ČJA 2

105 mateřídouška (1382) — mapa s. 249

1    M         mateřídouška (mateříduška 743) — mateřidouška (máteřídouška 425)

mateří douška (máteří douška 435)

matánka (mateřanka 703, 722, mac’eřonka 820, mac’eřunka 819, 820, mačeřunka 807, 808, maťi-
řanka 815, 821)

matinka (mate- 701, 738, 805, 806, maćořienka 801)

mateřička 708–710, 713 (mateříčka 714, meteřička 679)

mateří dóšek 635 (mateřidóšek 625)

mateřídrouška (maťiřidróška 601, mateří drúška 732)

mařídouška 330, 643

babidouška 430, 463, 737

S          dóška 627, mařidróška 661, mařenka 119

2                 Výzkum zjišťující nář. názvy rostliny mateřídoušky (Thymus L.) ukázal, že všechna pojmenování se dají
odvodit od jejího stč. označení mateřie dúška. To vzniklo podobně jako v jiných slovanských jazycích překla-
dem latinského spojení matris animula (podrobněji viz Mch s. 355). Z původního sousloví mateří douška, ucho-
vaného jen v malé míře, vznikla spřežka mateřídouška. Ta se stala později etymologicky nejasnou. Zejména její
druhá část douška (deminutivum od duše) byla místy nahrazena nář. slovem droužka ‚družička‘ nebo slovem
doušek ‚hlt‘ (mateřídroužka, mateřídoušek). Změny nastaly i v první části spřežky. Místo mateří se zde objevu-
je významově blízké adj. babí ve slově babídouška a maří (podle Maří Magdaléna) v mařídouška. Z původního
sousloví mateří douška vznikla univerbizací slova mateřinka, mateřánka a mateřička.

Z pravidelných hláskových změn si zaslouží pozornost mimořádný rozsah krácení -í- ve slově mateří-
douška
(proto byla tato změna mapována) a větší rozsah podob s -te- (mateřánka, mateřinka) ve srovnání s PRO
D5a,b.

3                 Pojmenování mateřídouška (mateřidouška) je rozšířeno po celých Čechách a na většině Moravy (bez ná-
řečí dolských a Holešovska). Podoba s délkou mateřídouška, která je i výrazem spisovným, se pak omezuje na
západočeskou nář. oblast a přilehlé úseky sousedních oblastí, na centrální a sev. část čes.-mor. nář. s přesahy
k Ledči a k Pelhřimovu, na menší areály mezi Boskovicemi a Brnem a na již. okraj Slovácka. Jinde je doložena
forma se zkráceným -i-: mateřidouška. Sousloví mateří douška se uchovalo porůznu v Čechách a na Moravě,
poněkud soustředěněji mezi Rakovníkem a Příbramí, v podorlickém úseku, na Novoměstsku, Boskovicku a na
Valašsku.

Výraz mateřinka vytváří areál na větší části opavské nář. podskupiny a na sev. okraji vm. nář., dále se ob-
jevuje na Holešovsku a v sev. části dolských nář. Na zbývajícím území slezských nářečí s přesahem do nář. vm.
se rozkládá areál názvu mateřánka. Pojmenování mateřička se nachází zejména mezi Kroměříží a Kyjovem.
Slovo mateřídroužka bylo zapsáno na širším Klatovsku a na Slovácku. Východně od Jindřichova Hradce se
vzácně setkáváme s výrazem babídouška.

Sporadické výrazy douška a mařídroužka jsou v KLA doloženy z oblasti střm. nář. hojněji. Rovněž u ji-
ných názvů byl tam zaznamenán větší rozsah: je to především u slova mateřinka (rozptýleně po celé jižní
Moravě). Anketou zachycené pojmenování mařinka (především mezi Prostějovem a Hranicemi) náš materiál
nepotvrzuje.

Ve všech městech se vyskytuje slovo mateřídouška (mateřidouška), pouze v oblasti slezských nářečí se
v mluvě starší generace udržely ještě nářeční názvy.


4    babidouška  jen nář.; hluž. babyduška, bab’duška — Z mateřídouš-
ka
záměnou první části spřežky za sémanticky blízké
babí-.

douška  Kt, SSJČ kniž. a zast. — Osamostatněním druhé části sou-
sloví mateří douška. Dem. od duše.

mařenka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací z maří douška
a příklonem k domácké podobě osobního jména Marie, srov.
mařídouška. Stejný nář. název mají i jiné rostliny, např. ma-
řinka vonná.

mařídouška  jen nář. — Záměnou první části ve spřežce mateřídouš-
ka
za Maří.

mařídroužka  jen nář.; ALJ maří dróška — Z mateřídouška záměnou
za Maří a droužka pro etymologickou neprůhlednost. Viz
mařídouška a mateřídroužka.


mateřánka  jen nář.; Kt mateřanka mor., mateřunka laš., Bš mate-
řanka
, pol. macierzanka — Univerbizací z mateří douška. Viz
tam.

mateří doušek  jen nář. — Z mateřídouška záměnou druhé části
spřežky za doušek ‚hlt‘.

mateří douška  stč. mateřie dúška, Jg, SSJČ douška mateří (adj. ma-
teří
básn. a zast.), SSJ materina dúška — Sousloví z adj. ma-
teří
odvozeného od substantiva máti ze základu mater-
a z dem. douška k duše, tedy ‚matčina duše‘.

mateřička  jen nář. — Univerbizací z mateří douška. Viz tam.

mateřídouška  jen nář.; Jg SSJ materidúška zast. — Podoba se zkrá-
ceným -i-. Viz mateřídouška.

mateřídouška  Jg, SSJČ — Spřežka ze sousloví mateří douška. Viz
tam.

mateřídroužka  jen nář.; Bš mateří dróžka — Z mateřídouška zámě-
nou druhé části spřežky za nář. výraz droužka ‚družička‘.

mateřinka  Kt, SSJČ zast. a nář. — Univerbizací z mateří douška. Viz tam.

5    mateřídouška Ju 5, Ru 2, 3 — mateřidouška Ju 1–4, Ru 4, 5 — mateřidóška Ju 6 — mateřidoška Ru 5 — mateřídúška Ju 7 — mateří douška
Ju 6 — mateři doučka Po 1 — mateři douček Po 1 — mateři líčka Po 1 — mateř žido
ska, mateřžidoská Ju 1 — židoská mateř Ju 1

6    SSA 3.123, OLA 451

Om