ČJA 2

110 pampeliška (smetanka) (1371) — mapa s. 259

1    M         pampeliška (pampelíška 102, 148, 152, 316, 449, pampelička 138, 151–153, 218, 257, 306, 440, pam-
plička 308, pampléška 710, pamprléška 708, 713, pamprlíška 712) — pampališka 150, 203,
204 — pampuliška (-íška 240) — pampeluška 677, 684, 685 — pumpeliška (pumpeliřka 714,
pumpeléška 679, pumpiliška 643, pumprliška 717, pumprléška 735, pumprléřka 731, pom-
pelka 658)

pampelicha 656, 658 (pampeliša 636)

pampeluša 678, 685 — pumpeliša 632, 634, 640, 671

pampelice — pampalice 218, 219, 252 (pampulice 217, bambulice 231) — pamprdlice (též 151, též
pamprlice 221) — pumpelica 639 (pumprlica 718)

pampelišek 623 (pamprlíšek 728) — pampališek 628 — pumpelišek 626, 627

pampelich 622, 65 (pampeliš 304, pamprlik 214, 216) — pumpelich (pompelik 650, pomplik 647,
649, pumprlík 645, 646, pumpel 652, pompelišek 667) — pompeloch 666

pléška (pleščka 730, pleška 742, 751, 753, 757) — plíška 201, 208, 209

pléšek 728, 743, 754

mlíč (mléč 733–737)

mlíčák

mlíčen (též 162, 206, mličejn 516)

mlíčňík

mlíčí

mličaka 160, 161

májíček (-yček 818, 836, -yčok 818)

majik 819, 822 (-yk 806)

májička

májoka 106–108 (též majufka 805, májka 106)

mňesíček

mňesík

smetanka

smetana

smetaňik

rejpanka (repačka 112, 242, ry- 726, rejpaňice 159)

dloubanka 154, 155 (dloubačka 232)

stařiček

S          kačenka 229, maslena 647, másilka 676, čagánka 716, pupava 755 nedubl., mňišek 833

2                 Mapa zachycuje územní rozložení nář. názvů pro smetanku obecnou (lékařskou) – Taraxacum officinale,
nízkou vytrvalou bylinu s přízemní růžicí listů, s úborem žlutých květů a se silným kořenem, obsahující mléčně
bílou šťávu ve všech částech a kvetoucí zpravidla v květnu.

Bylo zaznamenáno velké množství různých pojmenování. Výraznou lexikální diferenciaci doplňují rozdí-
ly slovotvorné (např. mlíč × mlíčák × mlíčen × mlíčník × mlíčavka) včetně diferencí v deminuci (pampeliš-
ka
× pampelicha, májíček × májík, smetanka × smetana apod.), rozdíly v rodě (pampelicha × pampelich, pléš-
ka
× pléšek, májíček × májička) a především četné diference hláskoslovné, týkající se zejména variant slova
pampeliška (např. pampališka × pampuliška × pampeluška × pumpeliška), způsobené jeho neobvyklým hlásko-
vým složením a izolovaností v systému českého jazyka.

Při výzkumu měli explorátoři za úkol zaměřit se na rozdíly v pojmenování listí a květenství smetanky.
Zjistilo se, že na vých. polovině Moravy, ve Slezsku a na značné části střč. nář. oblasti k uvedenému rozlišová-
ní nedochází, na ostatním území se však pro zelenou část rostliny užívá zpravidla pojmenování mlíč, mlíčí (a va-
rianty), v již. části svč. nář. též rýpanka, dloubanka apod., kdežto ostatní názvy, zejména pampeliška (a varian-
ty) slouží vesměs jako označení květenství.

V oblasti výrazu pampeliška bývá smetanka nazývána stejně jako pampeliška podzimní – Leontodon au-
tumnalis
, což je na pohled podobná bylina, která však neobsahuje mléko (i spis. jazyk připouští vedle odborné-
ho názvu smetanka pojmenování pampeliška). Jindy bývá označována stejným názvem jako měsíček, bylina
z rodu Calendula, jejíž žlutá modifikace pampelišku připomíná. V oblastech slova mlíč/mlíčí (a variant) došlo
zase ke specifikaci obecného pojmenování pro rostliny obsahující mléčnou šťávu. Jednoznačný význam má vý-
raz májíček (a varianty), odrážející období květu, a metaforická označení smetanka/smetana (motivovaná po-
dobně jako mlíč), pléška (podle podobnosti odkvetlého opadaného okvětí smetanky s pleší) a staříček (podle po-
dobnosti šedivého chmýří odkvetlého květenství s šedivými vlasy starců).

3                 Územní rozložení nář. výrazů pro smetanku dává poměrně složitý obraz.

Největší rozsah má lexém pampeliška, pokrývající téměř celé Čechy a většinu Moravy. Vlastní podoba
pampeliška se v těchto oblastech vyskytuje zpravidla v dubletě, řidčeji promíšeně s jinými výrazy: v jzč. a svč.
nářečích s jinými lexémy, ve střč. nářečích s hláskovými a slovotvornými variantami (mezi Rakovníkem,
Roudnicí nad Labem a Prahou pampuliška, mezi Kolínem a Litomyšlí pampelice, mezi Příbramí a Benešovem
a severně odtud pamprdlice). Ve stř. pruhu Moravy bylo zaznamenáno značné množství různých podob. Na šir-
ším Brněnsku, zejména východním, a na již. Kyjovsku převažuje varianta pumpeliška, mezi Boskovicemi
a Kroměříží byly rozptýleně zapsány „nedeminutivní“ podoby pampelicha, pumpeliše či pampeluše (podoby se
zakončením -uše, -uška byly zachyceny v souvislém výskytu v sv. části Hané). Při záp. hranici areálu (na
Brněnsku) se objevují varianty muž. rodu pampelich, pumpelich. Kompaktní areál tvoří výraz pumpelich na
Zábřežsku a širším Litovelsku.

Rozsáhlé území pokrývá dále výraz mlíč (a varianty). Podoba mlíč zaujímá téměř celou záp. polovinu
Moravy, poměrně rozsáhlé území na pomezí jč. a střč. nář. oblasti, Českobudějovicko a již. Jindřichohradecko.
Značnou část svč. nář. oblasti (bez jz. okraje a Vysokomýtska) a téměř celé záp. Čechy zabírá varianta mlíčí, jež
je doložena více či méně souvisle i dále z již. Čech. Souvislý areál tvoří na záp. Moravě sev. od Třebíče varian-
ta mlíčen, ve vých. Čechách a na Jihlavsku se objevuje forma mlíčák, na Litomyšlsku mlíčavka, na szč. a jč.
okraji vzácně mlíčník.

Východní oblasti zkoumaného území se vyznačují dalšími specifickými lexémy: stř. část vm. nář.
(Uherskobrodsko, Vsetínsko) pokrývá název pléška (ve stř. části někdy i v muž. rodě pléšek; na pomezí výrazů
pam-/pumpeliška a pléška se objevují kontaminované formy pampléška, pumpeléška a další, které z technických
důvodů už nemohly být na mapě zachyceny – viz 1 M), pro sev. Valašsko a celou oblast slez. nář. je typický vý-
raz májíček (ve stř. části areálu je doložena i podoba žen. rodu májička, na západě Slezska rozptýleně májík),
jenž má paralelu v podještědském pojmenování májovka. Na severu slez. nář. byl roztroušeně zapsán výraz
staříček.

Kompaktní areál značného rozsahu zaujímá ještě v jzč. nář. oblasti označení měsíček (v záp. Čechách čas-
to i měsík), doložené rozptýleně i z širšího Benešovska, je však vždy v dubletě s názvem pampeliška. Sev. od
Plzně a na Rakovnicku bylo zachyceno též vždy dubletní pojmenování smetanka či smetana a na střč.-svč. po-
mezí varianta smetaník. Vždy spolu s názvem pampeliška či pampelice bylo zapsáno také označení rýpanka či
dloubanka v nejjižnějším cípu svč. nář.

Ve městech se vedle výrazů běžných ve venkovském okolí nejčastěji užívá nejrozšířenějšího pojmenová-
pampeliška.

4    čagánka  jen nář.; ALJ Kyjovsko (stč. čakana, Jg čakanka, Kt ča-
ganka
, u všech ‚čekanka‘) — Nejasné, snad přenesením po-
jmenování jiné květiny.

dloubanka  jen nář. — Od dloubat (motivace viz rýpanka).

kačenka  v sled. významu jen nář. (Kt ‚blatouch‘, ALJ ‚oměj‘, ‚hla-
váček‘, ‚blatouch‘ aj.) — Buď přenesením pojmenování jiné
květiny, nebo nezávisle tvořené metaforické pojmenování
podle žluté barvy květenství.

májíček  v sled. významu jen nář.; Kt Opava, Místek — Přenesením
dem. od máj ‚květen‘ podle období květu.

májička  v sled. významu jen nář.; Kt též májičko n. Frenštát —
Varianta žen. rodu k májíček, viz tam.

májík  jen nář. (ALJ ‚podběl‘) — Viz májíček.

májovka  v sled. významu jen nář. — Od májový (to od máj, viz má-
jíček) nebo univerbizací dvouslovného pojmenování (májo-
vá květina
, májová kytka).

másilka  jen nář. — Viz maslina.

maslina  jen nář. (SSJČ máslenka nář. ‚blatouch‘, ‚pryskyřník‘, Jg
maslenka jiné rostliny) — Od máslo snad podle barvy, navíc
posíleno asociací mléko – máslo; patrně jde o návaznost na
sousední něm. pojmenování, srov. Butterblume ‚pampeliš-
ka‘. Srov. též II-114 blatouch.

měsíček  v sled. významu jen nář.; ALJ střč., jč. (stč. ‚rostlina toho
jména‘, Jg jiné rostliny, SSJČ ‚bylina rodu Calendula‘) —
Přenesením pojmenování jiné květiny.

měsík  jen nář. — Patrně desufixací z měsíček, viz tam.

mlíč  stč. též mléč ‚rostlina toho jména‘, Jg též mléč „každá zelina
mající v sobě mízu mléčnou“, SSJČ obl., též mléč (též ‚byli-
na rodu Sonchus‘) — K mléko; úžením kmenové samohlásky
z mléč. Specifikací názvu s širším významem pojmenováva-
jícího rostliny s bílou šťávou připomínající mléko.

mlíčák  SSJČ — Od mlíč, viz tam.

mlíčavka  jen nář. — Od mlíč, viz tam.

mlíčen  v sled. významu jen nář.; ALJ mlíčeň — Patrně jde o vytvo-
ření jména jednotliviny na pozadí kolektiva mlíčí, či od mlíč.
Zakončení může být analogické podle názvů rostlin jako
brslen, ječmen nebo jejich částí lupen, kořen.

mlíčí  stč. mléčie ‚rostlina toho jména, mléčí‘, Jg též mléčí, viz mlíč,
SSJČ lid. označení rostlin, většinou plevelových, které po po-
ranění roní bílou šťávu, rostlinné mléko, např. pro pryšec, sme-
tanku — Od mlíč, varianta s primárním kolektivním významem.


mlíčník  v sled. významu jen nář. — Od mlíčný (ob. ‚vztahující se
k mléku‘).

mníšek  v sled. významu jen nář.; pol. mniszek (Jg ‚bylina‘, ALJ
‚oměj‘) — Metaforické pojmenování podle podobnosti čás-
tečně opadaného odkvetlého květenství pampelišky s mniš-
skou tonzurou. Přejato z pol.

pampalice  jen nář.; Kt — Hlásková varianta slova pampelice, viz
tam.

pampališek  jen nář.; Kt pampapoušek Polička, ALJ pampalíšek
Varianta muž. rodu k pampališka, viz tam.

pampališka  jen nář.; ALJ — Hlásková obměna slova pampeliška, viz
tam.

pampelice  jen nář.; Kt (Bš) pamprlica, SSJČ nář., ALJ pampelička
Boskovice, pamprlica již. Morava — Patrně desufixací, od-
straněním zdánlivé deminutivnosti z nář. slova pampelička
vzniklého obměnou výrazu pampeliška, viz tam.

pampelich  jen nář.; Kt pampelík, ALJ pamprdlik, pamprlik střč. —
Patrně desufixací z pampelišek (srov. pampelice), viz tam,
nebo přímo varianta muž. rodu k pampelicha, viz tam.

pampelicha  jen nář. — Patrně desufixací z pampeliška (srov. pampe-
lice), viz tam.

pampelišek  jen nář.; SSJČ pampelíšek nář. — Varianta muž. rodu
k pampeliška, viz tam.

pampeliška  Jg též pampliška, Kt též pamprléška, SSJČ — Slovo
etymologicky zcela nejasné, izolované, a proto často obmě-
ňované. Mch uvádí dva výklady: 1. obměna názvu něm.
(v něm. nář. Pampelblume, Papenblatt apod.) — souvisí se
sthn. pappala ‚kašovitý‘, něm. nář. Pappe, Papp ‚kaše‘, tedy
označení podle husté bílé šťávy, 2. odvozenina od pápěří (to
k základu *papp-, lat. pappus ‚chmýří‘) podle chmýří od-
kvetlé pampelišky. Podle Holuba-Kopečného jde o lidovou
přetvořeninu z palice (podle podoby okvětí) s expresivní re-
duplikací – pampalice; pak by ovšem tuto podobu bylo třeba
považovat za původní a výrazy pampalička, pampeliška za
zpočátku skutečná, dnes hláskově přetvořená formální demi-
nutiva.

pampeluše  jen nář. — Patrně desufixací z pampeluška, viz tam.

pampeluška  jen nář.; Kt, ALJ Morava — Hlásková obměna slova
pampeliška, viz tam.

pamprdlice  jen nář.; ALJ střč. — Obměna výrazu pampelice, viz
tam.

pampuliška  Jg, SSJČ zast., ALJ též pampulík střč. — Obměna výra-
zu pampeliška, viz tam.

pléšek  jen nář.; Kt — Varianta muž. rodu k pléška, viz tam.

pléška  jen nář.; stč., Jg též pleška — Přenesením dem. k pleš ‚lysina‘;
motivace srov. mníšek.

plíška  jen nář. — Úžením kmenové samohlásky z pléška, viz tam.

pumpelice  jen nář.; Kt pumprlice, Bš pumpelica, ALJ Kyjovsko, též
pumprlica — Obměna výrazu pampelice, viz tam.

pumpelich  jen nář.; ALJ pumprlík Zábřežsko — Obměna výrazu
pampelich, viz tam.

pumpeliše  jen nář. — Patrně desufixací z pumpeliška (srov. pampeli-
ce), viz tam.

pumpelišek  jen nář. — Obměna výrazu pampelišek, viz tam.

pumpeliška  jen nář. — Obměna výrazu pampeliška, viz tam.


pumpeluch  jen nář. — Viz pumpelich.

pupava  jen nář.; Jg slc., SSJ púpava (SSJČ ‚bylina připomínající
bodlák, rod Carlina‘) — Patrně souvisí s pápěří ‚chmýří‘, tzn. pojmenování je motivováno vzhledem odkvetlého květenství.

rýpanka  jen nář.; Bš rypačka (Kt „… z jara chodívají na rypačku, tj.
rýpají pcháčí, pampelišku atd.“) — Od rýpat (pampeliška se
vyrypuje jako krmení pro husy či králíky).

smetana  v sled. významu jen nář. — Metaforické pojmenování po-
dle husté bílé šťávy připomínající smetanu.

smetaník  v sled. významu jen nář. (Jg jiné rostliny, SSJČ lid. název
podbílku a jiných rostlin) — Od smetana, viz tam.

smetanka  Jg, SSJČ — Formální dem. od smetana, viz tam.

staříček  v sled. významu jen nář.; ALJ středoopavsky — Metaforické
pojmenování (nář. ‚dědeček‘).

5    pampeliška Ru 4 — pampališka Ju 5 — pamprlíšek Ru 5 — mlíč Ru 2, 3 — mléč Ju 7 — mlíčí Ju 3 — mlíči Po 1, Ju 1, 2, 4 — mlíčák Ju 4 — májí-
ček Ju 7 — smetana Ru 3 — mlaskač Ju 7 — pәpәdíje m. plt. Ru 5

6    OLA 466, ALE 81

Či