připomíná placku‘, tj. pokrm
z těsta nebo těsto do plocha a do kruhu rozválené) —
Přenesením pojmenování na základě podobného tvaru.

plaskáč  jen nář.

plaskatý kámen  jako sousloví jen nář.; Kt plaskatý ‚ploský‘, SSJČ
říd., zast. a nář. — Sousloví; specifikující adjektivum je nář.
obměnou adj. plaský, viz plaský kámen.

plaský kámen  jako sousloví jen nář. (pol. płaski ‚ploský‘) —
Sousloví; specifikující adj. je jen nář.; bylo patrně i psl.
*plaskъ.

plaščák  jen nář. — Odvozeno od adj. plaský, viz plaský kámen,

pleskáč  jen nář.; Kt, SSJČ nář.

pleskatý kámen  jako sousloví jen nář.; Jg pleskatý ‚rozplesklý‘,
SSJČ zast. a nář. ‚plochý‘ — Specifikující adjektivum je nář.
obměnou adj. ploský, ploskatý.

plesknáč  jen nář.

plesknatý kámen  jako sousloví jen nář. — Specifikující adjektivum
je vytvořeno z adj. pleskatý analogicky podle desubstantiv
typu hornatý.

plocháč  jen nář.

plochák  v sled. významu jen nář.


plochý kámen  Jg plochý ‚ploský‘, SSJČ, SSJ plochý kameň
Sousloví.

ploskáč  jen nář.

plošňák  jen nář. — Odvozeno od adjektiva plošný, to od plocha.

plotna  jen nář. (SSJČ zast. ‚deska‘) — Přenesením pojmenování na
základě podobného tvaru.

škrižla  jen nář. — Patrně souvisí s krojiti, *(s)krei-, slovo možno chápat jako ‚odštěpek‘, srov. názvy skřidla, křidla v I-207 střešní taška a II-122 břidlice.

šleda  jen nář.; Kt šléda, SSJČ nář. ‚úlomek, kus kamene, kry apod.‘
— Nejasné.

šlechta  jen nář.; Kt — Nejasné, viz šleta.

šleta  jen nář.; Jg mor. ‚břidlice‘, Kt — Jistě souvisí s nář. pojmenová-
ním šleda. Jinak nejasné.

šlopa  v sled. významu jen nář. — Nejasné.

třepáč  jen nář. (Jg třepáček ‚placka‘).

třepák  jen nář.

třepatý kámen  jen nář. (Kt třepatý ‚ploský‘, SSJČ nář.) — Sousloví;
adj. třepatý odvozeno od třepat, jež má podobné významy
jako sloveso pleskat.

třepnatý kámen  jako sousloví jen nář.; SSJČ nář. — Adj. třepnatý je
utvořeno analogicky podle plesknatý.

5    placák Ju 2, 3, Ru 2 — placka Po 1, Ru 1 — placatej kámen Po 1, Ju 1, 5, Ru 4 — placatej kamen Ru 1, 2 — pleskáč Ju 4 — pleskatej kámen
Ru 3 — pleskatej kamen Ju 4 — pleskaté kameň Ju 6 — plásta Ru 3 — bobolaš Ru 2

6    AJPP 332

Pl