ČJA 2

112 kopretina (1373) — mapa s. 265

1    M         kopreťina (kopreťína 231, 334, koproťina 630) — kopraťina (kopraďina 457, kapraťina 135, 137, 454, 456,
641, kapraďina 717)

sedmikrása (sedmikráska 128, 334, 756, velká sedmikráska 519, 658, velká sedmikrása 204, 229, 404)

margaretka (margarétka 118, margareta 808, margaréta 118, margarytka 801, margotka 822, markétka
623, marketka 804, margaretnblúme 119)

husar (husárek 312, 326, 330, 332, 333, 413, 31, housárek 315, 331, housar 307, 317–319, 322, 330–332,
husák 333, 414,
též 252, též husárka 518 nedubl.)

husička (též 333, 431, ďivoká husička 249, velká husička 417, též husa 227)

velke husi kvitko 803, 806, 811, 820 (velky huśi pupek 812)

svatojánské/-anské/-áncké/-ancké kvíťí (s. kvítko 222, 503, 644, 651, 667, 701, 814, jánski kvitko 663,
s. kitka 149, 158, 235, s. rúže 122, svatího Jana rúže 122, svatojánka 646, 648, svatoján 101,
102, 647)

doroťí kvíťí 301 (d. kviťí 304, velká dorotka 302)

voli oko (též 154, volovo voko 153, též voloskí voko 110, též volskí voko 154, vruňi oko 832, 834)

buliči voko (též 124, kraskí voko 154)

talíř (talířek 603, 704, 713)

velká šešetka 742, 750 (hrubá šešetka 744, hrubé šešétko 741, hrubá čečetka 753, šešetka 742, 743)

velká iskerka (velká/veliká iskérka 682, 703, iskerka 681)

kurva 305, 309, 334, (kurvička 322, 334)

mňesíček 209, 512, 639 (bílé mňesík 634, mňesíc 224)

sluňíčko 235, 432

beran (baran 813)

sedlak 807, 821

S          velky šyrotek 808, mazanec 150, mlejnckí kolo 121, konzar 306, panencká kitka 156, pana 309, puklice
426, kakuška 446, kačena 123, stokras 650, velká chudopka 414

N          kocouri mouri 426, kocourek 427, dráteňik 106, kopreťinka 748, halstra 626, 628, svatojáncká chudopka 160, bílá kitka 448, bílí ko-
láč 736

2                 Nářeční pojmenování kopretiny, luční byliny se žlutým terčem a okrajovými bílými okvětními plátky (bot.
rod Chrysanthemum), se bohatě územně diferencují a mnohdy souvisejí s názvy pro podobnou menší květinu,
sedmikrásku (II-111). Shledáváme vzájemné výpůjčky obou názvů, specifikované často atributem (velká jisker-
ka
× jiskerka, velká šešetka × šešetka, včetně řady jednotlivých případů jako velká sedmikráska v b. 519 × sed-
mikráska
; velká chudobka v b. 414 × chudobka) nebo odlišené deminucí (sedmikrása ‚kopretina‘ × sedmikráska, hu-
sar
× husárek aj.).

Většina názvů je metaforické povahy, některé z nich svědčí o magické motivaci (např. svatojánské kvítí,
popř. dorotí kvítí, panna, kurva). Při otrhávání okvětních lístků se totiž jako hravé věštění říkalo (na otázku „co
mě čeká? co ze mne bude?“) vedle obvyklého „má mě rád – nemá mě rád“ rovněž „panna – žena – vdova – kur-
va“ nebo „podružstvo – chalupa – dvůr – zámek“.

Jako v mnohých dalších případech lidových názvů rostlin se zde uplatňuje také bohatá fantazie a v dů-
sledku toho i individuálnost pojmenování.

Spisovné označení kopretina je podle Machka až obrozenecké (Preslovo), ale velký územní rozsah tohoto
výrazu a změna e > a v jzč. nář. (kopratina) by mohly svědčit o starobylém původu slova.

3                 Na podkladě výrazu kopretina shledáváme už jen menší areály a jednotlivé rozptýlené výskyty jeho růz-
ných nářečních ekvivalentů.

Diferenční areály se soustřeďují hlavně do dvou oblastí. V záp. Čechách se uplatňuje výraz husar, směrem
na východ (s centrem na Sedlčansku) na něj navazuje sémanticky příbuzné pojmenování husička. Tento souvis-
lý územní celek je na Příbramsku přerušen malou enklávou názvu sedmikrása, jehož rozptýlené doklady byly
zaznamenány i jinde po Čechách. Odděleně se v Polabí (na rozhraní svč. a střč. oblasti) vyčleňuje areál slovní-
ho spojení buličí oko.

Druhé těžiště lexikální nářeční diferenciace je na opačném, vých. okraji jazykového území. Kromě roz-
ptýlených názvů, z nichž nejčastější je sousloví velká jiskerka (v pruhu mezi Ostravou a Hranicemi), jsou zde
soustředěny tři oddělené areály, a to oblast slova talíř (na vých. okraji střm. nářečí s přesahem až na
Uherskobrodsko), velká šešetka (zejména v střed. úseku vm. nářečí) a volí oko (na Těšínsku a Jablunkovsku),
které je sémantickou paralelou svč. spojení buličí oko.

Z dalších názvů se nejčastěji vyskytuje označení svatojánské kvítí (spolu s obdobnými dvouslovnými ná-
zvy), doložené rozptýleně téměř v celé sv. polovině jazykového území. S pojmenováním margaretka se setkáme
v Kladsku, na záp. Brněnsku a zvl. na Opavsku a Hlučínsku.

Pojmenování kurva a také dorotí kvítí, motivované zřejmě hravou věštbou, vytvářejí mikroareály na
Klatovsku. Do dalšího malého ostrůvku na Českobudějovicku je soustředěn výraz beran, který se zcela rozptý-
leně vyskytuje i ve vm. oblasti. Ze širšího Opavska je doloženo spojení velké husí kvítko. Územně nevyhraněné
jsou ještě porůznu zachycené doklady názvů měsíček a sluníčko.

Téměř po celém jazykovém území se užívá též různých hláskových variant slova kopretina, z nichž nej-
častější obměna kopratina se objevuje zvláště v Pošumaví a na Doudlebsku.

V městské mluvě je výraz kopretina zpravidla už jediným označením této květiny.

4    beran  v sled. významu jen nář. — Přenesením, motivace patrně pod-
le bílé barvy a relativní velikosti květu kopretiny vzhledem
k malé sedmikrásce.

buličí oko  v sled. významu jen nář. (SSJČ lid. název sasanky, bla-
touchu aj.) — Sousloví, viz volí oko.

dorotí kvítí  jen nář.; SSJČ nář. — Sousloví, adj. dorotí k vulg. doro-
ta
‚prostitutka‘, motivace sousloví viz panna.

husar  v sled. významu jen nář. — Metonymické pojmenování podle
barvy a výskytu (na louce, kde se pasou husy); nelze vylou-


čit ani přenesení nář. označení pro housera (a slova husička
pro husu).

husička  v sled. významu jen nář. — Viz husar.

kačena  v sled. významu jen nář. — Viz husar.

kakuška  jen nář.; Jg jč. ‚kvítek vůbec, zvl. sedmikráska‘ — Nejasné.

kopratina  jen nář. — Jč. hlásková nář. obměna slova kopretina, viz tam.

kopretina  Jg kopřetina, SSJČ — Podle Mch pochází název od Presla,
hláskoslovné obměny tohoto slova však ukazují na původ
starší.

konzar  jen nář. — Přenesením nář. výrazu označujícího housera, viz
husar.

kurva  v sled. významu jen nář. — Viz panna.

margaretka  SSJČ říd., SSJ margaréta, -ka, hovor. — Přejato z něm.
pojmenování podle sv. Markéty, (srov. margaretnblúme
v b. 119), kde pův. označovalo sedmikrásku.

mazanec  v sled. významu jen nář. — Metaforické pojmenování po-
dle kulatého obřadního pečiva.

měsíček  v sled. významu jen nář. — Přenesením (častý lidový název
rostlin).

mlýncké kolo  v sled. významu jen nář. — Sousloví, metaforické
označení podle tvaru (změna -ský > -cký v adjektivu viz I-51
velikánský).

panencká kytka  jen nář. — Sousloví, viz panna; srov. též mlýncké
kolo.

panna  v sled. významu jen nář. — Přenesením, podle dětského věš-
tění budoucnosti.

puklice  v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle tva-
ru (SSJČ ‚příklop na hrnce‘).

sedlák  v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle rela-
tivní velikosti květu.


sedmikrása  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením názvu sed-
mikrásky (viz II-111).

sluníčko  v sled. významu jen nář. — Přenesením (častý lidový název
rostlin).

stokras  jen nář. — Přenesením nář. názvu pro sedmikrásku (viz II-111).

svatojánské kvítí  SSJČ lid. — Sousloví se specifikujícím adj. podle
doby květu kolem svátku sv. Jana (změna -ánský > -áncký viz
I-51 velikánský).

talíř  v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle tvaru.

velká chudobka  jen nář. — Sousloví, viz velká jiskerka.

velká jiskerka  jen nář. — Sousloví s adj. velká k odlišení od paralel-
ního názvu pro sedmikrásku (viz II-111).

velká šešetka  jen nář. — Sousloví s adj. velká k odlišení od paralel-
ního názvu pro sedmikrásku (viz II-111).

velké husí kvítko  jen nář. — Viz velká jiskerka.

velký sirotek  jako sousloví jen nář. — Viz velká jiskerka.

volí oko  jen nář. — Sousloví, metaforické pojmenování podle tvaru
a velikosti.

5    margareta Ju 4, 6, Ru 3 — margarejta Po 1 — svatojánská kitka Ju 3 — mňesíček Ju 5 — polňí mňesík Ru 2 — ivančice Ju 1-3

6    ASJ IV 41:3a

Hl