ČJA 2

116 prvosenka (1376) — mapa s. 273

1    M         petrklíč (peterklič 827, 828, 82, petrkluč 810)

petrove kluče pl. (peterkluče 830)

klučik

kropáček (kropáč 507, 633, 685, 703, 752) — krompáček 679, 685, 702 (krumpáček, krumpáč, krompáč
637)

klepáček 723, 744 (klepačka 749)

bukvička 620, 635, 646 (bukvice 506, 621, 622, 624, 642, 645)

kadrlka 707 (kadrla 743)

kohoutek 157, 221, 235

kuři stopka 824, 825, 83 (kuří stopa 738, 811)

kuříistek 747, 827, 829 (koži d. 835, kuřiist 814, 817)

kuří řiť 724, 739, 815

S          rukavička 807 nedubl., jarňíček 713 nedubl., husí smrt 162, kukačka 727

N          majovi kviťi 647, žloté rompálek 658

2                 Výzkum sledoval rozšíření nářečních výrazů označujících prvosenku, tj. jarní bylinu s okolíkem žlutých
květů (rod Primula). Pro sledovanou rostlinu existují ve spisovném jazyce dvě pojmenování, a to prvosenka
a petrklíč. Z nich zaznamenal nář. výzkum pouze výraz petrklíč. Označení prvosenka bylo totiž přejato z polšti-
ny později, než došlo k rozšíření názvu petrklíč.

Většina zachycených nářečních výrazů je metaforického původu a kromě rozdílů lexikálních se některé
z nich diferencují typem pojmenování, a to dvojslovné pojmenování proti jednoslovnému (petrové klúče × pe-
trklíč
), u jiných se projevuje rozdíl hláskoslovný (kropáček × krompáček). Rozdíl mezi formálními deminu-
tivy a jejich nedeminutivními protějšky na mapě nesledujeme. Zdá se, že starší, původní jsou formální demi-
nutiva.

3                 Základní lexikální protiklad představuje většinový a pronikající výraz petrklíč proti regionalismům sou-
středěným zejména do nejvýchodnější části zkoumaného území. Označení petrklíč, doložené téměř ze všech ná-
řečí, má na Hlučínsku obdobu v dvojslovném pojmenování petrové klúče (tj. Petrovy klíče). Deminutivum klučik je ty-
pické pro Těšínsko a Jablunkovsko.

Ze zaznamenaných regionalismů vytváří největší areál pojmenování kropáček; to se vyskytuje (většinou
nedubletně) na Vsetínsku s přilehlým Holešovskem a v úzkém pásu podél mor.-sloven. hranic, roztroušeně se
objevuje ve stř. části střm. nářečí, zde též ojediněle v podobě krompáček. Zvukově příbuzný výraz klepáček je
doložen zcela sporadicky z Uherskobrodska a Valašska.

V oblasti výrazu petrklíč se vyčleňují menší areály slova bukvička, a to především západně od Brna a na
Zábřežsku (místy i jako pojmenování jediné).

Pro Frýdecko, Místecko, Frenštátsko a sev. okraj vm. nářečí jsou typická dvojslovná pojmenování s adj.
přívlastkem kuří, a to k. dřistek, k. stopka a k. řiť (méně častěji jejich nedeminutivní podoby k. dřist a k. stopa).

Další výrazy se vyskytují pouze sporadicky. Ze Zlínska je doloženo pojmenování kadrlka, na Hlinecku
a sev. Ledečsku byl zaznamenán výraz kohoutek.

Mluva měst se shoduje s mluvou venkovského okolí, výraz petrklíč je tam však zcela běžný.

4    bukvička  v sled. významu jen nář.; Jg bukvice bílá ‚prvosenka jarní,
p. vyvýšená‘ — Přenesením pojmenování plodu buku na pe-
trklíč na základě podobnosti zralé, rozpuklé bukvice a květu
petrklíče.

husí smrt  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj.
husí a ze subst. smrt, jehož motivace je nejasná.

jarníček  v sled. významu jen nář. (Kt jarnička ,květinka kvetoucí na
jaře‘) — Pojmenování odvozené od adj. jarní, tedy jarní kví-
tek
, z toho univerbizací jarníček, protože petrklíč kvete brzy
na jaře, tj. přináší jaro.

kadrlka  jen nář.; Kt — Patrně přenesením pojmenování na základě
podobnosti (podle Mch kadrle mor. ‚sámky, krajky‘, to
z něm.).

klepáček  v sled. významu jen nář. — Nenáležitě z kropáček (Mch)
záměnou sonant r a l a následným přikloněním k jinému zá-
kladu klep- (klepati), viz kropáček.

klučik  jen nář.; Bš slez. kluč, hluž. klučiki pl. — Formální deminuti-
vum z nář. kluč, to zkrácením z petrkluč, popř. petrove kluče,
viz petrové klúče.

kohoutek  v sled. významu jen nář. (SSJČ, Kt ‚kohoutek luční‘, Jg
‚hvozdík‘) — Přenesením pojmenování z názvu jiné květiny
na základě podobnosti květů obou rostlin,

krompáček  v sled. významu jen nář. — Pomocí vložené souhlásky
m z kropáček, viz tam.

kropáček  v sled. významu jen nář.; Jg, Bš kropáčky pl. m., SSJ nář.
kropáčik dem. — Přenesením pojmenování na základě po-


dobnosti květů prvosenky a kostelního kropáče ‚náčiní na
kropení svěcenou vodou‘ (Mch). Formální deminutivum
z kropáč.

kukačka  v sled. významu jen nář. (Jg, Bš ‚orchis, tj. vstavač‘) —
Přenesením pojmenování na základě podobnosti květů vsta-
vače a petrklíče.

kuří dřistek  jen nář.; Kt dřist, dřistek (Jg slc. ‚řídké lejno‘) —
Sousloví, formální deminutivum z k. dřist. Přenesením po-
jmenování na základě podobnosti barvy petrklíče a lejna.
Adj. kuří se v lidovém jazyce často užívá k pojmenování ně-
kterých ptačincových rostlin, např. kuří mor, k. střevce, k.
sračka
, k. dřistka.

kuří řiť  jako sousloví jen nář. — Přenesením pojmenování, srov.
kuří dřistek.

kuří stopka  jako sousloví jen nář.; Bš laš. kuří stopky (SSJČ ‚část
rostliny nesoucí květ nebo plod‘) — Formální deminutivum
z kuří stopa. Přenesením pojmenování na základě podobnos-
ti kuří stopy a okolíku petrklíče.

petrklíč  SSJČ, Jg — Podle  lat. clavis sancti Petri ‚klíč sv. Petra‘, dá- le univerbizací, srov. petrové klúče.

petrové klúče  pl. jen nář.; Jg též svatého Petra klíč, Bš petrovo kví-
— Sousloví, viz petrklíč.

rukavička  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na
základě podobnosti.

5    petrklíč Ju 1–6, Ru 2, 5 — petrklič Ru 4 — petroklíč Ju 4 — príml f., primula, primulka Po 1 — artiska Ju 6 — cuciki Ru 3

6    —

Pv