ČJA 2

102 jitrocel kopinatý (1378a) — mapa s. 243

1    M         (j)itrocel (itrocel 334, 402, 506, 605, 66, 71, 74, 82, jitrucel 237, 311, 314, 316, 327, jitrocél 462, 626, hit-
rocel 512, polňi jitrocel 464, špičatej jitrocel 51) — (j)ítrocel (ítrocel 301–303, 305, 310, 331,
404, jítrucel 327) — (j)itrocíl (itrocíl 136, 227, 414, luční j. 136) — jítrocíl 213, 227, 230, 241
(ítrocíl 227) — trocíl

(j)itrocín (jitrocen 414, 433, introcín 252, trocín 439, 453) — ítrocín

(j)itrocí n. (itrocí 406, hitroci 603, jitrocí m. 127) — (j)ítrocí n. 406, 444, 445 (špičaté ítrocí 443)

celňík (cilňík 116, celňíček 618, 631)

celdoň 133, 143, 146, 13 (celduň 133, celdon 142, 153, 12, celďák 146)

cendolín

jazik

psí jazyk

jeleňí jazik 412

jazýček (kopinaté jazéček 685)

jazyčky pl. (jynzyčk’i 831–836)

psí jazýček (též 644, 82)

husí jazejček 211 (husej j. 106, hušy jazyčky 804)

haďi jazejček 124, 125

S          pjeťižilka 443, žilnej list 134, špicvégerich 119

2                 Výzkumem se sledovalo rozšíření nář. výrazů pro jitrocel kopinatý, tj. léčivou bylinu s přízemní růžicí lis-
tů, bezlistou lodyhou a klasem bílých kvítků, běžnou jako plevel na polích a na travnatých místech (Plantago
lanceolata
L.).

Zaznamenané výrazy vykazují jak diference lexikální, tak slovotvorné (např. jitrocíl × jitrocín × jitrocí;
celdoň × cendolín).

Zanedbatelné nejsou ani rozdíly hláskoslovné. Mapa zachycuje především opozici počáteční slabiky
ji- × jí- u výrazu jitrocel a jeho variant, nesleduje se však protiklad ji-, jí- × i-, í-; ten postihují PRO. Pokud mají
podoby bez náslovného j- větší rozsah, než odpovídá izoglose A4, jsou příslušné formy uváděny v závorkách
v oddíle 1 M.

Kromě výše uvedených diferencí se v nář. materiálu objevují i rozdíly v typu pojmenování, a to jedno-
slovná pojmenování proti dvojslovným (např. jazyk/jazýček, příp. jazýčky × psí jazyk/jazýček). Vedle specifiku-
jícího adj. psí se dokládají ve spojení s výrazy jazyk, jazýček též adj. hadí, husí a jelení.

Nebylo ojedinělé, že někteří mluvčí nelišili přesně jitrocel kopinatý od jitrocele většího (srov. II-103 jitro-
cel větší).

3                 Bohatší lexikální, slovotvorná i hláskoslovná diferenciace sledovaných výrazů v Čechách kontrastuje s po-
měrně jednoduchou situací na Moravě a ve Slezsku.

Většinové pojmenování jitrocel, shodné se spisovným jazykem, a jeho varianty se dokládají v podstatě
z celých Čech a ze záp. okraje Moravy. Zeměpisná situace však dokazuje, že do svč. nářečí a přilehlé sv. části
střč. nář. proniká jako výraz novější. Jako jediný výraz se jitrocel vyskytuje v záp. Čechách, na Benešovsku a na
záp. okraji Moravy.

Pojmenování jitrocel je bohatě slovotvorně i hláskoslovně diferencováno, a to především ve vých. polovi-
ně jzč. nářečí. Slovotvorná varianta jitrocín vytváří souvislou oblast mezi Českými Budějovicemi, Táborem,
Strakonicemi a přes Příbram zasahuje až ku Praze. K této oblasti přiléhá na východě areál výrazu jitrocí n. za-
bírající sv. část jzč. nář. s malým přesahem do již. části nářečí čm. Pro Doudlebsko je charakteristická varianta
trocíl. Domažlicko, širší Klatovsko a volyňský úsek se vyznačují souvislým výskytem formy jitrocel, ta se vy-
skytuje roztroušeně i jinde v Čechách. Další podoby se zdlouženou samohl. í po náslovném j- jsou jítrocíl na
Mělnicku a jihovýchodně od Prahy, jítrocín na záp. Českobudějovicku a Třeboňsku a jítrocí ve volyňském a pra-
chatickém úseku. Forma jitrocíl se dokládá řídce zvláště z Mělnicka a Příbramska.

Souvislou oblast v svč. nářečích s přesahy až na Zábřežsko a sev. Tišnovsko a do přilehlého úseku střč. nář.
vytváří lexém celník. V centru tohoto areálu se dokládá výraz celdoň, a to zvláště na Královéhradecku, a jeho
slovotvorná obměna cendolín; ta se objevuje na Vysokomýtsku a sev. Chrudimsku.

K areálu slova celník se na jihozápadě přimyká oblast výrazu jazyk, ta zabírá zhruba sv. část střč. nářečí,
místy se v této oblasti objevuje i jeho slovotvorná varianta jazýček. Sousloví hadí jazýček se dokládá
z Novopacka, husí jazýček roztroušeně ze sz. okraje Čech a jelení jazyk ojediněle z jz. Příbramska.

Pro Moravu (bez záp. okraje) je charakteristické pojmenování jazýček, ve Slezsku je doloženo v plurálo-
vé podobě jazýčky. Na většině území (kromě Slezska a pruhu mezi Boskovicemi a Znojmem) je doplněno adj.
přívlastkem psí. Sousloví psí jazyk se objevuje především na Prostějovsku, již. Kroměřížsku a na Kopanicích.

Do mluvy všech měst proniklo pojmenování jitrocel, shodné se spis. jazykem.

4                 U hláskoslovných a slovotvorných variant slova jitrocel nebylo možné z dostupných slovníků zjistit, o který druh jitrocele jde. Proto
je zpravidla uvádíme bez tohoto rozlišení.

celdoň  jen nář.; Kt celdoun Klat. ‚jitrocel‘ — Přenesením z pojmeno-
vání jiné léčivé byliny na základě hláskové shody počátků
slov celník a chelidonium ‚vlaštovičník‘, to mělo v lid. jazy-
ce mnoho různých podob, např. stč. celidon, celidoň, celido-
, nč. celdoň, celduň, celedoň, celoděj, celoden, cendelín,
cendelina, cendelia aj.

celník  v sled. významu jen nář.; stč. cělník, Jg, SSJČ nář. též celní-
ček
, oba ‚jitrocel‘, ‚jitrocel menší‘ — Od slovesa celiti ‚zace-
lovat, hojit‘, protože jitrocel kopinatý má schopnost hojit,
celit rány.

cendolín  jen nář. — Přesmykem a sufixací z celdoň, viz tam.

hadí jazýček  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování
z adj. hadí (obyčejně v lid. názvech rostlin a živočichů) a ze
subst. jazýček, viz tam.

husí jazýček  jako sousloví jen nář.; Jg husí jazyk, h. jazejček, SSJ,
hluž. husacy jazyčk, husace jazyčki — Z adj. husí a ze subst.
jazýček, viz tam.

jazýček  v sled. významu jen nář.; Jg beraní j., SSJČ, SSJ (u všech
často součást botanických a lid. názvů rostlin, srov. psí jazýček),
hluž. jazyčk ‚jitrocel‘ — Přenesením dem. k jazyk; viz tam.

jazýčky  v sled. významu jen nář.; stč., Bš — Plurálová podoba dia-
lektismu jazýček, viz tam.

jazyk  v sled. významu jen nář.; Jg též beraní jazyk, beranec ‚menší
nebo špičatý j.‘, SSJČ, SSJ — Přenesením na základě podob-
nosti tvaru listů jitrocele kopinatého s jazykem živočichů.

jelení jazyk  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. jelení a ze
subst. jazyk, viz tam.

jitrocel  stč. jitrocěl, Jg též ranocel, Kt též itrocel f., jitrocél m., slc.
skorocel, SSJČ, u všech ‚jitrocel‘ — Výkladů je několik.
Podle Mch jde o složeninu z *jedro-cělъ, druhá část je od
slovesa celiti ‚hojiti‘ a první část už v stsl. někde nahrazová-


na kmenem slova skorý, tj. ‚rychle hojící‘, jinde byla změně-
na adideací k játra, tj. ‚játra hojící‘. Podle Holuba-
-Kopečného jde o kompozitum ze základů jitro-, to z jitřiti
(psl. *jętriti ‚působit bolest, zlo‘, např. jitřiti ránu, hněv),
a z -cel, to z celiti ‚hojiti‘. Podle Stručného etymologického
slovníku jazyka českého jde o složeninu ze základů slov ját-
ra
(psl. *jętro, to z pův. *en-tro- ‚vnitřnosti‘) a celiti.

jítrocel  jen nář. (Kt jítrocel větší) — Dloužením z jitrocel, viz tam.

jitrocí  n. jen nář.; SSJČ nář. ‚jitrocel‘, též nář. adj. k jitrocel
Příklonem k neutru patrně pod vlivem kolektiv na , viz jit-
rocel.

jítrocí  n. jen nář. — Dloužením z jitrocí, viz tam.

jitrocíl  jen nář.; stč. jitrociel, Jg jitrocil m., Kt jitrocíl m., u všech
‚jitrocel‘ — Pravidelnou monoftongizací ie > í, viz jitrocel.

jítrocíl  jen nář. — Dloužením z jitrocíl, viz tam.

jitrocín  jen nář. — Z jitrocíl příklonem k jiným názvům rostlin
na -ín.

jítrocín  jen nář. — Dloužením z jitrocín, viz tam.

pětižilka  jen nář. — Kompozitum z numerale pět a subst. žilka podle
výrazných žilek na listech jitrocele.

psí jazýček  jako sousloví jen nář.; SSJ, Bš ‚jitrocel kopinatý‘ (Jg
‚užanka‘) — Z adj. psí a z dem. k jazyk, viz psí jazyk.

psí jazyk  SSJČ lid. ‚jitrocel kopinatý‘, Bš psí ocas, SSJ u obou ‚jit-
rocel‘ — Dvojslovné pojmenování z adj. psí a ze subst. jazyk,
viz tam.

špicvégerich  jen nář. — Přejato z něm., složenina z Wegerich ‚jitro-
cel‘ a spitz ‚špičatý‘.

trocíl  jen nář. — Z jitrocíl vypuštěním náslovné slabiky ji-, viz jitro-
cíl.

žilný list  jako sousloví jen nář. — Ze specifikujícího adj. žilný (pod-
le výrazných žilek na listech jitrocele) a ze subst. list.

5    jitrocel Ru 4 — itrocín Ru 3 — ňitrocíl Ru 3 — vitrocíl Ru 2 — celňik Po 1, Ju 2 — celňik dlouhej Ju 1 — jazejček Ju 3 — psí jazéček Ju 6 — psí ja-
zejček Ju 4

6    OLA 467, ALE 82

Pv