ČJA 2

107 vlčí mák (1368) — mapa s. 253

1    M         mák (mak)

máček 509, 818, 830

mačec 642, 730

makeš 204, 209, 210, 21

vlčí mák (vlčimák 430, vlčí mačka 419) — vlčí mak (vylči m. 836)

zaječí m.

psi m. 828, 834, 835

ptačí m. 205

ďivoký m. (dźik’i m. 833, 84)

planý m.

slepý m.

šaleny m. 820

polňí m. (polny m. 831, 833, 84)

červený m. 203, 236, 66

pukavec (poukavec 152, též poukaví m. 41)

kohoutek

kokišek 626

kukrhél (kokrhél 718, kukrhólek 623, kokrhélí n. 718)

tulipán (ťolipán 632)

panák 713, 731 (panáček 710)

panenka 628 (panuška 629)

cygánka 703, 721, 722

pleskanec 814 (pleskač 815)

S          makúfka 73, makovina/-nka 754 nedubl.

2                 Mapa zobrazuje velmi bohaté rozrůznění nář. názvů pro vlčí mák (Papaver rhoeas), tj. druh máku s čer-
venými květy, jehož semena nejsou poživatelná.

Soubor zaznamenaných výrazů se diferencuje především lexikálně, v menší míře slovotvorně (mák × ma-
čec
× makeš) a hláskoslovně (mák × mak). Výrazné jsou rozdíly v typu pojmenování: 1. na jedné straně označe-
ní jednoslovná a) mák a jeho odvozeniny, b) ostatní lexémy – názvy často metaforické (kohoutek, panák, cigán-
ka
atd.), 2. na druhé straně pojmenování dvouslovná, skládající se ze subst. mák a různě motivovaného
přídavného jména: a) adjektivum od zvířecího jména – vlčí, zaječí, psí, ptačí – charakterizuje to, co není pro člo-
věka k užitku, b) podle charakteristických vlastností, jako nešlechtěnost, nespoutanost – planý, divoký, slepý, ša-
lený
, c) podle místa výskytu – polní, tj. rostoucí v (obilném) poli, d) podle barvy – červený.

U dvouslovných názvů dnes už není možné vždy rozhodnout, kdy jde o skutečné sousloví, tedy o pevné
terminologizované spojení obou částí, a kdy pouze o fakultativní, příležitostné užití adjektiva (z kontextu je to-
tiž zpravidla zřejmé, zda jde o mák setý, či o mák vlčí). Při výzkumu se explorátoři zaměřovali především na po-
dobu adjektiva, proto jednoslovné pojmenování mák (mak), pokud je informátoři uváděli jako dubletní vedle
označení dvouslovného, často ani nebylo zapisováno. Na předkládané mapě je nespecifikované pojmenování
mák (mak) zakresleno jen v případech, kdy v dubletě s ním nebylo zaznamenáno označení dvouslovné.
Vyskytuje se zpravidla v návaznosti na jiná jednoslovná pojmenování; jazykovězeměpisná situace svědčí o tom,
že jde o přechodný typ – lexikálně tento výraz souvisí s označeními dvouslovnými, co do typu pojmenování pak
s jednoslovnými. Míra terminologizovanosti dvouslovných názvů je tedy zřejmě zejména na Moravě v soused-
ství jednoslovných pojmenování nižší; to platí dále patrně také pro oblasti, kde bylo zaznamenáno více dvou-
slovných označení současně.

Rozložení jednotlivých nář. výrazů na zkoumaném území umožnilo vymezit celou hranici starého morav-
ského krácení ve slově mák, a to na nejfrekventovanějším sousloví vlčí mák. Položka mák ‚jedlá semena máku
setého‘ (1102) proto už nebude samostatně sledována v oddíle Hláskosloví. – Na předkládané mapě je třeba ve
slově mák a ve všech souslovích východně od izoglosy krácení číst mak, krátkost zde není vyznačena zvláštní
značkou, aby mapa nebyla přetížena. V mor. a slez. městech se však, zejména u mladé generace, už vesměs pro-
sadila podoba vlčí mák s délkou, jistě vlivem spis. jazyka a školní výuky; ani tradiční termíny venkovského oko-
lí zde už často nejsou doloženy.

3                 Na většině zkoumaného území se k označování vlčího máku užívá pojmenování dvouslovných, pouze na
členité, značně rozsáhlé oblasti Moravy (s přesahem až na Příborsko) a odděleně na širším Kolínsku a na
Roudnicku byla zaznamenána pojmenování jednoslovná.

Izoglosa starého krácení ve slově mák (jež tvoří jádro všech dvouslovných názvů) sleduje zhruba hrani-
ci čes.-mor., jen ve své jižní části běží poněkud východněji. Sousloví vlčí mák zaujímá téměř celé Čechy
s Telečskem, varianta se zkráceným vokálem vlčí mak je doložena ze sev. a záp. Moravy a z Valašska, jinde se
vyskytuje řídce a zpravidla jako novější. Ostatní dvouslovné názvy byly často promíšeně a rozptýleně zachy-
ceny na okrajích zkoumaného území (kromě Slezska zpravidla v dubletě se souslovím vlčí mák/mak). Označení
divoký m. se vyskytuje ve Slezsku (bez jv. okraje) a odděleně v jzč. příhraničním pruhu, planý m. v záp.
Čechách, v horním Pojizeří, na Náchodsku a na širším Brněnsku, polní m. ve Slezsku, na Valašsku a řídce
v záp. Čechách, slepý m. na Břeclavsku a Uherskobrodsku, zaječí m. místy v záp. Čechách, psí m. zvláště na
Jablunkovsku.

Z jednoslovných označení zabírá největší areál výraz kohoutek; rozprostírá se na značné části Moravy
zhruba mezi Moravskými Budějovicemi, Prostějovem, Hranicemi a Kyjovem. K tomuto areálu se přimykají
nebo jím prolínají další, vesměs malé oblasti jiných jednoslovných názvů: kokrhél na vých. a již. Brněnsku, pa-
nák
mezi Kyjovem a Uherským Brodem, panenka v okolí Židlochovic, mačec na Kyjovsku, cigánka na
Hranicku a pleskanec na Příborsku. Při sev. a vých. okraji tohoto rozlehlého areálu se objevuje také pojmenová-
tulipán, jež bylo zaznamenáno i v Čechách v Polabí, také v blízkosti kompaktních oblastí jednoslovných ter-
mínů, jež v Čechách reprezentují názvy makeš na Roudnicku a pukavec v okolí Kolína. Výraz mak bez přívlast-
ku byl zaznamenán rozptýleně na Moravě.

4    cigánka  v sled. významu jen nář. — Metaforické pojmenování moti-
vované červenou barvou a tvarem okvětí (připomíná cikánči-
nu sukni).

červený mák  jako sousloví jen nář., hluž. čerwjeny mak — Sousloví,
adj. charakterizuje barvu květu; viz mák.

divoký mák  Jg, SSJČ, SSJ divý mak hovor., pol. dziki mak, hluž.
dźiwi mak — Sousloví, adj. zde ve významu ‚nepěstěný‘; viz
mák.

kohoutek  v sled. významu jen nář.; Kt kohútek, kohoutky pl., Bš —
Metaforické pojmenování motivované červenou barvou ko-
houtího hřebínku.

kokrhél  jen nář.; Bš kokrhélí n., kokohrtí n. — Srov. kohoutek (kokr-
hél
= nář. ‚kohout‘); -u- v podobě kukrhél v důsledku neob-
vykle velkého rozsahu změny o > u, srov. PRO F3.

kokýšek  jen nář. — Srov. kohoutek (kokeš už stč., dnes nář. ‚kohout‘).

mačec  jen nář.; SSJČ nář., Bš — Derivací od mak specifíkační, pův.
dem. příponou -ec, viz mák.

máček  SSJČ dem. k mák, ALJ Morava, Slezsko, červený máček
Hlinecko — Formální dem. k mak, viz mák.

mák  SSJČ (stč., Jg, SSJ, pol. a hluž. mak, vše ‚mák obecně, tj. byli-
na z rodu Papaver‘) — Nespecifikované pojmenování, psl.
*makъ (podle Mch slovo asi „praevropské“, souvisí s něm.
Mohn).

makeš  jen nář.; ALJ — Derivací od mák, viz tam.

makovina, -nka  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenová-
ní pro makovou lodyhu.

makůvka  jen nář.; Bš, ALJ — Přenesením nář. výrazu pro makovici.

panák  v sled. významu jen nář.; Bš panáček horň. — Přenesením vý-
razu pro panáčka na hraní, srov. panenka.

panenka  v sled. významu jen nář.; Jg, Bš — Přenesením výrazu pro


panenku na hraní (dívky si hrávají s květem vlčího máku
jako s panenkou — z makovičky je hlavička, z okvětních líst-
ků sukýnka).

planý mák  Jg, SSJČ, SSJ hovor. — Sousloví, adj. ve významu ‚ne-
šlechtěný, neužitečný‘; viz mák.

pleskanec  v sled. významu jen nář.; Jg mor., též tleskanec, Bš „od-
tud, že se jím děti pleskají po čele“, Kl pleskač — Od pleskat, srov. něm. Klatschrose, Klatschmohn; srov. pukavec.

polní mák  jako sousloví jen nář.; Jg, Kt též rolní m., Bš polní mak,
SSJ poľný mak hovor. — Sousloví, adj. podle místa výskytu.

psí mák  jako sousloví jen nář.; K1 psia ruža — Adj. v přeneseném
významu, motivace srov. vlčí mák. Viz mák.

ptáčí mák  jako sousloví jen nář. — Adj. v přeneseném významu, motivace viz vlčí mák.

pukavec  Jg, SSJČ lid. název, Bš „protože jím děti o čelo pukají“ —
Od adj. pukavý (to od onomatopoického slovesa pukat);
srov. pleskanec.

slepý mák  jako sousloví jen nář.; Jg, Bš slepý mak — Sousloví, adj.
v přeneseném významu ‚nenáležitý, planý‘; viz mák.

šálený mák  jen nář. — Sousloví, nář. adj. (‚šílený‘) v přeneseném významu ‚rostoucí nespoutaně, neovladatelně‘, viz mák.

tulipán  v sled. významu jen nář.; ALJ - Přenesením názvu květiny
rodu Tulipa podle podobnosti.

vlčí mák  stč., Jg, SSJČ - Sousloví, adj. v přeneseném významu ,ne-
užitečný, nehodící se pro člověka
; viz mák.

vlčí mak  jen nář. — Viz vlčí mák, krátké -a- v důsledku starého mor.
krácení pův. dvouslabičných slov.

zaječí mák  jako sousloví jen nář.; ALJ podkrk. — Adj. v přeneseném
významu, motivace viz vlčí mák.

5    mák Ju 3 — máček Ju 1,3 — ďivokej mák Ju 3, 4, Ru 3 — planej mák Ju 1, 2, 5, Ru 2 — polňi mák Ju 4 — červenej máček Ju 1 — pukavec
Ru 4 — pípač Ju 6

6    ASJ IV 40

Či