ČJA 2

114 blatouch (1375) — mapa s. 271

1    M         blatouch (blatoch 430, 643, 685, 717, 803, 805, blatón 643) — blouch (blaťoch 430, 601, 815, plaťouch
317, blaťák 405)

blatňík

žluťák (žluťáček 225)

žluťáčí 431, 432, 442 (žluťáč 431)

žloutenka 223

žlutoplesk 312, 313, 316

babí plesk (babiplesk 520, 603, babik 608)

májoví kviťí (m. kvíťí 323)

májofka 301, 308

májíček 321

klobouček 324, 441

kloboučí 432, 433

mazanec (mazaneček 222, 233, 235, též mazančy 805)

kačena 214, 216, 232 (kačenka 121, 154, 217)

kačiňec 833–836

maslenka 625, 627 (máslenka 622, masleňička 606, 607, mastlenka 626, mazlenka 618)

másoví kfjet 701

mastní kvítku 634

mastnej/masnej knedlík

žabi kvíťi 160, 161 (žabi kfitko 820, žabinec 161)

volí oko (volý oko 738)

volské oko (též 817, 829)

vołové oko 747, 83

buliči voko (prázdni buliči voko 118)

byče oko 832, 84

balvoko 649

blejskafka 735, 446, 448

bukač 213, 215, 229

žarúž 716 (žarouž 710, žarouš 640, 678, 706, 717, 729, 731)

žarúžek (žałúžek 742, žaróšek 642, 674, 675)

záruška 757 (záhruška 736, zárúžjé 755)

pochcanka 320 (kobәlí chcánki 318)

butrbluma 818, 830 (putrblum 801)

S          cink 335, cukrúfka 719 nedubl., hastrmánek 205, hlaváč 718 nedubl., hlucháň 733 nedubl., kvjetec 443, mas-
nej flek 22, potočňík 112, žabí pók 616

N          sluníčko 407, sračka 232, priskiřičňík 43, vyliž oko 82

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování blatouchu (Caltha L.), tj. jedovaté byliny s lesklými žlutými květy rostou-
cí v bahnité půdě. I když jde o rostlinu dosti rozšířenou, informátoři mnohdy dobře nerozlišovali mezi názvy pro
blatouch a pro jemu příbuzný upolín a pryskyřník. To dosvědčují zvláště záznamy z výzkumu v Čechách. Někde
stejné pojmenování označovalo v různých oblastech (často na sebe navazujících) rozličné květiny, např. na
Náchodsku sousloví buličí oko znamená blatouch, v širším okolí pak upolín a na Královéhradecku kopretinu.
Podobně slova žluťák, žarouž a blýskavka slouží v určitých krajích jako název pryskyřníku, žabí květ či žabí kvít-
ko
jako pojmenování pro sasanku, pomněnku a řeřišnici.

Nář. výrazy jsou motivovány blátivou půdou, ve které bylina roste (blatouch/blaťouch, blatník), žlutou
barvou květu (žluťák, žlutoplesk), jeho kulatým tvarem (volské/buličí oko), lesklým, jakoby mastným povrchem
květu (blýskavka, mazanec, mastný knedlík, maslenka), tvarem listu (klobouček), živočichy žijícími u vody (ka-
čena
, bukač, žabí kvítí) a měsícem květu (májové kvítí).

Byly zaznamenány četné rozdíly lexikální, v menší míře i slovotvorné (např. žluťák × žluťáčí, kačena × ka-
či
nec, blatouch × blatník). Z deminutivních podob (kačenka × kačena, mazaneček × mazanec a žaroužek × ža-
rouž
) se mapuje samostatně pouze nejhojnější žaroužek, ostatní zdrobněliny jsou značeny stejně jako jejich zá-
kladní podoby. Z hláskových rozdílů sledujeme jen varianty blatouch × blaťouch. Materiál získaný přímým
výzkumem byl doplněn doklady z KLA.

3                 Na většině území je rozšířeno pojmenování blatouch (blaťouch). Ostatní názvy se vyskytují zpravidla ved-
le něho jako dubletní.

Podoba blatouch zabírá svč. a střč. nář. oblast, střed zč. nář. oblasti a Novoměstsko. Odděleně a patrně
jako novější bylo zaznamenáno místy v již. Čechách, v záp. Slezsku a na styku střm. a vm. nář. oblasti. Hlásková
obměna blaťouch se vyskytuje ve zbývající části Čech a především na Moravě ve střm. nář. oblasti. Jinde byly

uvedené dvě obměny zapsány řídce. Se slovotvornou variantou blatník se setkáváme ojediněle na sever od Plzně
a v dolských nářečích.

Pojmenování žluťák se uchovalo v Čechách na velmi členitém areálu mezi Rakovníkem, Benešovem,
Táborem, Strakonicemi a Klatovy. Na jeho okraji se objevuje název žlutoplesk (Manětínsko) a žluťáčí (záp.
Strakonicko). Sousloví májové kvítí bylo zaznamenáno na Chodsku. Severovýchodně od oblasti slova žluťák se
nachází menší areál sahající k Hradci Králové a k Vysokému Mýtu s lexémem mazanec. Pestrou nář. situaci
v Čechách doplňují výrazy zapsané jen v malých regionech. Je to klobouček (popř. kloboučí) a blýskavka v již.
Čechách, mastný knedlík sz. od Prahy, bukač mezi Prahou a Mladou Boleslaví, kačena především mezi Mladou
Boleslaví a Kolínem. Na Náchodsku a ojediněle i jinde v sv. Čechách se vyskytuje sousloví buličí oko. Stejně
motivovaný název blatouchu volí oko tvoří větší areál v sev. části vm. nářečí, na přilehlém Holešovsku a přede-
vším ve slezských nářečích. Zde bývá adj. volí v sousloví vystřídáno podobami volské (mezi Opavou a Ostravou)
a volové (na Příborsku). Na Těšínsku bylo zachyceno spojení býčí oko. Rozptýleně se ve stř. úseku vm. nář. ob-
lasti a na sousedním vých. okraji střm. nář. oblasti udrželo substantivum žarouž (často v dem. podobě žaroužek).
Podél řek Jihlavy a Svratky je doloženo pojmenování maslenka. Sousloví babí plesk se nachází na menším úze-
mí na jz. Moravě. Na Těšínsku je mikroareál se slovem kačinec.

Tradiční názvy z městské mluvy již téměř vymizely. U mladé generace zde bylo zapsáno slovo blatouch
(bez pravidelných hláskových obměn), které je i výrazem spisovným.

4    babí plesk  jako sousloví jen nář.; Bš též babík, babka — Podle V. Machka  (Česká a slovenská jména rostlin, Praha 1954, s. 41, 49) plesk od prysk (to v názvu pryskyřník, mezi pryskyřníkovité náleží i blatouch) souvisejícího s pryskýř ‚puchýř‘. Spíše však
může souviset se slovem blesk, viz blýskavka. Srov. též něm.
Gleissblume.

balvoko  jen nář.; SSJČ boleočko nář. — Složenina. Spojením nář. vý-
razu bale (Kt ‚oblázek‘; lidové přirovnání ‚má oči jako bala-
ta‘) a slova oko je zdůrazněna kulatost a vypouklost květu.
Nelze vyloučit souvislost s něm. Ball ‚koule‘, ‚míč‘.

blatník  v sled. významu jen nář. — Od adj. blatný, to od bláto.

blatouch  stč. blatúch, Jg, SSJČ též blatucha nář., hluž. błótuch
Expresivní příponou -ouch ke kmeni s tvrdým zakončením.
Viz blatník.

blaťouch  jen nář.; SSJČ nář., též blaťuch nář. — Expresivní příponou
-ouch ke kmeni s měkkým zakončením (např. od blátivý).
Srov. blatouch, viz blatník.

blýskavka  v sled. významu jen nář.; Kt blyskavka, Bš blisk, bliska-
vé kvítí
horň. (SSJ blyskáč ‚pryskyřník‘) — Od blýskavý, viz
babí plesk.

bukač  v sled. významu jen nář.; Jg — Snad přenesením pojmenová-
ní vodního ptáka bukače na rostlinu.

buličí oko  jako sousloví jen nář.; SSJČ lid. název sasanky, blatouchu
aj. — Přenesením. Buličí od bulík ‚volek‘, buličí oči ‚velké,
kulaté oči‘. Bulík adaptací něm. Bulle ‚býk‘. (Srov. II-112
kopretina.)

butrbluma  jen nář. (hluž. butrowa kwětka ‚pryskyřník‘) — Adaptací
něm. Butterblume.

býčí oko  jako sousloví jen nář. — Přenesením. Stejná motivace jako
u buličí oko, viz tam.

cink  v sled. významu jen nář. — Motivace nejasná. Snad souvisí
s něm. Zinkgelb ‚zinková žluť‘.

cukrůvka  jen nář. — Motivace nejasná.

hastrmánek  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování
pohádkové bytosti spojované s vodou na rostlinu.

hlaváč  v sled. významu jen nář. — Od hlavatý. Pro podobnost hlavy
s kulatým květem.

hlucháň  jen nář.; KLA Hodonínsko, Uherskohradišťsko — Od hlu-
chý
, to v nář. v přeneseném významu ‚neplodný‘ (např.
hluchý klas) nebo mající charakteristickou vlastnost
oslabenou (např. hluchá kopřiva ‚hluchavka‘). Snad ozna-
čuje prázdný květ blatouchu na rozdíl od plného květu
upolínu.

kačena  v sled. významu jen nář.; Kt kačenka — Přenesením pojme-
nování vodního ptáka na rostlinu.


kačinec  v sled. významu jen nář.; pol. kaczeniec, kaczyniec
Návaznost na pol. jaz. území. Od kačena, viz tam.

klobouček  v sled. významu jen nář. (Jg název jiných rostlin) —
Přenesením dem. od klobouk.

kloboučí  jen nář. (Kt ‚porost mochny zlaté‘) — Hromadné pojmeno-
vání od klobouk, viz klobouček.

květec  jen nář. (stč., Jg název jiných rostlin) — Od květ, specifikací
významu.

májíček  v sled. významu jen nář. (Kt název jiných rostlin) — Patrně
univerbizací z májový květ, viz májové kvítí. (Srov. II-110
pampeliška.)

májové kvítí  jako sousloví jen nář. (Jg májový květ ‚konvalinka‘) —
Substantivum kvítí specifikované adj. májový (podle měsíce
výskytu), od máj.

májovka  v sled. významu jen nář.; Jg — Od májový, viz májové
kvítí.

maslenka  jen nář.; Jg máslenka, SSJČ máslenka nář., oba též ‚prys-
kyřník‘ (hluž. ‚pryskyřník‘) — Od máslo. Patrně vlivem něm.
Butterblume (‚blatouch‘, ‚pryskyřník‘, ‚pampeliška‘). Snad
proto, že květ je žlutý a jakoby mastný.

máslový květ  jako sousloví jen nář.; Kt — Substantivum květ speci-
fikované adj. máslový. Patrně překlad něm. Butterblume. Viz
maslenka.

mastné kvítko  jako sousloví jen nář. — Substantivum kvítko specifi-
kované adj. mastný. Srov. maslenka. Viz mastný knedlík.

mastný flek  jako sousloví jen nář. — Žertovné pojmenování.
Pojmenování pro skvrnu přeneseno na květinu a specifiko-
váno adj. masný, viz mastný knedlík.

mastný knedlík  SSJČ mastné knedlíky lidový název blatouchu —
Sousloví; přenesením podle podobnosti tvaru knedlíku
a květu. Specifikace adj. mastný, podoba masný zjednoduše-
ním souhláskové skupiny.

mazanec  v sled. významu jen nář.; Jg mazaneček (Kt též ‚upolín‘) —
Přenesením pojmenování pro velikonoční bochánek podle
podobnosti jeho lesklého povrchu s leskem květu.

pochcanka  jen nář. — Od adj. pochcaný, to od pochcat (SSJČ vulg.
‚pomočit‘). Pojmenování je motivováno podobností barvy
květu a moči.

potočník  jen nář. (Jg, SSJČ název jiných rostlin) — Od potoční.
Pojmenování podle místa výskytu. Může jít též o souvislost
s něm. Bachblume ‚blatouch‘.

volí oko  jen nář.; Kt, Bš — Viz volské oko.

volové oko  jako sousloví jen nář.; Kt (Jg jiná rostlina, SSJČ v lid.
názvech rostlin bez udání významu) — Viz volské oko.

volské oko  SSJČ lid. název (též ‚upolín‘) — Sousloví; přenesením

podle tvarové podobnosti oka a květu. Srov. buličí oko a býčí
oko. Kromě spisovného tvaru adj. volský vyskytuje se též
zast. podoba volový a nář. volí, vše od slova vůl.

záružka  jen nář.; Kt též záružek, záružík, záruží, záružlice, SSJ zá-
ru
žlie bot., záružie a záružlina oboje nář. — Viz žarouž.

žabí kvítí  jako sousloví jen nář.; Kt — Substantivum s obecným vý-
znamem specifikováno adj. (Žáby i blatouch se vyskytují ve
stejném prostředí.)

žabí pouk  jen nář. — Sousloví z nář. výrazu pouk a adj. žabí.
Přenesením na základě podobnosti měchýřků se semínky
s poukem ‚sušeným měchýřem vepře‘.

žarouž  jen nář.; Kt žarouš (Jg zaruž, zaružel f., zarouš m., Kt žarouš,
zaruš, Bš zaruž, žarúž, žaružina, žaróch, dluž. žeruš, žoruš,


žeruž zast., vše ‚pryskyřník plazivý‘) — Snad od žerucha ,ře-
řicha‘ (má také palčivou chuť jako pryskyřníkovité rostliny),
to od *žerěti ‚pálit‘ o chuti. Podle Mch názvy záružka, žarouž
a žaroužek označovaly původně pryskyřník plazivý.

žaroužek  jen nář. (Bš žarúžek ‚pryskyřník‘) — Formální dem. od ža-
rouž
, viz tam.

žloutenka  v sled. významu jen nář. — Od adj. žlutý. Viz žluťák.

žluťáčí  jen nář. — Kolektivum od žluťák, viz tam.

žluťák  Jg, SSJČ lid. název žlutě kvetoucích rostlin zejména blatou-
chu nebo pryskyřníku — Od adj. žlutý, to z psl. *žьltъ.

žlutoplesk  jen nář.; Kt — Složenina s první částí adjektivní (žlutý, viz
žluťák) a s druhou substantivní (plesk, viz babí plesk).

5    žluťák Ju 3 — volí oko Ju 7 — volské oko Ju 7 — buličí voko Po 1 — potočňice Ju 2 — žabinec Ju 1 — žabíak Ju 1 — žlutí kitki Ju 1, 2

6    SSA 3.121

Om